9. září  2010 v 10:46  rubrika: Nepřehlédněte

Politické strany lákají nové členy různě. Zájem o vstup ale klesá

volební kampaň Strany zelených - Foto: Marián Vojtek

volební kampaň Strany zelenýchFoto: Marián Vojtek

Udržet si své členy a získat nové je pro české politické strany stále těžší. Mírný pokles členstva zažívá ODS i ČSSD, výraznější se týká KDU-ČSL a zelených. Zájem je naopak o stranické průkazky TOP 09 a Věcí veřejných. Přesto ale velké strany nevábí nové straníky aktivně, čekají, kdo se k nim sám přihlásí.

Výjimkou je sociální demokracie v Litoměřicích, která se o víkendu odhodlala k poněkud kontroverznímu náboru. Každému zájemci o vstup do strany nabídla gram marihuany. 

Vstup do politiky nevnímá většina Čechů jako příliš přitažlivý. Možnost ovlivnit věci veřejné, ale také mít moc, být vidět přestává lákat. Prostředí spojené s určitou společenskou autoritou, s funkcemi a úřady mnohým nic neříká. Podle politologa Jan Kubáčka za to můžou samy strany, jsou totiž strnulé: 

„Jsou velmi často bojovné, frakční a bohužel stále platí, že růst ve straně je přímo úměrný času strávenému na schůzích a hlasováních. Pro občany je právě proto zmíněné prostředí nevábné.“ 

Chlebíčky a párky 

Člověk by řekl, že se strany budou všemi možnými způsoby snažit odlivu členů zabránit a půjdou svým příznivcům naproti. Jedním z tradičních způsobů, jak přilákat nové lidi a představit jim program strany je „metoda chlebíčků a párků". K té se ale žádná z oslovených stran moc nehlásí. Lidé si prý cestu k partaji musí najít sami. Podle Jana Kubaty, předsedy ústecké ODS, je snaha opít zájemce párkem spíš věcí předvolebních bojů. 

„Každá strana tento nástroj standardně využívá v rámci svých standardních akcí. Pokud je ale zmíněná praktika využívaná k náboru nových členů, nepopírám, že v minulosti s tím měla ODS problém. Postavili jsme se mu ale čelem, nezastírali jsme ho a vyřešili jsme ho změnou stanov a pravidel, potažmo novým softwarem a komunikací,“ řekl Rádiu Česko Kubata. 

Nicméně Richard Dolejš, lídr středočeské ČSSD tvrdí, že chlebíčková taktika je záležitostí každé politické strany. Sociální demokraté prý ale jakékoli podezření na lovení duší ve velkém prověřují: 

„Prověřovali jsme regionální stranické organizace, kde se vyskytl větší nárůst členské základny. Neprokázalo se ale, že by se těmito metodami postupovalo. Obecně považuji tento princip za škodlivý nejen pro konkrétní stranu, ale pro demokracii obecně.“ 

Ani KDU-ČSL se k hromadným náborům nehlásí. Do strany se teď noví členové, kvůli nejrůznější aférám z poslední doby, zrovna nehrnou. Šéfka středočeské KDU-ČSL Lenka Ptáčková - Melicharová by nové členy dokázala spočítat skoro na prstech rukou. 

„Pamatuji si dobu, kdy jsme mezi stranami v kraji soutěžili o to, kdo bude evidovat největší nárůst členské základny. V tuto chvíli ale podobné metody nepraktikujeme a ani neuvažujeme akce typu gram marihuany za hlas jako ČSSD,“ uvedla Ptáčková – Melicharová. 

S marihuanou jako prostředkem k nalákání mladých do strany neplánují experimentovat ani další strany. Předseda středočeské ČSSD Richard Dolejš je dokonce pro to, aby se organizace, které se něčeho podobného jako ta litoměřická dopustí, zrušily: 

„Nechce se mi uvěřit, že něco takového mohlo proběhnout. Je to důkaz toho, že někdo v organizaci nemá všech pět pohromadě a chová se naprosto nepřijatelně. Když se toto prokáže, mělo by se postupovat radikálně, případně zmíněné organizace zrušit.“ 

Rozhodují ideály 

A odkud se členové politických stran rekrutují? Většina lidí pochází z řad voličstva té které strany a do partaje vstupuje proto, že je jim strana sympatická, blízká. To je i případ Jana Kubaty, předsedy regionálního sdružení ODS. 

„Vstoupil jsem do ODS v roce 1998, a to zcela standardně. Vyplnil jsem přihlášku, šel jsem na radu místního sdružení, kde jsme vedli diskusi o tom, proč chci být členem ODS. Poté jsem zaplatil členský příspěvek a byl přijat do místního sdružení. Vedl mne k tomu fakt, že jsem ODS volil a ztotožnil jsem se s jejím programem,“ řekl Kubata. 

Také Lenka Melicharová - Ptáčková, dnes šéfka středočeské KDU-ČSL, se do strany přihlásila kvůli ideálům. 

„Do KDU-ČSL jsem vstupovala v roce 2001, a to na mateřské dovolené. Zejména proto, že jsem si vyhodnotila programy jednotlivých stran, konkrétně jejich rodinou politiku a vyšlo mi, že ji tato strana dělá nejlépe,“ doplnila Melicharová – Ptáčková. 

Kdo je členem strany, může narozdíl od pouhého voliče přímo ovlivnit politiku preferované strany. A právě možnost něco ovlivnit, na něčem se podílet, by podle Jana Kubaty z ústecké ODS měla být tím, co lidi do stran potáhne: 

„Pokud budu stát stranou, pozbudu logicky práva svůj konkrétní názor prosazovat. Když ale budu řádný členem strany, mohu v diskusi ovlivnit například i tvorbu volebního programu.“ 

Přímá demokracie  

Na možnost přímo politiku vytvářet láká své příznivce strana Věci veřejné. Ta spolu s TOP 09 patří k těm nejatraktivnějším, zájemci o stranickou příslušnost klepou právě u jejich dveří. Politolog Jan Kubáček vysvětluje proč nové lidi ke vstupu lákají právě tyto dva subjekty: 

„Mají jiný náhled na svět a jsou spojené s možností růstu pomocí nových tváří. U VV je pak největším tahákem prosazování principu přímé demokracie, referend a kontaktování strany prostřednictvím internetu a mobilů.“ 

TOP 09 se svými podporovateli úzce spolupracuje. Organizovat je do nějakého svazu, jako je tomu například u ODS i ČSSD, ale prozatím nechce, i když do budoucna to podle mluvčího TOP 09 Jana Jakoba vyloučené není. 

„Zatím se nám tato situace osvědčila a nechceme naše lidi svazovat konkrétní strukturou. Do budoucna to ale není vyloučeno,“ uvedl Jakob pro Rádio Česko. 

To ČSSD je organizovanější stranou - má klub přátel sociální demokracie, který ale sdružuje zejména fanoušky strany, je spíše jakýmsi předstupněm členství. Také ODS provozuje podobnou instituci, jmenuje se Modrý tým. Jan Kubata vysvětlil, jak funguje: 

„Jsou to spíše příznivci strany, pro nás velice důležití. Vesměs jde o mladé lidi, kteří například pomáhali při povodních. Evidujeme zde ale i zastoupení stření generace.“ 

Další líhní potenciálních členů politických stran jsou jejich mládežnické organizace. 

Konzervativně a liberálně smýšlející mladé lidi od 15 do 35 let sdružují Mladí konzervativci. Mladí, kterým je bližší sociální demokracie, se mohou angažovat v Mladých sociálních demokratech. 

Velmi činný a početný je i Komunistický svaz mládeže. Ostatně KSČM je podle počtu členů stále nejsilnější českou stranou. I když v tomto ohledu zažívá strmý pád, a velmi rychle se početně blíží k ODS a sociální demokracii. I tak má ale stále zhruba trojnásobnou členskou základnu. 

 

Jak strany lákají nováčky? To zjišťovala Markéta Bartošová.

Vložit na svůj web

Autor:  Markéta  Bartošová  (mba)
Pořad: Informace ze světa financí  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do října 2011  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas