14. února  2012 v 09:46  rubrika: Nepřehlédněte

Achillova pata nádoru je v jeho genomu

Rentgen hrudníku ukazuje nádor v levé plíci - Foto:  Lange123, Licence GNU

Rentgen hrudníku ukazuje nádor v levé plíciFoto:  Lange123, Licence GNU

Možná znáte pojem léky na míru. Vědci umí přečíst naši dědičnou informaci, sdělí lékařům, jaké geny má pacient a ti pak tomu přizpůsobí léčbu. Jenže co potřebují vědět špičkoví onkologové, aby léky zabraly?

„Já jsem brala klasickou chemoterapii asi tři čtvrtě roku,“ řekla pro magazín Klik-a pacientka Klára Hrstková, učitelka češtiny a dějepisu a programátorka, momentálně na mateřské dovolené. 

„Mně zjistili nález na plicích, ale bohužel tím způsobem, že už tam byly rozvinuté metastázy, že se objevila taková boulička na krku. Naštěstí moje paní obvodní doktorka hned poznala, že to bude něco nekalého. Teď mám přípravek, který s jmenuje Alimta, vypadá z hlediska pacienta v podstatě jako chemoterapie, ale je to něco trošku jiného,“ popsala svou léčbu. 

Hrstková má malé dítě. Kvůli nemoci je ale hodně často unavená a bez pomoci rodiny by to nezvládla. Přesto se snaží užívat si každé chvíle a jezdí třeba na výlety. 

Pacientka čeká na onkologické klinici Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na informaci o výsledcích cílené léčby. Na rozdíl od chemoterapie tato působí jen na nemocné tkáně. 

Některé léky nelze připravit ve formě prášků a musí se dávat v infuzích jednou za tři týdny. „Ve většině případů se ještě kombinují s chemoterapií,“ uvedl přednosta kliniky Luboš Petruželka. 

Zobrazovací metody vedou k personalizované léčbě  

Lékařům při rozhodování o typu léčby pomáhají zobrazovací metody. V Centru nádorové cytogenetiky si můžete prohlédnout nádory plasticky, na několikarozměrném diagramu. Co schéma, to jeden konkrétní pacient. 

„Upřesníme diagnózu a pak podle těch nejrůznějších změn a podle toho, co víme, a co už je sesbíráno v odborné literatuře a v laboratořích z celého světa, tak můžeme určit prognózu toho nemocného,“ konstatuje vedoucí centra Kyra Michalová: 

Cílem je podle ní personalizovaná léčka, kdy by chtěli každého pacienta léčit přesně podle jeho nemoci. „Ale to je ještě moc daleko,“ dodává Michalová. 

Podle Petruželky je to drahá metoda: „Ale je to jediná cesta, jak tu léčbu zlepšit. Úplně poslední by bylo, kdybychom to dělali personalizovaně tak, že bychom na základě toho profilu už připravili daný lék. Už s nedovedu představit, kolik by to stálo.“ 

Zatím jsme na čtvrtině či desetině cesty. Jediné cesty, doplňuje Petruželka. 

U pacientek s nádory prsu pomáhají hormony. 

„Stanovení hormonálních receptorů bylo prvním objevem, který nám tu léčbu dělal cílenou,“ zdůraznil přednosta kliniky. 

Rozluštěme genom nádoru! 

Jak důležité je zobrazení nádorů, Rádiu Česko potvrdil Filip Janků, onkolog také původem z téže onkologické kliniky, který ale teď působí na univerzitě v texaském Houstonu. Léky na míru jsou jeho obor. Před 13 lety, kdy začínal, byl nádor plic nemoc, která se léčila jedním způsobem. 

„Dnes se nám to rozpadá do daleko víc jednotek, které jsou definované právě molekulárním profilem nebo genetickým profilem, můžeme říct. Místo jednoho nádoru plic, který je velmi častý, máme nejméně desítku a pravděpodobně v dohledné době to bude daleko více nádorů, které ale nejsou časté,“ popisuje vývoj v medicíně. 

Janků se věnuje prvním fázím tzv. klinických zkoušek, testům na pacientech: 

„Základním cílem studií fáze jedna je identifikovat dávku, která se bude používat v dalším klinickém testování. Ale má to také další cíle: snažíte se svým pacientům pomoci. Snažíte se identifikovat ty, kterým ta daná léčba může pomoci.“ 

Nejspolehlivější metoda je podle něj ta, po které se pacient cítí lépe: „Pak pomáhají zobrazovací metody, radiologické a podobně. Bereme vzorky pacientova nádoru nebo krevního vzorku a snažíme se z tohoto materiálu identifikovat, zda léčba pomáhá a zda zasahuje cíle, které předpokládáme, že zasahuje.“ 

Základem pokroku v cílené terapii je výzkum lidského genomu, který byl přečten před několika lety. 

„Dneska jsme schopni, když vezmete vzorek nádoru, přečíst všechnu genetickou informaci nádoru za cenu, která se blíží k 1000 dolarům. Co zbývá vyřešit, jak s těmito informacemi naložit, jak vytřídit, co je důležité, a co není důležité. My se zaměřujeme hlavně na detailní studie nádorového genomu s tím, že se snažíme identifikovat Achillovu patu daného nádoru, a tímto způsobem zlepšit nádorové výsledky,“ uzavřel Filip Janků z univerzity v Houstonu v Texasu ve Spojených státech. 

Čím více nádorů, tím více léků  

Lékařská věda musí zkoumat stále nové a nové pacienty a nové typy nádorů, aby zvýšili účinnost léků. Hans-Joachim Schmoll z univerzity Martina Luthera v Halle celý profesní život zkoumá a léčí nádory žaludku a tlustého střeva. Jak zabírá cílená léčba na ně? 

„Metastázy karcinomu tlustého střeva a konečníku mají zvláštní povahu. Postoupí do plic nebo do jater, a ne do dalších částí těla. To má výhodu v tom, že když se po chemoterapii nádor zmenší, může být chirurgicky vyoperován. To dává šanci na vyléčení nebo na dlouhý život, což u pokročilých metastáz nebývá běžné. Pacient může žít dalších deset let nebo déle, ale také se může úplně uzdravit. Nejméně třetina, i víc 40-45 % pacientů přežije. Ze 70 % se metastázy zmenší. Z toho důvodu používáme chemoterapii co nejvíc, ale i cílenou léčbu. Potlačujeme růst a výživu nádoru, což dál zlepší efekt chemoterapie a zvyšuje naději na vyléčení.“ 

A co spatřili američtí lékaři u pacienta s metastázami v játrech, když na něj zkusili použít cílenou terapii? Překvapení! 

„U pacienta se objevil tak deseticentimetrový nádor. Po jednom dvou týdnech podávání léčby na míru si k našemu překvapení nádor zachoval velikost, ale zcela změnil vzhled a vnitřní strukturu. Zároveň při jiném měření, jsme zaznamenali, že metabolismus nádoru byl na nule. Nádor tedy odumřel, aniž by změnil velikost!“ řekl nám Chaan Ng z Anderson Cancer Center, jednoho z nejlepších onkologických pracovišť na světě. 

Nejen cílená léčba - ale léčba založená na znalosti naší dědičné informace vůbec je perspektivní, svědčí i nedávná zpráva o úspěchu vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Dokážou poznat v krvi už léčeného pacienta vracející se nádor lymfatických uzlin. 

Doufejme, že se genetika dokáže prosadit natolik, aby se také cílená terapie, která hledá„Achillovy paty“ nádorů stala běžnější než dnes. 

 

Jak se hledá Achillova pata nemoci? V populárně-naučném magazínu Martina Mašková prozrazuje podrobnosti o léčbě nádorů na míru jednotlivým pacientům.

Vložit na svůj web

Autor:  Martina Mašková  (mam), Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Klik-a  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do 26. 2. 2013  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas