3. prosince  2012 v 08:40  rubrika: Analýzy

Petr Mach: Evropské peníze aneb K čemu jsou dobré regionální fondy

Euro, ilustrační foto - Foto: Eva Odstrčilová

Euro, ilustrační fotoFoto: Eva Odstrčilová

Minulý týden skončil v Bruselu summit Evropské rady, na němž se řešil víceletý finanční rámec EU pro období let 2014–2020. Jak je nyní všude běžné, na summitu se především diskutovalo, kde a jak ušetřit: státy se ale neshodly, tudíž se tvorba finančního rámce odsunula do budoucna.

Největší výdaje EU jsou tradičně spojeny se společnou zemědělskou politikou a s fondy regionální politiky. To jsou právě ty fondy, z nichž je financována infrastruktura nebo rozvojové projekty v hospodářsky méně vyspělých zemích či regionech. 

Podle slov premiéra Nečase je pro Česko důležitější zachovat prostředky právě v regionálních fondech než dotovat francouzské zemědělce. Pochopitelně, košile bližší než kabát.  

Zároveň ale Nečas vyslovil i myšlenku, která s výší prostředků v těchto fondech nemá nic společného: jsou zapotřebí kvalitní projekty, aby peníze z těchto fondů měly smysluplné využití

Vypadá to triviálně, ale je to zásadní věc. Za jistých okolností totiž regionální fondy mohou hospodářské rozdíly nejen nesnižovat, ale ještě zvyšovat, a působit tak zcela opačně, než jak by měly. Své o tom vědí krizí nejvíce zasažené země jihu Evropy, například Španělsko. 

Principem těchto fondů je totiž spolufinancování. I kdyby šlo o spolufinancování jen ve výši 10, 15 nebo 20 %, pokud jsou použity na projekty, které by bez fondů nikdy nevznikly, mohou to být to peníze jednoduše vyhozené. 

Často totiž jen díky fondům regionální politiky mohly vzniknout investice, které se nikdy nesplatí. Ve Španělsku byla například populární (v rámci hospodářského rozvoje a vzniku pracovních míst) výstavba regionálních letišť. 

O jednom se psalo i u nás: o Castellon nedaleko Valencie, které sice stálo 150 milionů eur a mělo přinést tisíce nových míst, po dokončení ovšem zaměstnává jen pár členů ostrahy, kteří hlídají prázdný komplex. A nic na tom nezměnila ani marketingová masáž, kdy třeba logo nového letiště nosili na dresu i fotbalisté ligového Villarealu. Letecké společnosti zkrátka nemají zájem. 

Stejný osud potkal i letiště v Ciudad Real. To stálo již miliardu eur a tři roky dokonce fungovalo, než na něm letos v únoru přistálo poslední letadlo. Nezchránil ho ani britský princ Harry, který ho použil pro svůj lovecký výlet. Stejný osud potkal i další letiště, například v Lleidě nebo Huesce. Astronomické investice, které nikdy nepřinesly a nejspíš nepřinesou zamýšlený efekt. 

Tam, kde si v dobách konjuktury lokální autority nevydupaly letiště, byly populární jiné projekty, jako kulturní nebo umělecká centra. To bylo zvláště v módě po dokončení Guggenheimova muzeu v Bilbau, které skutečně přítáhlo turisty a mnozí ho tak chtěli napodobit. 

Tak začali v Aviles v Asturii stavět mezinárodní kulturní centrum Oscara Niemeyera. Prostavěli 44 milionů eur, dokud jim po devíti měsících nedošly peníze. Ve Valencii si pak postavili centrum vědy a umění za miliardu eur. Komplex mimo jiné obsahuje i největší akvárium v Evropě. 

Vše by nemuselo mít chybu, kdyby zároveň lokální vláda nežádala Madrid o 2 miliardy na sanování těch nejakutnějších děr v rozpočtu. Obdobně dopadl i projekt města kultury Galicie. Zatím bylo prostavěno 500 milionů eur a stavba je v polovině. I kdyby se na těchto projektech podílely regionální fondy jen okrajově, přesto pomohly zatlouct hřebíček do rakve místních i centrálních rozpočtů. 

Na první pohled by na tom měly být projekty lépe projekty, týkající se infrastruktury. Za šest miliard eur (150 miliard Kč) tak ve Španělsku vznikla vysokorychlostní železnice AVE, opět s bohulibým cílem zvýšení konkurenceschopnosti a rozvoje lokálního hospodářství. 

Nyní se spočetlo, že ji využívá asi 1 % všech cestujících, jezdících vlakem, a například provoz na traťi z Toleda do Cuency byl již zastaven, neboť ho využívalo průměrně 16 cestujících za den. Miliardová investice tak byla vyhozena na smetiště, díky spolufinancování z fondů EU se podařilo zcela vyčerpat místní prostředky. 

Poučení je tedy opět banální: Méně je někdy více. Kdyby v příštím rozpočtovém rámci EU bylo na regionální politiku méně peněz, ve finále by mohli ušetřit nejen dárci, ale i příjemci. Výrazně by ubylo nejen špatných investic, ale i korupce. 

A nenalhávejme si, že jsme o tolik chytřejší nebo rozumnější než Španělé. Nad nemálo projekty v Česku také zůstává rozum stát. 

 

Petr Mach: Španělsko a fondy EU

Vložit na svůj web

Autor je redaktor časopisu Babylon
 

Autor:  Petr Mach
Pořad: Zamyšlení Rádia Česko  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace