Lidé mohou za prezidenta zvolit populistu. Politiky ovlivňují lobbisté. Na Masarykově univerzitě se přeli zastánci a odpůrci přímé volby

prezidentská standarda vlající nad Pražský hrademFoto: Marián Vojtek

Nejen na půdě Poslanecké sněmovny vyvolává v těchto dnech spory debata o zavedení přímé volby prezidenta republiky. Zatímco neshody mezi poslaneckými kluby nadále trvají hlavně ohledně pravomocí prezidenta při jmenování členů bankovní rady České národní banky, pro mnohé zůstává stále sporná samotná otázka, zda je zavedení přímé volby prezidenta skutečně správné rozhodnutí.

Studenti Masarykovy university v Brně uspořádali v úterý v rámci projektu Masarykovy debaty diskusní večer na téma přímé prezidentské volby, kde se na tuto otázku snažili najít odpověď a kde si veřejnost mohla vyslechnout protichůdná stanoviska odborníků a politiků. 

V aule právnické fakulty Masarykovy university v Brně vystoupili čtyři řečníci: dva zastávali tezi, že prezident by měl být volen přímo, a dva byli proti. Jedním z odpůrců přímé volby byl senátor za ODS Tomáš Grulich, který sice připustil, že většina občanů podporuje přímou volbu proto, že jsou znechuceni způsobem, jakým se při poslední volbě prezidenta lobbovalo za různé kandidáty, na druhou stranu je podle něj přímá volba ještě nebezpečnější varianta: 

„Jestli nám někdo, a teď myslím, jestli nám lidem z parlamentu, vyčítá jakési politické hrátky, například při poslední volbě prezidenta, vím, že to nebylo asi jednoduché to pozorovat, nicméně já si nedovedu představit mediální hrátky při přímé volbě prezidenta. Nebo bohužel si je dovedu představit. Média mají daleko silnější váhu a větší sílu, než mají všechny politické strany dohromady. Je velmi nebezpečné, že bude zvolen populista a nedej bože skutečně diktátor, kterého média velmi dobře odprezentují a vyhraje takový prezident, který má nejblíž Blesku,“ řekl Grulich Rádiu Česko. 

Krize důvěry v politiky je důvodem pro 

Politolog Lukáš Jelínek prezentoval v Masarykově debatě odlišné stanovisko. Podle něj krize důvěry ve volené instituce je právě důvodem k zavedení přímé volby hlavy státu: 

„Klíčové podle mě je posílit participaci občanů na rozhodování a na formování jednotlivých ústavních institucí. Proto mají přímé volby smysl. Domnívám se, že vedou nejenom k většímu zájmu lidí, ale i ke spoluodpovědnosti, k většímu rozmýšlení se o tom, pro co, nebo pro koho se občan rozhoduje, nebo jaký názor zastává,“ 

Nemohou v přímé volbě rozhodovat média nebo peníze? 

„Podle mého názoru je klíčové to pole rozhodovatelů. Při přímé volbě je každopádně vždycky širší než při volbě parlamentem, to znamená poslanci a senátory. Koneckonců i ti podléhají nejrůznějším mediálním a lobbistickým tlakům, dokonce bych si troufl říct, že přímá volba výrazně uzavírá prostor pro nejrůznější lobbistické aktivity v této věci. Lobbisté nestihnou obejít celou populaci, která disponuje voličským právem, zatímco obejít stranické sekretariáty, případně poslance a senátory je mnohem snazší,“ odpověděl Jelínek. 

Volený prezident by měl velmi silný mandát, tvrdí odpůrce 

Jeho kolega, politolog Roman Chytilek byl v debatě na opačné straně, tedy proti zavedení přímé volby prezidenta republiky po vzoru volby senátorů. A vysvětluje proč: 

„Problémem přímé volby prezidenta není ani tak to, že prezidenta volí občané jako to, že je zvolen prezident, který má velice silný mandát, velice silnou legitimitu, na kterou není český politický systém vůbec připraven. Ten prezident by se velice složitě včleňoval do současného systému českých politických institucí. Daly by se pravděpodobně předpokládat jeho spory zejména s předsedou vlády, kterých jsme svědky i dnes, ale přece jenom by tam asi hrál roli právě ten velký mandát, že by ty spory byly mnohem tvrdší, mnohem vyhrocenější. Mně osobně se zdá, že největším problémem české republiky v současné době je asi stabilita vlád a ten přímo volený prezident by byl další faktor, který by vedl k tomu, že ta stabilita vlád by se zmenšovala: častěji by nám tady padaly vlády, měli bychom ještě častěji mimořádné volby, což situaci hospodářské krize si například podle mě Česká republika nemůže dovolit.“ 

Podle Chytílka by odpadly zákulisní hry a lobbistické tlaky jako při poslední volbě prezidenta: 

„Ale musíme si říct, co bychom za to dostali. Dostali bychom za to kampaň, která by byla vysoce pravděpodobně založena na emocích, kandidáty, o jejichž historii, o jejichž postojích k závažným morálním otázkám bychom toho mnoho nevěděli. Myslím si, že ten současný systém má i výhody, třeba právě v tom, že jsme schopni se dívat na to, jakým způsobem se ti kandidáti chovali v minulosti, a toto by bylo teď mnohem obtížnější. Bylo by to něco za něco.“ 

Miloš Zeman: Volby nevyhrávají peníze ani média 

Přímou volbu prezidenta obhajoval na půdě Masarykovy univerzity i bývalý premiér Miloš Zeman. O něm je známo, že by v případě možnosti přímé volby prezidenta zvažoval svou kandidaturu. 

„Já si myslím, že volby nevyhrávají peníze a že volby nevyhrávají média. Dokud jsem byl v politice, měl jsem proti sobě semknutou mediální frontu, aniž by mně to jakkoli uškodilo a peněz jsme také mnoho neměli. A jak víte, sociální demokracie vyhrála volby jak v roce 98, tak po své čtyřleté vládě znovu v roce 2002. Jinými slovy, rozhodují spíše výsledky, a to, co Lukáš Jelínek dnes velmi hezky nazval životním příběhem.“ 

Kandidáty na prezidenta republiky by mohli navrhovat obyvatelé Česka starší 18 let peticí s nejméně 50 tisíci podpisy, skupina nejméně 20 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů. Miloš Zeman ale s podporou senátorů či poslanců nepočítá.