21. dubna  2009 v 08:09  rubrika: Nepřehlédněte

Šéf UniCredit Bank a České bankovní asociace Kunert spolupracoval s StB

UniCredit Bank - Foto: Marián Vojtek

UniCredit BankFoto: Marián Vojtek

Šéf čtvrté největší banky v České republice UniCredit Bank a České bankovní asociace Jiří Kunert spolupracoval před rokem 1989 s komunistickou rozvědkou. Vyplývá to z archivních materiálů, které se Českému rozhlasu podařilo získat. Komunistická rozvědka Kunerta získala ke spolupráci jako takzvaného ideového spolupracovníka v roce 1982, kdy odjížděl dlouhodobě pracovat do pobočky Živnobanky v Londýně. Totalitní rozvědce Kunert podle archivních dokumentů předával reporty o ekonomické situaci v zahraničí a podrobné zprávy o zahraničních bankéřích. V jednom případě prolomil bankovní tajemství a předal tajné policii údaje o pohybech na kontě českého pracovníka zahraniční firmy. POSLECHNĚTE SI CELÝ PŘÍSPĚVEK V MP3:

 

Šéf UniCredit Bank a České bankovní asociace Kunert spolupracoval s StB.

Vložit na svůj web

"Mám vyřídit pozdrav od Zdeňka." "Od Zdeňka z Klatov?" "Ano, ale on se nyní přestěhoval do Jihlavy." 

Tímto heslem se pokaždé kontaktoval řídící důstojník s ideovým spolupracovníkem rozvědky pod krycím jménem Run. Dnes je Jiří Kunert jedním z nejvýznamnějších bankéřů v České republice - v loňském roce například obdržel titul bankéř roku a vede Bankovní asociaci - zájmové sdružení bank. Kuvert zároveň řídí čtvrtou největší a třetí nejziskovější českou banku - s téměř pěti miliardami zisku po zdanění. Kunert byl jedním z deseti mužů, kteří tvořili pro vládu Mirka Topolánka protikrizový plán. Z takzvaného NERVu Kunert podle vyjádření Unicredit bank Czech republic odešel počátkem března, ve chvíli, kdy NERV vládě podal návrh protikrizových opatření. 

Podle záznamů v archivech rozvědky Jiří Kunert spolupracoval s tajnou službou vědomě, od roku 1982, kdy mu bylo 29 let, do roku 1986, kdy ukončil svoje působení na pozici zástupce ředitele ve filiálce Živnostenské banky v Londýně. Kunertův svazek má stovky stránek a plný hlášení psaných vlastní rukou, s řídícími důstojníky absolvoval desítky schůzek. Kunert předával rozvědce informace a analýzy o ekonomické situaci v zahraničí a podával hlášení o představitelích významných finačních institucí: například manažerech z Bankers Trust, Barclays Bank, Lloyds Bank, National Westminster Bank. V roce 1983 dokonce prolomil bankovní tajemství a předal svému řídícímu důstojníkovi údaje o údajně podezřelých pohybech na kontě pracovníka exportní firmy Exico v Londýně Miroslava Šebka. Rádio Česko proto požádalo Miroslava Šebka o reakci. Ten ji ale odmítl nahrát s tím, že můžeme jeho slova jen parafrázovat: "Je to pro mě stará věc a nechci se k tomu vracet." 

Rádio Česko oslovilo se žádostí o rozhovor Jiřího Kunerta a po několika neúspěšných pokusech se s ním telefonicky spojit jsme mu poslali několik otázek ke spolupráci s komunistickou rozvědkou i k případu Miroslava Šebka. Kunert ale nechal záležitost vyřešit tiskového mluvčího banky Tomáše Pavlíka. Ten po několika dnech od zaslání otázek a urgeních odpovědí e-mailem odpověděl následovně: "Pan Jiří Kunert nebude v dané věci poskytovat rozhovor." 

Komunistická rozvědka si spolupráci s Kunertem pochvalovala především z hlediska předávání informací. Horší byl podle hodnocení majora Pantůčka při typování a rozpracování navázaných styků a při rozpracování objektu USA. V závěrečné zprávě před ukončením spolupráce Pantůček o Kunertovi píše: 

"Celkový přístup ideového spolupracovníka ke spolupráci byl pozitivní, snažil se uložené úkoly plnit a své odborné znalosti plně využíval pro zpracování info. Ve stykové linii nešel za rámec oficiálních kontaktů, nedokázal styky podrobněji otypovat a operativně rozvíjet. V oblasti infoprodukce patřil mezi nosné ideové spolupracovníky rezidentury." 

Případ spolupráce vlivného bankéře Jiřího Kunerta s totalitní zpravodajskou službou není v historii českého bankovnictví jediný. S komunistickou Státní bezpečností podle Mladé fronty Dnes spolupracoval i bývalý dlouholetý šéf České národní banky a premiér z roku 1998 Josef Tošovský. 

Podle archivních dokumentů se stal spolupracovníkem StB v říjnu 1986 z titulu své funkce, kdy pracoval jako poradce předsedy Státní banky československé. Z archivních materiálů vyplynulo, že byl Tošovský v kontaktu s totalitní policií minimálně dva roky. "Součinnost s ním bude bez problémů. Má nezbytnou odbornou kvalifikaci, chápe význam této součinnosti pro Státní banku československou a československou ekonomiku a má o tuto práci zájem. Důležité je, že tyto záležitosti vidí a chápe také ve správných stranicko-politických souvislostech," napsal o Tošovském jeho řídící důstojník Sojka. 

Také Josef Tošovský působil těsně před rokem 1989 v Londýně jako náměstek ředitele pobočky Živnostenské banky. Spolupráci s StB nemusel Tošovský podepsat. Jako poradce šéfa Státní banky československé měl tuto aktivitu "v popisu práce". Proto se také jeho jméno neobjevilo v seznamech spolupracovníků StB a proto se také může prokazovat čistým lustračním osvědčením, napsala před dvěma lety Mladá fronta Dnes. Tošovský spolupráci s StB popřel. "Nikdy jsem nespolupracoval s tajnou politickou policií StB a nepředával jsem jí žádné důvěrné informace," uvedl Tošovský v oficiálním prohlášení. Dnes žije a pracuje ve Švýcarsku. 

Autor:  Jan Hrbáček  (hrb)
Pořad: Reportáž Rádia Česko  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas