4. září  2012 v 09:46  rubrika: Nepřehlédněte

Vědci stále pátrají po tom, kolik je Věstonických venuší a které z nich jsou pravé

Lovci mamutů: Věstonická venuše - Foto: P. Douša,  Národní muzeum

Lovci mamutů: Věstonická venušeFoto: P. Douša, Národní muzeum

Falzifikátů bychom v umění našli požehnaně. Ale zatímco třeba padělané obrazy dokážeme za pomoci moderních technologií spolehlivě odhalit, u pravěkých sošek to ještě neumíme. Nemůžeme tedy s jistotou říci, jestli Věstonická venuše byla opravdu jen jedna.

Řekne-li se Dolní Věstonice, už automaticky se nám vybaví kyprá hliněná soška, kterou v roce 1925 objevil tým profesora Karla Absolona v pradávném ohništi lovců mamutů. V archeologii se ovšem pro tuto figurku vžilo označení Věstonická venuše 1.  

To proto, že z Věstonic údajně pocházejí minimálně ještě tři další figurky. Všechny se sice na veřejnosti ukázaly až po roce 1925, všechny si ale nárokují stejné stáří 27 000 let, tedy původ v mladším paleolitu, a pochopitelně i stejnou slávu.  

„Z Dolních Věstonic dneska známe už tři problematické nálezy, které by mohly být padělky, mohly by být originály. Nevíme. Ten první nález je tzv. druhá Věstonická venuše, kterou nalezl místní obyvatel z Horních Věstonic Müllender, který udává, že to vykopal na vlastním pozemku při kopání studně. Předložil to napřed ve Vídni doktorovi Bayerovi, to byl tehdejší ředitel tamního muzea a hlavní archeolog, který to odmítl jako padělek. Je to špička mamutího klu, která byla přeformována na nějakou postavu. Na kusu klu jsou pouze vyřezány rýhy, které naznačují obličej, paži a náznak prsou. Víc nic,“ popsal pro magazín Klik-a Karel Valoch z Moravského zemského muzea v Brně.  

Jak doplnil, v posledních letech se objevily další dva předměty údajně pocházející z Věstonic, které mají být stejně staré: „První z nich to je hlavička zřejmě muže vyřezaná z mamutoviny. Je-li to padělek, tak je to vyrobeno ze starého mamutího klu. Je-li to pravé, tak je to věc podivná, poněvadž to je svým stylem opravdu naprosto neobvyklé v paleolitickém umění. To je téměř realistické ztvárnění obličeje, to se tenkrát opravdu nedělalo.“  

Třetí artefakt se objevil v muzeu v Mohuči. Je to ženská figurka vyřezaná z mamutoviny, u níž je napsán původ Dolní Věstonice. Muzeum ji získalo bezplatně od v 60. letech minulého století. Muzeum si od dárce ale nevyžádalo podrobnosti o nálezu. 

Abychom si to zrekapitulovali: všechny tři sošky jsou z pravé mamutoviny, což byl tehdy v mladším paleolitu obvyklý materiál. Neobvyklá byla naopak hlína, ze které byla vypálena Absolonova venuše. Jako jediná doposud nalezená figurka z tohoto období.  

Pravost ani jedné ze tří sošek z mamutoviny nemůžeme spolehlivě vyvrátit. Archeologové totiž umí určit stáří použitého materiálu, nikoliv ale stáří vrypů na něm. Podle Karla Valocha tak s větší pravděpodobností jde o skutečné originály, a nikoliv falzifikáty: „Pravděpodobnost, že jsou to originály, je podle mého soudu skoro větší než to, že jsou to padělky.“  

Podle Olivy se jedná o falza 

S Valochem, který se přiklání k pravosti tří věstonických sošek z mamutoviny, ale nesouhlasí jeho kolega z Moravského zemského muzea Martin Oliva. Myslí, že jsou to spíš falza.  

„Ještě největší naději by patrně měl ten historicky první se vynořivší artefakt ta tzv. druhá venuše. Je to nemotorný výtvor, jak říkal profesor Absolon. Ona je skutečně tak nemotorná, že kdyby někdo z komerčních důvodů chtěl něco padělat, tak by to snad udělal lépe. Ovšem otázka je, jak to vlastně vzniklo. Třeba to vzniklo nějak žertem, pak se toho někdo ujal a až ten Müllender, hostinský z Horních Věstonic to pak chtěl zpeněžit a vznikla celá ta aféra. To nevíme. Snad by to mohlo být pravé. Já nesdílím názor, že by to muselo být dílo téže ruky, naopak si myslím, že to mělo různé tvůrce. Ta třetí venuše z Mohuče, to je prapodivná figurka hledící jaksi bokem, což je neobvyklé,“ uvedl Oliva pro Rádio Česko.  

Upozornil také na dvojitou vrstva patiny, ve které je zalepený lidský vlas – a ten určitě není pravěký. U nálezu, který skončil v Austrálii, si Oliva všiml je to práce úplně jiných rukou:  

„Je tam zřetelné, že se někdo to snažil nějak přizpůsobit, čímž to zkompromitoval. Tam jsou natřené ty vousy a hlavně obočí. Na nabarvených soškách máme normálně obočí uděláno tmavě, ovšem na pravěkých artefaktech to máme naopak, protože ty nadočnice vyčnívají, takže jsou nejodřenější a vlastně jsou nejsvětlejší, jsou nejoderodovanější.“  

Jediná pravá je ta první 

V této souvislosti se nabízí otázka, zda se za těch více než 80 let neobjevily pochybnosti o pravosti samotné Absolonovy Věstonické venuše. Objevily, opíraly se ovšem o jediný argument: totiž ten, že v Absolonovu týmu pracovali tak schopní lidé, kteří by věrnou napodobeninu paleolitické sošky dokázali věrně vyrobit.  

Dnes archeologové o pravosti Věstonické venuše 1 vůbec nepochybují; to ale neznamená, že o ní vědí všechno. Například v posledních letech je překvapil otisk, který někdo vtiskl do levé poloviny venušiných zad ještě před jejím vypálením. Dopodrobna ho prozkoumal antropolog Miroslav Králík z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity:  

„Otisk na Věstonické venuši je malý a ty epidermální lišty jsou velmi jemné, takže se dá usuzovat, že s větší pravděpodobností se tam otiskl člověk, který byl malý, drobný, čili že by to mohla být buď žena nebo nedospělý člověk. To je vzhledem k tomu, jak se doteď o těch artefaktech z paleolitu uvažuje, tedy jako o produkci dospělých mužů-umělců, dost provokativní.“  

Ovšem ten, kdo svůj prst na záda Věstonické venuše otiskl, vůbec nemusel být tím, kdo ji vytvaroval. Možnost, že autorem slavné Věstonické venuše byla drobná žena nebo dítě, je tak jen dalším z dohadů, které se kolem všech věstonických figurek točí. 

 

Falzifikáty pravěkých sošek. Pořad připravila Tereza Burianová.

Vložit na svůj web

Autor:  Tereza Burianová, Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Klik-a  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do 26. 2. 2013  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace