2. října  2012 v 09:46  rubrika: Nepřehlédněte

Čerstvě utržený banán chutná úplně jinak než koupený u nás v obchodě

Banány - Foto:  Corel GALLERY

BanányFoto:  Corel GALLERY

Čeští vědci pomohli se svými zahraničními kolegy rozluštit genom banánovníku. Bioinženýři bádáním strávili tři roky. Banánovník se tak letos v létě stal po kukuřici a rýži třetí zemědělskou plodinou s přečteným genomem.

„Byla vybrána odrůda nebo poddruh banánovníku, který se podílel na vzniku toho pěstovaného banánu, který kupujeme, to je ta odrůda cavendish, to je ten běžný exportní banánovník, který se exportuje do celého světa a který také my kupujeme v supermarketech. To jsou ty žluté sladké dezertní banány. Odrůda, která se jmenuje pahank, je nejblíže jednomu z rodičů banánovníku, který pěstujeme,“ řekl pro magazín Klik-a Jaroslav Doležel z olomouckého Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. 

Genom, který vědci rozklíčovali, má přes půl miliardy párů bází, přitom člověk jich má kolem tří miliard. Rozluštění tohoto jednoduchého geonomu pomůže odkrýt i geonomy ostatních druhů banánů. A nejen to. 

Banánovník. Ilustrační foto - Foto: Fotobanka stock.xchng

Banánovník. Ilustrační fotoFoto: Fotobanka stock.xchng

„My odhalujeme to, co se dálo před stovkami miliónů let, a jednou budeme schopni alespoň naznačit trendy vývoje dědičné informace, proč je taková, jaká je a podobně. Pak jsou tu utilitaristické cíle, třeba to, že kolegové budou schopni velice snadno izolovat geny mnohem snadněji, než to bylo před tím. Přirovnejte to k hledání nějakého slova v knize. Vy můžete tu knihu prolistovat a už to slovo najdete. Když vám dám tu knihu zakódovanou, jenom než najdete, kde jste, tak je to problém,“ upřesnil docent Doležel. 

Podle něj je velice nutné šlechtit banánovník i nadále:  

„Situace je katastrofální a lidstvo velice riskuje, že obyvatelé tropických zemí zůstanou bez jídla. Banánovník se pěstuje jako vegetativně množená rostlina, čili všechny rostliny na té plantáži jsou stejné, stejně citlivé vůči chorobám. Už v současné době je pěstování banánovníku ohrožováno mnoha chorobami.“ 

Mezi ně patří například plísně (houbovité choroby), které se odstraňují postřiky herbicidy a fungicidy, a to zhruba 1x týdně. 

Banány (ilustr. obr.) - Foto: Fotobanka stock.xchng

Banány (ilustr. obr.)Foto: Fotobanka stock.xchng

Ovoce nebo zelenina?  

Padesát postřiků, které průměrný banán za rok absolvuje, je přitom jen jedním z málo známých faktů o tomto ovoci. Tedy ovoci. Málo se ví i o tom, že banán tak úplně a bezpodmínečně mezi ovoce nepatří. Pokračuje Petra Hlásná-Čepková z Institutu tropů a subtropů České zemědělské univerzity: 

„Banán s obsahem sacharidů kolem 23 %, z toho 7 % škrobů, které se pak přeměňují na třtinový, hroznový cukr a další, považujeme za ovocný banán. Pak existují banány, které mají obsah sacharidů kolem 30 %, ale obsah škrobů je vyšší, je to 7 %, a ty škroby se nepřeměňují na cukry. Tudíž on při zralosti neztrácí trpkost a v podstatě je nejedlý, musíme ho nějakým způsobem tepelně upravit. Tyto odrůdy považujeme za zeleninový banán.“ 

Botanicky je banán bobule. Semínka nemá proto, že plody vznikají bez opylení.  

„Historicky byl banánovník semenný. Celá dužnina byla zaplněná černými malými tvrdými semínky, takže byl v podstatě nejedlý. Až v počátku plantážnictví se historicky začaly selektovat banány, které měly semének méně, kdy ta dužnina byla chutnější, a tím začal proces šlechtění a křížení,“ dodala Hlásná-Čepková pro Rádio Česko. 

Zdravější je banán zeleninový  

Banány (ilustr. obr.) - Foto: Fotobanka stock.xchng

Banány (ilustr. obr.)Foto: Fotobanka stock.xchng

Banány se pěstují nejčastěji v jihovýchodní Asii, tedy v Indii a Číně, a v Jižní Americe v zemích, jako jsou Brazílie, Ekvádor a Kostarika. Banány, které známe z našich obchodů, zrají až cestou do Evropy. To se odráží na chuti. 

„My se tady moc nemůžeme setkat s pravou chutí banánu. Když máte možnost jíst čerstvě utržený dozrálý banán, tak ta chuť je úplně jiná. Co se týče hranatosti, banán se v průběhu zralosti jakoby zakulacuje, nebo se zoblují hrany,“ uvedla odbornice. 

Vitamíny banány cestou k zákazníkovi neztrácejí, protože jsou na ně už tak chudé. Jak upřesnila Petra Hlásná-Čepková, lépe jsou na tom banány zeleninové, které mají větší obsah vitamínu C a provitamínu A. Banány ale naopak obsahují stopové prvky jako fosfor a hořčík. 

 

Čeští vědci pomohli rozluštit genom banánovníku. Více autorka pořadu Tereza Burianová.

Vložit na svůj web

Autor:  Tereza Burianová, Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Klik-a  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do 26. 2. 2013  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas