11. února  2011 v 08:55  rubrika: Analýzy

Ljuba Václavová: Asi jsem taky „pravdoláskař“

Václavské náměstí pod sněhovou pokrývkou - Foto: Tomáš Adamec

Václavské náměstí pod sněhovou pokrývkouFoto: Tomáš Adamec

Když se naši předkové v době obrození rozhodli, že postaví češtinu na úroveň světových jazyků, museli začít u slov. Jungmann například přinesl do češtiny slova krásně znělá, méně zdatným lingvistům se dařila slova méně pěkná, někdy i vesele přihlouplá – místo fajfky libočudná podnosnice, kapesník měl být nahrazen nosočistoplenou, filosofie se měla nazývat libomudrovnou.

Na konci minulého roku jsem si všimla (asi ne poprvé) podobně přitroublého slova „pravdoláskař“. Kdosi ho vytvořil z Havlova hesla, které před jednadvaceti lety vlálo nad denně zaplněným Václavským náměstím a pak nad statisíci lidmi na Letenské plání – „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“ To heslo bylo jedním ze základů slušnosti listopadového převratu. Byl to krásný omyl a byly to krásné dny, kdy jsme si v revoluční euforii představovali výjimečnost našeho národa (respektive tehdy ještě obou národů), a věřili, že budeme chtít žít v lásce a pravdě. 

Nestalo se a nemohlo se stát. Nejsme výjimeční, nenávidíme, lžeme a také podvádíme, krademe, tunelujeme, ničíme hodnoty duševní, historické, přírodní. Tudíž ti, kterým to není jedno, podepisují různé petice na obranu a záchranu toho či onoho. Jsou to „pravdoláskaři“ – a v prosinci dostali ještě další označení: „věční petenti“ ve službách pana Vaňka. 

Jakýsi pan Bartoš, redaktor Fragmentu, nad jehož články se stkví slova Bůh - Vlast - Rodina, napsal na nepravdách založený článek o lidech, kteří podepsali petici proti koalici na pražském Magistrátu. Připojil k němu fotografii Václava Havla, hlavního petenta, která kdysi unikla cenzuře a jako geniální žert vyšla v inzerci Rudého práva s přáním všeho dobrého panu Vaňkovi z Hrádečku k jeho padesátinám. 

Nevkus použítí právě téhle fotografie po téměř pětadvaceti letech mne urazil skoro stejně jako nevkus celého článku, spojujícího slušné a většinou známé lidi do jedné skupiny, ochotné podepsat vše, co nějak škodí ODS a Václavu Klausovi. Svůj text Bartoš vygradoval konstatováním, že pod letošními peticemi už budou chybět podpisy Kaplického a Smoljaka… 

Jako filmová dokumentaristka se zabývám opuštěnými dětmi, postiženými lidmi, stářím a nemocemi, a taky ohrožením krajiny a památek. Pochopitelně tedy podepisuju dobré texty petic, které chtějí zabránit dalším škodám. Většinou je způsobují nemravní politici a úředníci, kteří nehledí na zájem krajiny či zájem slabých. Nechodím ovšem do hotelu Hoffmeister, kde prý různé petice vznikají, ze 178 signatářů zmíněné „radniční“ petice znám dobře tak třicet pět lidí, dvaceti dalším odpovím na pozdrav a ten veliký zbytek znám buď z televizní obrazovky a z tisku nebo vůbec ne. 

Bydlím v Praze a pozoruju, jak se střed města vylidnil, chodím po Karlově mostě a viděla jsem, jak diletantsky je opravován – proč bych tedy nepodepsala petici za jeho záchranu? Dost dobře nemohu točit filmy o krajině - a současně se nepřipojit k petici proti kácení alejí kvůli zisku, kterýžto důvod se schovává za údajnou potřebu bezpečnosti. A dovolit bez jakékoli reakce zničení unikátního nádraží v Ústí nad Orlicí, které znám od dětství? Zároveň bych nepodepsala petici proti umístění radaru ani proti připojení Turecka k Evropské unii, prostě nepodepisuju texty, s nimiž nesouhlasím - nebo jejich tématu nerozumím. 

Vítám každou rozumnou debatu, kterou jakákoli petiční akce rozpoutá. Petice proti koalici na pražském Magistrátu však nevyvolala diskusi mezi Magistrátem a občany, za to podnítila mizerný novinářský text, podezírající slušné lidi z politické manipulace, text, který ocenil dokonce i pan prezident. 

A ještě k těm prav doláskařům. Protikladem slova láska je nenávist a protikladem pravdy je lež. Měli bychom tedy nazývat autora článku „lžinenávistníkem“?. Asi ne, obě ta slova jsou k ničemu. Nemají ani půvab těch dávno vymyšlených legračních termínů, jako byl třeba lepšišťan – neboli vynálezce. 

 

Ljuba Václavová: Asi jsem taky „pravdoláskař“

Vložit na svůj web

Autorka je filmová režisérka 

Autor:  Ljuba Václavová
Pořad: Zamyšlení Rádia Česko  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas