29. listopadu  2012 v 08:40  rubrika: Analýzy

Jaroslav Šonka: Minulost (Postupim)

Nový palác v Postupimi - Foto: Klára Stejskalová

Nový palác v PostupimiFoto: Klára Stejskalová

Právě projíždím kolem Starého tržiště v Postupimi. Střed historického města. Zde stál královský palác. A zase stojí, na ploše po desetiletí pouze zatravněné.

Směrem ke katedrále se tedy obnovilo trojúhelníkovité náměstí se třemi významovými stranami: S palácem pro suveréna, katedrálou pro církev, tedy vlastně pro Boha a třetí stranou pro občanstvo a jeho samosprávu, tedy pro radnici. Pruské pozdní baroko jako éra osvícenských symbolů v architektuře a rozvoji města. 

Jedu jen kolem, podívat se do hospůdky, ve které se již leta scházejí všichni ti, kteří s komunistickým režimem dělali jakés takés kompromisy, aniž by byli jeho nositeli. Teď však nechtějí všechno zatratit. 

Majitelem hospody je bývalý šéf kulisárny ateliérů v Babelsbergu – místě, kde se realizovala řada koprodukcí s Barrandovem a lidé si vzpomínají hlavně na filmové pohádky. 

Debatujeme nejdříve o klaunovi Ferdinandovi, tedy o Ferdinandovi Vršťalovi, který, jak jsem objevil v archivech, pěkně zlobil východoněmeckou Stasi. Chtěli ho z NDR poslat zpět do Československa. 

Pak se dostáváme ke dříve věčně opilému Helmutu Hankemu, kterého jsem v hospůdce poznal před sedmnácti lety. Bývalý profesor kulturních věd (tedy v podmínkách bývalé NDR vlastně jakési ideologie) na filmové vysoké škole hned vedle zámku Babelsberg mi po pátém pivu vykládal o své ženě, Brunhildě Hankeové. 

Ta před sjednocením Německa dlouho byla postupimskou primátorkou. Ještě před svou volbou do této pozice se zúčastnila Walterem Ulbrichtem prosazovaného plánu zlikvidovat ruiny královského paláce ve středu města. 

V dubnu 1945 zasáhla bomba vlak s minucí na nedalekém nádraží a poškozeno bylo celé okolí. Stranicky motivovaná likvidace centra se odehrála v letech 1959–1960. To, že paní Hankeová vyslyšela výzvy komunistické strany, ji pak vyneslo do funkce. 

Její manžel jí prý říkal: „To ti ještě jednou bude líto.“ A u piva vždy znovu dodal: „A bylo jí to líto.“ 

Dnes paní Hankeová vystupuje na diskusích o zničených a obnovovaných částech Postupimi a popisuje svou situaci, ve níž jí sice některé kroky nepřipadaly dobré, ale rozhodování bylo dané shora a její možnost něco opravit byla prý minimální. 

Dnes osobně přispívá například na obnovu městského kanálu, jakéhosi grachtu, který byl v téže době jednoduše zasypán. Na kompletní popis historie postupimských památek v poválečné době si jistě ještě počkáme. Ale zajímavý vývoj to je. 

Paušální komunistické označení za památky, které svědčí o pruském militarismu, vyvrací pouhý pohled na krajinu a architekturu vyjadřující pozdně barokní a klasicistickou rozkoš ze života. 

Krajina, která byla i útočištěm početných Bratrských komunit, která svědčí o tom, jak se pruští králové snažili dohánět francouzský luxus, i s pomocí Hugenotů, kteří zde nalezli útočiště, tato krajina sice měla i místa, kde je dodnes patrný rázný vojenský charakter, ale omezit ji jen na to, jak činili komunisté po válce, to prostě nefunguje. 

Hugenotští podnikatelé, zahradníci, architekti, udělali z Postupimi město. splývající s krajinou a mající sektory luxusu či sektory výkonného zemědělství. Průhledové osy mezi velkými jezery dávají pocit velkého prostoru a téměř mediteránní krásy – a je to tak úmyslně. 

Válka a poválečné časy však do města zasáhly brutálně. Jednu arkadickou čtvrť obsadilo sovětské velitelství a teprve roku1994 se začalo s obnovou vil a zahrad. 

Komu vyprávím, že v dnes nádherně rekonstruovaném Ústavu svobodných paní a šlechtičen bylo sídlo KGB, ten se diví. A prohlídka města, která zpracovává právě i tuto poválečnou historii a nezabývá se jen Friedrichem II. hrajícím na flétnu, je velmi zajímavá. 

Dnes tedy městský královský zámek opět stojí a není těžké si představit vzezření města z doby před sto lety. 

Ovšem na druhé straně vzniká deficit: Jak dnes vysvětlit – třeba mladým lidem - ignorantské komunistické zacházení s městem, když výsledky tohoto ignorantství zmizí? Jak zachovat paměť města? 

Aby se, nedej bože, historie neopakovala. 

 

Jaroslav Šonka: Minulost (Postupim)

Vložit na svůj web

Autor je politolog a publicista
 

Autor:  Jaroslav Šonka
Pořad: Zamyšlení Rádia Česko  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace