Další pochybností kolem mýtného. Střet zájmů?

Výstavba mýtné brányFoto: estav.cz

Nejprve pracovali jako poradci pro ministerstvo dopravy. Dnes je platí firma Kapsch. O kom je řeč? O pražské advokátní kanceláři Havel a Holásek. V tom, že byli původně placení státem a dnes pracují pro soukromou firmu, s níž má ministerstvo tvrdé a dosud ne zcela nevyjasněné spory, ale majitelé advokátní kanceláře problém nevidí.

Okolo výběrového řízení na provozovatele elektronického mýtného se už delší dobu objevuje spousta pochybností a otazníků. Nově například angažmá pražské advokátní kanceláře Havel a Holásek u ministerstva a následně u vítěze často napadaného výběrového řízení - rakouské společnosti Kapsch. Ministerstvo dopravy si kancelář Havel a Holásek najala v roce 2004, aby zpracovala analýzu českého právního prostředí a možnosti provozování a financování systému. 

"Firma Havel a Holásek participovala na příparvě projektu elektronického mýtného na samém počátku zhruba tři měsíce a připravovala jeden z prvních klíčových materiálů, který definoval právní podmínky realizace elektronického mýtného v České republice," potvrzuje Viktor Meca z tiskového odboru ministerstva dopravy. 

Ze zmiňované analýzy z velké části vycházelo usnesení vlády z loňského 12. ledna. Tedy klíčové rozhodnutí, na jehož základě bylo posléze vypsáno výběrové řízení na provozovatele mýtného. Viktor Meca z ministerstva namítá, že s tendrem samotným už neměla kancelář Havel a Holásek nic společného: "Nejednalo se o přípravu vlastní samotné smlouvy nebo zadávacích podmínek." 

Jaké ale bylo později překvapení ministerských úředníků, když se někdejší poradce najednou objevil po boku společnosti Kapsch. Českému rozhlasu Rádiu Česko to mimo mikrofon potvrdil bývalý ředitel odboru silniční dopravy ministerstva Jiří Nouza. Podle něj ale ministerstvo nevědělo, jak spolupráci někdejšího poradce pro mýtné s vítězem tendru zabránit. Společnost Kapsch kontrakt s Havlem a Holáskem potvrdila. Komunikaci ale omezila pouze na písemnou formu. Mluvčí Evžen Staněk vysvětluje kontrakt s těmito advokáty jejich renomé a zkušenostmi: 

Pokud se týká informací právní kanceláře jsou povinny dodržovat naprostou diskrétnost a loajalitu vůči všem svým klientům, a stejně tak nakládat s informacemi, které od nich při své činnosti získají, vyhýbat se konfliktům zájmů. Zmíněná právní kancelář přistupuje ke své práci zcela profesionálně, a proto se Kapsch neobává svěřovat jí své informace. Podobně se podle našeho názoru chová ve vztahu k této právní kanceláři i ministerstvo dopravy.  

Kancelář Havel a Holásek nechce o analýze pro ministerstvo dopravy a kontraktu s Kapschem příliš hovořit. Odvolává se na povinnost mlčenlivosti. Jaroslav Havel nicméně v e-mailové odpovědi uvedl, že jakékoli podezření ze střetu zájmů by považoval až za urážlivé: 

Naše kancelář velmi velmi pečlivě sleduje, zda se do situace střetu zájmu nemůžeme dostat a důsledně předcházíme podobným situacím tím, že případnou zakázku vedoucí ke střetu zájmů odmítáme. I v tomto případě se tedy rozhodně o střet zájmů nejedná a velmi pečlivě jsme zvažovali, jakou práci můžeme pro kterého klienta dělat. Ve stejné věci bychom nikdy zároveň nepracovali pro dva klienty s odlišnými zájmy - to je zcela nepřípustné - a samozřejmě by toto ani klientem nestrpěli. S klientem se zpravidla vždy vyjasní předem, zda nejde o střet zájmů.  

Jaroslav Havel v e-mailu striktně odmítá, že by jeho kancelář byla placena za lobbing ve prospěch Kapsche. Naše práce na projektu mýto nezahrnuje žádné lobbyistické služby a odměna placená klientem je založena na standardním ceníku kanceláře a je dále snížena o množstevní slevu vzhledem k velikosti projektu, což je opět pro nás standardní.  

Podobnými přechody mezi klienty se zpravidla zabývá advokátní komora. Její mluvčí Iva Chaloupková k problému obecně říká: "Když my zjistíme, že například v médiích se objeví informace nebo podezření o tom, že některá advokátní firma by mohla býti v kolizi, tajemník nebo vedení komory podá podnět předsedovi kontrolní rady, aby celou kauzu přešetřil." 

Poradenství, týkající se zavedení mýtného, není jedinou zakázkou pro kancelář Havel a Holásek na ministerstvu dopravy. Kancelář úředníkům radila nebo radí například také ohledně výstavby dálnice D 47 nebo v otázkách letecké dopravy. Disponuje proto značným množstvím interních informací. 

Právní firma se netají také tím, že úzce spolupracuje s auditorskou a poradenskou společností Deloitte Czech Republic. I jméno této firmy se hojně vykytuje ve spojitosti s mýtným. Nejprve působila jako poradce pro výběrové řízení. V půlce loňského května se Deloitte v konsorciu s firmou Bovis Lend Lease stala projektovým manažerem projektu mýtného. Proč? Protože byli v řízení jediní. 

Pochybností kolem výběru poplatků na silnicích neubývá. Před časem byl Kapsch na nátlak státu přinucen uzavřít nové dodatky ke smlouvě. Ty původní byly pro státní kasu značně nevýhodné. Ředitelství silnic a dálnic muselo také zrušit výběrové řízení na auditora systému. Podle náměstka ministra dopravy Jiřího Hodače bylo v zadávací dokumentaci i metodice řada sporných momentů. Mýtné se začalo vybírat včera. Řada otázek kolem nového systému silničních poplatků ale zůstává nezodpovězena.