5. prosince  2012 v 14:00  rubrika: Nepřehlédněte

Rohatí dinosauři měli mohutné rohy na hlavových štítech. Byl to barevný displej, míní paleontolog

Stopy teropodních dinosaurů - Foto: Anthony Martin

Stopy teropodních dinosaurůFoto: Anthony Martin

Vědci objevují stále nové a nové druhy dinosaurů od malých až po ty, kteří dosahovali až 15metrové výšky. Původně jsou ale dinosauři tak trochu britský vynález, řekl pro magazín Klik-a paleontolog a spisovatel Oldřích Fejfar.

Jak dodal, britští vědci poprvé objevili dinosauří kosti v půlce 19.století: 

„Anglie byla tehdy doménou dobrých anatomů a přírodovědců, někteří z nich byli duchovní, jako třeba William Buckland. A ti objevili v Anglii, která je bohatá na kontinentální suchozemskou křídu, kosti. Já si dovedu představit, že jeden z nich, který byl později ředitelem britského muzea v Londýně, Richard Owen, byl ohromen, když viděl kosti, které mu sahaly po ramena. On věděl, že to jsou palzi a že to musí být naprosto neznámé příšery. Tak to i nazval, dinosauria jsou strašní plazi." 

Dokonce i letošní objevitel jednoho z nových dinosaurů Michael Ryan prohlásil, že po nových druzích nestačí pátrat jen v terénu, ale i ve vědeckých sbírkách. Blízký Darwinův přítel a lékař Thomas Huxley, který učil anatomii na univerzitě v Cambridgi, jednoho dne navštívil sbírku, kde ho zaujala holenní kost zadní končetiny. „Zejména ten spodní konec byl stavěn naprosto identicky jako u ptáků,“ upřesnil Oldřích Fejfar. 

Příbuznost ptáků a dinosaurů dokládá i letošní objev opeřeného dinosaura, který vypadal jako nelétavý pták. Dostal veselé jméno Bonapartenykus ultimus, tedy něco jako poslední Bonapartův dráp podle soudobého paleontologa, nikoliv podle císaře Napoleona. 

Zmíněný dinosaurus měl dlouhé nohy a rychle se pohyboval. Měřil 2,5 metru na výšku a připomínal dnešního nelétavého ptáka nandu, příbuzného pštrosů, který žije v jižní Americe. 

„Měli všichni dinosauři čtyři nohy? Ano, a někteří po čtyřech i chodili. Říká se jim čtyřnostci a patří mezi ně třeba triceratops nebo diplodokus. Jiní se pohybovali po dvou zadních nohách, které proto měli dlouhé a svalnaté, to byli dvounožci, například tyranosaurus,“ píše se v knize Dinosauři: 200 otázek a odpovědí (citace z knihy zvýrazňujeme kurzívou – pozn. red.) .  

Evoluční exploze  

Dinosaurus Unescoceratops koppelhusae - Foto: Julius T. Csotonyi

Dinosaurus Unescoceratops koppelhusaeFoto: Julius T. Csotonyi

Část vědecké obce dokonce uvažuje o tom, zda také tyranosaurus nebyl nelétavý pták! Podobnost ptáků a dinosaurů je krásně vidět v Číně. Profesor Fejfar upozornil, že severovýchodně od Pekingu je kouzelný typ sedimentu, jsou to živičné sopečné tufy, které se usazovaly v lagunách, a proto se zachovaly rohovinové části: 

„Zachovávají peří, vnitřnosti. A tam byli nalezeni v poslední době velcí thyropodi typu tyranosaura, u nichž bylo zjištěno peří. Peří není vynález ptáků, je to vynález teropodních dinosaurů a v pozadí nestálo létání, nýbrž izolace.“ 

A když už jsme u té rohoviny: v Kanadě nově vědci našli dosud neznámý druh rohatého dinosaura jménem Xenoceratops foremostensi, býložravce 20 metrů dlouhého a dvoutunového. Před 80 miliony let prý rohatí dinosauři prošli evoluční explozí: 

„Korytosaurus, ještěr s helmou, vlastnil úžasný hřeben ve tvaru vějíře. Hřeben lambeosaura vypadal jako sekáček na maso." 

Rohatí dinosauři měli tedy mohutné rohy na hlavových štítech. Parádili se pro krásu? Nebo zmíněnou ozdobu mohli potřebovat? 

„Obrnění hlavy na první pohled působí, že je to obrana proti dravým teropodům. Ale v poslední době se uvažuje o tom, že ty hlavové štíty s těmi obrovskými parohy mohly být barevně zvýrazněny, a že to byl spíše takový displej. Že samci převáděli svoji sílu, bojovali navzájem,“ odpověděl paleontolog. 

Barvy jsou vůbec pro dinosaury důležité. Peří se zbarví snadněji než plazí šupiny, ze kterých vzniklo. Podle zbarvení se dinosauři zřejmě orientovali víc než podle sluchu:  

„Naslouchali zvukům, ale jestli mohli vyluzovat, jestli měli obdobu ptačího silinxu, o tom nemáme zprávy. Spíše se vědci kloní k tomu, že komunikace dinosaurů byla vizuální, že byla založena na velmi ostrých a pestrých barvách. To ovšem zároveň souvisí s nálezem peří u teropodů.“  

„Je škoda, že se ze zvuků nemůžou stát zkameněliny…. Tady musí přijít na pomoc fantazie: Jak asi maminka iguanodona volala ne své mládě ne? Nebo jak tyranosaurus pouštěl hrůzu na pronásledovanou kořist?" 

Nejenže se už asi nedozvíme, zda uměli dinosauři vydávat zvuky při útoku nebo boji, tak jako je viděli a slyšeli protagonisté filmu Jurský park, ale prý už nedokážeme ani dinosaury oživit. 

Deoxyribonukleová kyselina, tedy genetická výbava, na jejímž základě bychom dinosaury „vychovali“, je schopná přežít „jen“ pár milionů let. Vědci to zjistili při zkoumání kostí velkých nelétavých ptáků „moa", kteří vyhynuli na Novém Zélandu na přelomu 15. a 16. století. 

„Často lze najít skořápky dinosauřích vajec nebo též trus. Občas se objeví - ale opravdu velice zřídka - zachovaná hnízda s vejci. Také se našlo několik otisků dinosauřích stop:) 

Co bylo dřív: slepice, nebo vejce?  

Zkamenělé embryo dinosaura - Foto: D. Scott

Zkamenělé embryo dinosauraFoto: D. Scott

Ptát se po slepici a vejci se už tak nenosí. Ale parafrázi tohoto rčení se asi nevyhneme. Jednak se našli dinosauři podobně velcí a barevní jako slepice a kromě toho vědci zkoumají, co bylo dřív: dinosauři nebo ptáci? 

„Určitě byli dřív dinosauři, ptáci jsou jejich postranní vývojová větev. Dinosauři se rozmnožovali zákonitě vejci a museli je nějakým způsobem vysedět. V Číně anebo i v jižní Francii jsou celá hnízda velikých sférických vajec, která mají v průměru dvanáct patnáct centimetrů, a jsou v okrouhlých strukturách. To byla zřejmě hnízda, na kterých ti dinosauři seděli a zahřívali je,“ domnívá se Oldřích Fejfar. 

„Mládě papouščího ještěra by se vešlo do dlaně. Novorozenci diplokoků byli velcí jako malí psi. Mládě triceratopse muselu mít už při narození zobáček a silné nožky. Aby dosáhla dinosauří mláďata rozměrů svých rodičů, musela hodně rychle růst." 

A někdy to dokonce vypadá, že si z nás evoluce trochu dělá legraci. Na jihu Afriky vědci z univerzity v Chicagu nedávno našli dinosaura, kterého popsali jako křížence mezi ptákem, dikobrazem a upírem. Byl prý velký jako kočka. 

Měl velké zuby s ostrými hranami, zobák podobný papouščímu, dva ostré špičáky a za nimi další zuby na kousání rostlinné potravy. Stáří 100 až 200 milionů let. A byl to kupodivu býložravec. 

Profesor Fejfar míní, že mohl žrát i hmyz. Od představy, že se tento druh dinosaura živil řasami, už vědci upustili. Jedl prý spíš suchozemské rostliny. Ty se mu ale nežvýkaly snadno:  

„Nezapomeňme, že v té době nebyly trávy. Pralesy druhohorní květeny si málokdo dovede představit, že by byly vhodnou potravou pro dinosaury. My ovšem víme a dovedeme si představit jinou věc, že ti dinosauři, ta obrovská mnohatunová zvířata, když byli hojní, že ty lesní porosty pěkně devastovali.“ 

„Vedle schopnosti myslet a cítit jsou do našeho mozku vtisknuty instinkty, které máme společné s dávnými zvířecími předky. Část mozku dokáže vysílat impulsy, že máme hlad, žízeň nebo potřebu si zazívat." 

Autor:  Martina Mašková  (mam), Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Klik-a  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do 26. 2. 2013  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace