7. února  2012 v 13:40  rubrika: Ekonomika

Analytik bruselské pobočky ING: Hospodářská aktivita v eurozóně začne letos opět pomalu růst

Francie a Německo chtějí po Řecku nová úsporná opatření. Bez nich nehodlají posvětit převod další části dohodnuté stabilizační půjčky. Atény přitom 130 miliard eur, o kterých se teď mluví, potřebují na splácení svých závazků. Pokud peníze nedostanou včas, bude jim hrozit neřízený bankrot.

Většina expertů předpovídá, že se obě strany nakonec dohodnou. A i proto se čeká, že se Evropa ve druhém čtvrtletí letošního roku odrazí ode dna a začne růst. Rádiu Česko to řekl analytik bruselské pobočky ING Carsten Brzeski. 

„Rrok 2011 - respektive druhá polovina loňského roku - už ukázala, že vlády a politici rozumějí tomu, že je skutečně třeba dělat víc. Nezapomínejte na to, že teď ve dvou zemích máme vládu technokratů - konkrétně v Řecku a v Itálii. Zároveň máme v několika dalších zemích nové vlády. No a pokud se zaměříme na to, co tyto vlády dělají, tak nám musí být jasné, že chápou, co se po nich chce. Jinými slovy, prosazují potřebná opatření. Až časem bude jasné, zda budou mít i vytrvalost. A také, zda veřejnost bude mít dost sil na to potřebná úsporná opatření strávit. V krátkodobém horizontu totiž tato opatření budou přispívat ke zpomalení růstu ekonomiky. Občané tak budou po jejich zavedení trpět. Možná i několik let. Až po nějaké chvíli totiž všechny tyto reformy přinesou své ovoce.“ 

Co od letošního roku čekáte, jak špatné to v Evropě bude?  

„V Evropě už jsme v malé recesi. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku došlo k propadu ekonomiky. Začátek roku nebyl o moc lepší. V prvním čtvrtletí tak čekám jen dýchavičný růst. No po něm čekám, že hospodářská aktivita v eurozóně začne opět pomalu růst.“ 

Může to být i horší, než co říkáte?  

„Toto je náš základní scénář, se kterým pracujeme. Před námi je ale rok plný nejistoty a rizika. Nervozita na finančních trzích je totiž vysoká. Finanční trhy mají prozatím, zdá se, s eurozónou trpělivost. To se ale může kdykoli změnit. Opět, do značné míry to závisí na tom, jak vytrvalé při prosazování potřebných věcí vlády budou. A stejně tak to závisí i na tom, jak moc občané jednotlivých zemí snesou. Pokud se opět na jihu Evropy objeví stávky, pokud převládne přesvědčení, že se reformy nepovede prosadit, že to vláda jaksi vzdává, můžeme se skutečně dočkat nejhoršího možného scénáře.“ 

Vy jste zmínil některá rizika, o kterých se dnes a denně mluví. Je tu něco, co eurozónu také ohrožuje, a o čem se přitom nemluví?  

!Ne, podle mě se o všech rizicích ví. Žádná tajemství už neexistují. Jde jen o to, jak důležité podle vás jednotlivé problémy jsou. Pokud se zaměříme na Řecko, tak je jasné, že je na tom prostě ve srovnání s ostatními zeměmi jinak. Jeho problémy jsou mnohem větší a je třeba se jich bát víc než těch, které mají řekněme Španělsko a nebo Itálie. Myslím si proto, že Řecko je naprosto odlišný příběh.“ 

Co tedy čekáte od Španělska a od Itálie - podle vás to nebude v jejich případě tak špatné jako v Řecku?  

„Španělsko a Itálie jsou dvě země, které je třeba sledovat. Jsou to dvě ekonomiky, které je třeba sledovat; ale zároveň jde o dva politické systémy, které nesmíme spustit z očí. To jistě. Co se ale zbytku zemí týče, žádná rizika, o kterých by se nemluvilo, nevidím. Jde jen o to, jak moc chce člověk o jednotlivých věcech přemýšlet. V nejhorším případě - jde o situaci kterou je možné přirovnat k černé labuti - se může stát, že Itálie nezvládne získat dost peněz na refinancování svého dluhu. Pokud by se něco podobného stalo - a Itálie potřebovala pomoc - pak by se opět začaly dít velké věci. A mohlo by se dokonce stát, že by se nakonec v důsledku toho změnila i podoba evropské měnová unie.“ 

 

Evropa se ve druhém čtvrtletí odrazí ode dna a začne růst. Romanu Chlupatému to řekl analytik bruselské pobočky ING Carsten Brzeski.

Vložit na svůj web

Autor:  Roman Chlupatý  (rch), Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Aktuální publicistika  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas