16. února  2012 v 13:46  rubrika: Nepřehlédněte

Ketogenní dieta úspěšně léčí epilepsii. Jídelníček tvoří hodně tuků a téměř žádné cukry

Smetana - Foto: Fotobanka PhotoRack

SmetanaFoto: Fotobanka PhotoRack

Epilepsie, známá už dlouho z historie také pod pojmem padoucnice, je nepříjemné onemocnění mozku, které se projevuje záchvaty, při kterých nad sebou nemocný ztrácí kontrolu. Projevy této nemoci jsou po staletí stejné.

Známé jsou mimo jiné i díky tomu, že epilepsií trpěla v minulosti řada známých světových osobností, například Socrates, Alexandr Veliký, Julius Caesar, Napoleon, ale také například Johanka z Arku, Fiodor Dostojevský nebo třeba houslista Paganini. 

„Epilepsie není jedna nemoc, je to skupina asi padesáti, možná dneska už i víc nemocí, které se mohou velmi lišit v tom, proč a kdy vznikají, jaké záchvaty se objevují, jak pacienti reagují na léčbu a zároveň také tím, jestli ti pacienti mají ještě nějaké jiné problémy než záchvaty,“ upozornil v magazínu Na zdraví! Petr Marusič z Centra pro epilepsie motolské nemocnice v Praze. 

Četnost záchvatů je podle lékaře závislá na druhu a závažnosti nemoci: „Pacienti mohou mít někdy desítky záchvatů denně, ale jindy mohou mít třeba jeden záchvat za rok nebo za dva tři roky a v mezidobí žádné záchvaty nemají a mohou žít normální život.“ 

Obecně se rozlišují epilepsie získané, například po zánětu mozku, úrazu, cévní příhodě nebo nádoru, a část je získaná geneticky. 

Onemocnění se může léčit léky. Na první lék zareaguje polovina pacientů tak, že nebudou mít záchvat, na druhý lék už jen 15 % pacientů z původního počtu. 

„Po vyzkoušení dvou léků ten třetí už bude mít šanci pět deset procent a ta pravděpodobnost s každým dalším lékem klesá. Dostáváme se do situace, kdy pacient potom může být označen za refrakterního na léčbu a zvažujeme jinou možnost, jak mu pomoci, třeba chirurgické řešení,“ dodal Marušič. 

Když pacienta není možné operovat, volí lékaři stimulační léčbu. 

„To znamená stimulaci bloudivého nervu na levé straně, který má zakončení v oblasti mozkového kmene, a přes něj my ovlivňujeme činnost mozku jako takového,“ upřesnil doktor. 

Loni se objevila možnost stimulace pomocí hloubkových elektrod, která se využívá v případě, že by selhala stimulace bloudivého nervu. 

Děti mají onemocnění extrémnější  

Epileptoložka z pražské Thomayerovy nemocnice Klára Brožová, která se zaměřuje na dětské pacienty, vysvětluje hlavní rozdíl mezi dětmi a dospělými s epilepsií: 

„U dětí může být daleko extrémnější. Jsou epilepsie, které buď nevyžadují léčbu vůbec, jsou ta sporadické záchvaty, nebo dobře fungují na první lék a dítě z nich vyroste. Potom jsou tam ale, obzvlášť u malých dětí, epilepsie, které jsou velmi zhoubné, kdy samotná epilepsie může vést k významnému zpomalení psychomotorického vývoje a ovlivnit dítěti celý život.“ 

Ketogenní dieta je jednou z efektivních možností, jak epilepsii léčit, a to u obou skupin pacientů. Nemocní pak dostanou jídelníček na míru, který počítá s vysokým obsahem tuků, přiměřeným obsahem bílkovin a velmi malým obsahem cukrů: 

„Je to dieta, která v těle navozuje stav, jako když hladovíte, držíte půst. Zpracováváte tuky jako hlavní energetický zdroj, které se mění na tzv. ketony, které jsou používány jako zdroj energie pro mozek, na rozdíl od normálního stavu, kdy je ten hlavní zdroj energie cukr.“ 

Souvislost, díky které dokáže vhodná strava onemocnění léčit, lékaři zatím neznají. 

„Jeden z možných mechanismů je vliv samotných ketonů, může tam být i vliv mírné změny vnitřního prostředí směrem k okyselení. Při této dietě se i trochu omezuje příjem energie, a to víme také, že funguje proti záchvatům,“ tvrdí doktorka. 

Pacienti ale nehladoví, jak by se mohlo zdát: „Tento typ diety se používá také k hubnutí, protože vysokotučná strava snižuje chuť k jídlu. Jídelníček neobsahuje vůbec žádné pečivo, přílohy, brambory, rýži – toto všechno musí pryč, sladkosti také. Hodně se omezuje ovoce i zelenina. Hlavní stravu tvoří živočišné a rostlinné tuky a bílkoviny: maso, vajíčka, šlehačka, majonéza.“ 

Školáci jídelníček dokáží dodržovat: 

„Děti, když zjistí, že něco funguje, tak je schopné být šikovné. Ale někdy to využívají trošičku jako vydírací způsob na rodiče, kdy jim říkají: Já bych si dal zmrzlinku nebo něco takového a ty maminky potom trochu trpí,“ směje se Brožová. 

 

Téměř zázračné účinky má dobře zvolená strava například u pacientů trpících epilepsií. Více Naďa Bělovská.

Vložit na svůj web

ZPRÁVY ZE ZDRAVOTNICTVÍ  

Lékaři, kteří pracují v krajských nemocnicích, většinou nedostali přidáno, přestože to ministerstvo zdravotnictví slibovalo. Peníze navíc tak dostali především zdravotníci pracující ve fakultních nemocnicích. Resort ale přesto žádný krizový scénář pro případ, že by odbory zahájily protesty, nemá. Podle ministra Leoše Hegera atmosféra v nemocnicích není tak vypjatá jako loni, kdy chtěla odejít pětina nemocničních lékařů. 

Ve zlínské nemocnici mohou lidé nově navštívit pacientskou ombudsmanku. Pacienti s ní mohou konzultovat problémy z oblasti práva a zdravotnictví. 

V Česku by nově mohli darovat orgány k transplantaci i zemřelí cizinci, kteří nejsou občany ČR. Ministerstvo zdravotnictví to chce upravit novelou transplantačního zákona, která má vstoupit v platnost do konce letošního roku. 

V Tichomoří přibývají případy lepry. Boj proti této odvěké chorobě tak dál pokračuje. Podle Světové zdravotnické organizace je v oblasti každoročně hlášeno na 5000 nových případů, přestože v roce 1991 byla tato choroba v regionu považována za zlikvidovanou. 

Autor:  Naďa Bělovská  (nab), Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Na zdraví!  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do 28. 2. 2013  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas