Turci ať otevřou hranice a Arméni jim pomůžou do EU, říká senátor Štětina

Jaromír ŠtětinaFoto: Marián Vojtek

Turecká vláda ostře kritizuje francouzský zákon, který trestá popírání arménské genocidy z roku 1915. Popírá její rozsah a tvrdí, že šlo o součást válečného dění. Senátor Jaromír Štětina míní, že ke smíření Turků s Armény by mohlo přispět turecké členství v Evropské unii.

Vztahy s Arménií s Tureckem a teď i s Francií jsou napjaté kvůli vraždění Arménů osmanskými Turky za první světové války, v roce 1915. Zemřely stovky tisíc lidí. 

Historikové se liší v názorech, zda je vhodné trestat popírání těchto událostí zákonem, shodují se ale na tom, že to, co se tehdy v turecké Anatolii dělo, mělo parametry genocidy. 

Arménskou genocidu uznalo zatím 21 zemí, nejčastěji formou deklarace. 

Kaspická ropa  

Senátor Jaromír Štětina, který v Arménii mnohokrát byl, připomíná, že se vše událo ve východní části osmanské říše, která byla dříve arménským územím. 

„Tehdejší turecký ministr obrany cítil ropu na Kaspiku, podobně jako dnešní politici, zaútočil na Rusko, ale válku prohrál,“ připomíná válečné reálie senátor Štětina. 

Tehdejší vláda mladoturků hledala někoho, komu by porážku dala za vinu. Důsledkem byly pogromy na Armény. 

Je Alžírsko srovnatelné?  

Turecká vláda poukazuje na násilí vůči Alžířanů za francouzské koloniální vlády. Jeho obětem dokonce chtějí Turci postavit památník blízko francouzské ambasády v Ankaře. 

Senátor Jaromír Štětina je ale přesvědčen o tom, že jde o události svým rozsahem nesrovnatelné. 

„Na Arménech byla spáchána první genocida ve 20. století,“ říká Štětina. Dodává, že k menším protiarménským pogromům docházelo už v 19. století. 

Pojem genocida definoval Rafael Lemkin jako systematické vybíjení jedné celé národnostní skupiny. Na pogromy na Armény se v souvisejících textech několikrát odvolával. 

Rodinné vzpomínky 

Umělec Tigran Abramjan z arménské komunity v Praze a předseda česko-arménského klubu říká, že téma genocidy je nadále velmi živé i mezi Armény v zahraničí. 

Mnohé rodiny z Anatolie si předávají z generace na generaci vyprávění o tom, co se v roce 1915 dělo jejich příbuzným. 

„Znám desítky osudů Arménů, kteří zažili genocidu, jejich vyprávění byla autentická i shodná,“ říká Abramjan. 

I on připomíná útoky na Armény roku 1894, které mohly vycházet ze vznikající ideologie kolektivní viny. 

Náboženské kořeny 

Francouzští Turci demonstrují před parlamentem v Paříží proti zákonu, podle kterého bude možné považovat popírání genocidy Arménů v roce 1915 v Osmanské říši za zločinFoto:  ČTK/AP, Michel Euler

„Enver Talat a Džamal Paša vytvořili plán homogenizace společnosti a genocida se odehrává, až když má nějaké zázemí,“ říká Abramjan. 

„Arméni měli křesťanství jako státní náboženství už ve 4. století našeho letopočtu,“ vysvětluje senátor Štětina. 

Připomněl tím, že nenávist vůči Arménům měla náboženský podtext. 

Francouzi pomohli? 

Tigran Abramjan francouzský zákon, který činí trestné popírání arménské genocidy, považuje za cenný. 

Někteří kritikové normy tvrdí, že si tímto krokem francouzská vláda chtěla naklonit půlmilionovou arménskou komunitu před prezidentskými volbami. 

„Nemyslím si, že je to předvolební tah, Z hlediska lidských práv je to významný krok vpřed, byť teď levicoví senátoři chtějí zákon zpochybnit,“ říká Tigran Abramjan. 

Pochod intelektuálů  

Když nositel Nobelovy ceny Orhan Pamuk řekl, že Turecko má na svědomí přes milion Arménů, hrozilo mu vězení podle paragrafu o urážce turectví. 

Mluvit o genocidě je ale v Turecku trestné, takže měl velké potíže, zachránila ho jen mezinárodní pověst. 

Tigran Abramjan ovšem dodává, že v Turecku je velké množství lidí, kteří genocidu z roku 1915 uznávají. 

V roce 2010 ale například turečtí intelektuálové uspořádali pochod, v němž nesly portréty arménských obětí genocidy. 

„Nesoulad je v nitru turecké společnosti,“ vyvozuje z toho Tigran Abramjan. 

Cesty ke smíření 

V roce 2009 Turecko a Arménie podepsaly dohodu o usmíření. To ale teď není moc reálné: 

„Neumím si ho představit, aniž by se tato politika popírání genocidy změnila, “ říká Abramjan. 

Z pohledu senátora Jaromíra Štětiny by smíření mezi Turky a Armény výrazně pomohlo členství Turecka v Evropské unii. Říká, že si ho přejí i Arméni. 

Blokovaná železnice  

„Turci nesmí podporovat boj Azerbájdžánu proti Arménům, Arméni by neměli uznání genocidy stanovit jako podmínku vstupu Turecka a EU. Pak ať se spolu soudí historici,“ míní senátor Štětina. 

Podle něj nejdůležitějším problémem mezi Tureckem a Arménií a překážkou vstupu do Unii jsou zavřené hranice: 

„Arménie je odříznutá od světa, Turci blokují slavnou železnici Gjumri-Kars, která by přivedla arménské obchodníky k Černému moři,“ popisuje Štětina.