22. února  2012 v 15:36  rubrika: Nepřehlédněte

Dcera vězně 50. let Eva Vláhová: Ještě jsme se s komunismem nevyrovnali

Lágr - ilustrační foto - Foto: Post Bellum

Lágr - ilustrační fotoFoto: Post Bellum

Pražský festival proti totalitě Mene Tekel letos klade důraz na osudy rodin politických vězňů. Eva Vláhová, ostravská členka sdružení Dcery 50. let, jejíž otec se stal obětí komunistické persekuce, míní, že se česká společnost ještě s komunismem nevyrovnala.

Sdružení Dcery 50. let vzniklo v roce 1999 z podnětu psycholožky Jany Švehlové, dcery bývalého letce RAF, který se dostal do komunistického vězení. 

Švehlová, která dnes už 40 let žije ve Spojených státech, pro svou disertační práci hledala ženy, které chodily do základní školy mezi komunistickým pučem z února 1948 a rokem 1953, kdy zemřel Josef Stalin a jejichž rodiče byli tou dobou zatčeni. 

6 let za mřížemi 

Původně prosbě o rozhovor vyhovělo 12 žen, dnes je jich ve sdružení kolem 100, včetně Evy Vláhové, jejíž otec se dostal ve vězení kvůli kontaktům se sociálními demokraty v Karviné, kteří odmítli vstoupit do komunistické strany. 

Její otec si odseděl 6 let na Bytízu, v Leopoldově a na Pankráci. Evě Vláhové bylo v době jeho zatčení 11 let, sestru má o čtyři roky starší. Její matka se starala sama o dvě dcery a babičku. 

„Pro maminku i pro něj bylo těžší opětovné sžívání, ale protože se měli rádi, manželství vydrželo,“ popisuje Eva Vláhová atmosféru v rodině po otcově návratu z vězení. Teprve nedávno zjistila, že její otce chtěl režim znovu zavřít v roce 1964. 

Zájem roste 

Daniel Herman - Foto: Marián Vojtek

Daniel HermanFoto: Marián Vojtek

„Tato společnost se ještě s komunismem nevyrovnala,“ míní Eva Vláhová. Stejně jak další členky sdružení Dcery 50. let se proto snaží, aby se na osudy vězňů z 50. let nezapomnělo. 

Chválí učitele z ostravského Gymnázia Olgy Havlové, kteří zvou pamětníkyna besedy, a za to, že se o téma zajímají. 

Také ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman je přesvědčen o tom, že zájem mladých lidí o dění v době Gottwaldova režimu v Československu roste. Kursů pro učitele moderních dějin se, jak dodává, zúčastnilo už 800 učitelů. 

Rodinná psychohygiena 

Daniel Herman potvrzuje také, že zájem potomků vězňů 50. let o dokumenty, které se jich týkají, trvá: 

„Materiály z 50. letech jsou mnohdy dostupné, režim si ještě byl jistý svou dlouhou existencí. Rodiny obětí komunismu si je mohou prostudovat v badatelně,“ připomněl Herman. 

Podle jeho zkušenosti se potomci rodin zdejších obětí komunismu snaží očistit rodinnou paměť, berou to jako úkol osobní nebo rodinné psychohygieny. 


Další generace  

Co se vztahu české společnosti k tomu, co se dělo za stalinismu v Československu týče, vidí Herman paralelu s tím, jak se Německo vyrovnávalo po druhé světové válce s nacismem: 

„Teprve další generace začaly přicházet s otázkami, co dělali rodiče nebo prarodiče za Třetí říše,“ připomíná ředitel ústavu. 

Jana Švehlová chce uspořádat setkání dětí politických vězňů 50. let s dětmi komunistických prominentů, kteří byli také vězněni, protože se znelíbili vládnoucí garnituře. 

„Měli bychom si dokázat vypěstovat imunitu vůči projevům totality do budoucna,“ podpořil její záměr Herman. Připomíná existenci komunismu v Asii, na Kubě i názvuky totalit v Latinské Americe.
 

 

Zajímá českou veřejnost, co prožily rodiny politických vězňů po komunistickém puči? Hostem Martiny Maškové je ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman.

Vložit na svůj web

Autor:  Martina Mašková  (mam), Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Studio Česko  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace