24. listopadu  2011 v 08:30  rubrika: Nepřehlédněte

Čeští vědci budou zkoumat Slunce

Slunce v minimu své aktivity - Foto:  SOHO

Slunce v minimu své aktivityFoto:  SOHO

Čeští vědci se zapojili do dosud největšího mezinárodního výzkumu Slunce. Připravovaná evropská sonda Solar Orbiter se Slunci přiblíží víc než její předchůdkyně SOHO. Má začít fungovat od roku 2017 na třetině vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí. Česká republika musí do projektu vložit 5 milionů eur.

Slunce vědci dokážou zčásti pozorovat ze Země, někdy i upravenými dalekohledy s filtrem. Z vesmíru největší hvězdu naší soustavy už 16 let pozoruje evropsko-americká sonda SOHO. Ta je ale už na trojnásobku životnosti a přesluhuje. 

Nástupnická sonda financovaná Evropskou kosmickou agenturu má být podle vědců technicky dokonalejší, bude měřit rádiové vlny a nabité částice, které Slunce vysílá. Obíhat má ve vzdálenosti 45 milionů kilometrů od Slunce, což odpovídá oběžné dráze planety Merkur. 

Hlavním cílem jejího působení bude předvídat sluneční aktivitu, které ovlivňuje přístroje, či družice v kosmu, ale je důležitá třeba i pro bezpečnost astronautů. 

Nepředvídatelné erupce  

„Je to komplexní observatoř, bude Slunce pozorovat shora i zespoda,“ vysvětluje přínos sondy František Fárník, vedoucí solárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. 

Změny sluneční aktivity ovlivňují i náš organismus. 

Ze Slunce k nám míří nabité částice, které reagují s naším tělem. Můžeme tak mít kvůli tomu bolesti hlavy, zvyšuje se pravděpodobnost autonehody, erupce na Slunci ale také škodí kosmickému výzkumu: 

„Můžou se poškodit přístroje na oběžné dráze nebo astronauti můžou dostat zvýšené dávky záření“, připomíná Marcel Bělík, ředitel Hvězdárny v Úpici, který se dlouhodobě věnuje pozorování Slunce. 

Potíž je v tom, že erupce se těžko předpovídají. 

„Falešná předpověď by mohla způsobit víc problémů než ta potvrzená,“ vysvětluje Marcel Bělík. 

Pětikilový dalekohled 

Česko se podílí na práci mezinárodního konsorcia, které připravuje rentgenový teleskop, jeden z přístrojů, který bude na palubě sondy Solar Orbiter. Čeští vědci musí vyvinout a vyrobit napájecí zdroje a vytvořit pro něj řídící letový sofware. 

„Je to přístroj o váze 5 kg, tubus, na jehož začátku a konci jsou speciální mřížky, které jsou schopny vidět jevy v oblasti rentgenového záření,“ popisuje František Fárník. 

Dalekohledy na dosluhující sondě SOHO, která od roku 1995 přesluhuje na oběžné dráze mezi Zemí a Sluncem, pozorují dění na Slunci v jiné, ultrafialové oblasti. Rentgenové záření má daleko kratší vlnové délky. 

Čeští vědci také budou dodávat optické komponenty do koronografu a na výrobě detektoru alfa a beta částic. 

Budou peníze?  

Marcel Bělík a František Fárník - Foto: Marián Vojtek

Marcel Bělík a František FárníkFoto: Marián Vojtek

František Fárník se zčásti obává zajištění financování z české strany. Celý experiment předpokládá náklady ve výši půl miliardy eur, Česká republika musí najít 5 milionů eur. 

Rozhodování o projektu ale mají na starosti dvě ministerstva, dopravy a školství. Vědci přitom momentálně čekají na rozhodnutí ministerstva dopravy, zda bude možné peníze dodat. 

„Sonda přechází do realizační fáze na začátku roku a my musíme technicky i finančně účast garantovat,“ říká Fárník. 

Nejdražší na projektu je podle něj start. Výroba satelitu se platí z příspěvků členských zemí, přístroje na palubě sondy z národních zdrojů. 

Větší rozlišení  

Dívat se na Slunce ze vzdálenosti 45 milionů kilometrů může pomoci zpřesnit naše znalosti o něm. 

Částice ze Slunce, které na Zemi míří, zachycuje zemská atmosféra, která funguje coby záchranný štít chránící život na zemi. Vliv Slunce tedy cítíme tehdy, když ovlivní zemský magnetismus. 

„Náboj, který nesou, rozkolísá magnetické pole Země,“ líčí Marcel Bělík.  


Přínos sondy Solar Orbiter může spočívat i v tom, že nejzajímavější sluneční jevy jsme doposud nebyli schopni spatřit. 

„Sonda také dokáže zachytit projevy Slunce ve větší intenzitě a bude přesnější,“ dodává Marcel Bělík. 

Skvrny na Slunci 

Na Slunci se objevují a mizí v jedenáctiletých cyklech skvrny. Jsou to chladnější oblasti než ostatní části povrchu Slunce, odkud se erupce zřejmě šíří. 

Sluneční záření, respektive koronu, vidíme jen při zatmění, když se chceme podívat do nitra Slunce, které je zdrojem sluneční aktivity. 

Vědci sledují pohyby sluneční plazmy a matematickým výpočtem pak zjišťují, jaké procesy probíhají v hloubce pod slunečním povrchem. 

To, jak se tvoří a seskupují magnetická pole, je totiž zdrojem jedenáctiletého cyklu sluneční aktivity. 

Sonda SOHO se stala největším lovcem komet v historii. A pomohla také amatérům. „Mnoho obrázků se zpracovává čistě statisticky, ostatní mohou padnout vniveč,“ uvádí Marcel Bělík. 

Podle něj by také astronomičtí nadšenci mohli pomoci při vyhodnocování velkého množství údajů, které budou od roku 2017 přicházet ze sondy Solar Orbiter. 

 

Velký evropský projekt výzkumu Slunce. Hosty Martiny Maškové jsou astronom František Fárník a ředitel Hvězdárny v Úpici Marcel Bělík.

Vložit na svůj web

Autor:  Martina Mašková  (mam), Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Studio Česko  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas