27. listopadu  2012 v 08:40  rubrika: Analýzy

Martin Ehl: Vídeň americkýma (?) očima

Vídeň - Foto: Petr Veber

VídeňFoto: Petr Veber

Vídeň pravidelně vyhrává různé evropské i světové žebříčky jako jedno z nejpříjemnějších měst k životu. Běžný návštěvník, který tam jezdí autem či vlakem, a prochází se kolem imperiálních budov, příliš velkých pro tak malou zemi, to možná tak úplně nevnímá.

Centra hlavních měst jsou totiž vždycky svého druhu rezervacemi, kde svět funguje trochu jinak. 

Ze srovnání Vídně s Prahou se už stalo mediálním klišé, z něhož Praha nevychází moc dobře. Abych tento povrchní dojem nějak upravil a nemusel se přímo do Vídně stěhovat, zkusil jsem se na kvalitu života v rakouském hlavním městě zeptat někoho, kdo má dlouhodobou zkušenost jak s Vídní, tak s jiným západním velkoměstem. A zašel jsem na skleničku se dvěma americkými známými, kteří ve Vídni žijí a pracují už bezmála dvacet let. 

Jejich základní argument byl výborně fungující veřejná doprava. „Když chci jet na víkend, tak si auto pronajmu, ale jinak ho vůbec nepotřebuju. Tím mi odpadá spousta starostí,“ pravila Američanka. Její kolega přikývl a rozvinula se mezi nimi zábavná diskuse o tom, zda metro v New Yorku může konkurovat nějakému evropskému městu. 

Za přihlížení dvou Evropanů šli oba Američané hluboko do historie veřejné dopravy ve Spojených státech – a kriticky zhodnotili, že za oceánem byla městská i meziměstská veřejná doprava zlikvidována automobilovým a ropným průmyslem ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století. 

Fakt, že v New Yorku se každý den statisíce lidí přepraví na Manhattan a zpět, do svých domovů v okolí, oba v zásadě považovali za anomálii. A celá tato část diskuse skončila dobrodružnou historkou o tom, jak kolegovi Američanovi kdysi v Los Angeles ujel poslední univerzitní autobus z kampusu a musel se večer spolehnout na běžnou linku. Že to přežil ve zdraví, dodnes považuje za malý zázrak. 

A to jsme nemluvili o vídeňské síti cyklostezek, kterými je protkané i staré centrum města. 

S vídeňskou veřejnou dopravou souvisí také možnost jednoduchého nákupu bez auta v malých obchodech, a stále populárnější otevřené trhy. Politika radnice byla v posledních letech v tomto směru jednoduchá: v každém obvodu zprovoznit alespoň jedno otevřené tržiště, které se tak stane náhražkou supermarketů z okrajů měst, kam musí i Vídeňáci jezdit autem. 

Pro tyto dva evropské Američany je představa, že si mohou dojít nakoupit s taškou na kolečkách do obchodu, stojícího blok či dva od jejich bytu, evidentně jednou z kvalit, kterých se jim v Americe nemůže dostat. 

Když se oba vyčerpali ohledně veřejné dopravy, položil jsem otázku, týkající se parků a městské zeleně. Dostalo se mi krátké a hutné přednášky o tom, že v přepočtu na kilometr čtvereční má Vídeň opravdu nejvíce zelených ploch z hlavních měst v Evropě, a že dokonce uvnitř městských hranic je sto čtyřicet dva funkčních vinic. 

Kolegyně novinářka pak vyslovila zajímavou teorii o tom, proč nemusíte vydělávat příliš, abyste se ve Vídni cítili dobře. Čtyřicet procent bytů patří městu, které v nich udržuje regulované činže. Tím pádem je nastavena relativně nízká hladina nájemného pro celé město. 

Když se k tomu připočtou zdravotní a sociální služby a kvalitní školy, za které se také neplatí, vyjdou z toho Vídeňáci s pocitem, že se jim dobře žije i za nízký peníz. A když se jich potom někdo v průzkumu zeptá, zda se jim ve městě líbí, tak samozřejmě řeknou, že ano. 

Američané mají pochopitelně svoji optiku, značně odlišnou od té evropské. Do Vídně a celého Rakouska se v posledních letech začal stěhovat stále větší počet Němců. 

Když se moji dva známí začali mezi sebou přít, zda jsou němečtí přistěhovalci schopni pochopit ironii, obsaženou v dialektu, kterým hrají vídeňské kabarety, poznal jsem, že mám před sebou dva Vídeňáky, kteří se jen shodou okolností narodili a vystudovali ve Spojených státech. 

A jakási magická síla je pak přenesla v místě a čase do metropole bývalého mocnářství. 

 

Martin Ehl: Vídeň americkýma (?) očima

Vložit na svůj web

Autor je redaktor Hospodářských novin 

Autor:  Martin Ehl
Pořad: Zamyšlení Rádia Česko  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace