23. června  2006 v 08:39  rubrika: Ranní zamyšlení

Tisíckrát slyšel

vchod do hradčanského domečku z Kapucínské ulice - Foto:  www.totalita.cz

vchod do hradčanského domečku z Kapucínské uliceFoto:  www.totalita.cz

Nebýt bohatého barokního průčelí Lorety a slyšitelně hlaholivých loretánských zvonků, zpívajících pravidelně Tisíckrát pozdravujeme Tebe, mohli bychom lehce toto zákoutí uložené mezi Hradčany, Pohořelec a Nový Svět přejít. Leží tak trochu stranou. Dekadent Jiří Karásek ze Lvovic kdysi psal o sépiovém přísvitu, který se po Loretě rozlévá za soumraku a malíř Jan Zrzavý v mystickém vytržení pravil: "Tolik je tam na Loretě nebe, takový klid a světlo, až jsem trnul krásou tohoto místa." Ale jsme v Praze, kde je vše lyrické hned napadáno temným vírem dramat.

V samém sousedství Lorety, přímo za zdí se v areálu bývalého vojenského soudu a vězení z dob mocnářských nachází "Domeček". Říká se Domeček a hned by se chtělo rýmovat ve zdrobnělinách: domeček-zvoneček-s komínky krabička-úhledná pastička. Patrový úhledný domeček je totiž domem hrůzy, obludnou mučírnou z dob, kdy nad Prahou vlál hákový kříž i krvavě rudá vlajka. 

Je červnové odpoledne letošního roku, otevírají se pancéřová vrata a do brány vedoucí k "Domečku" vstupuje vysoký hubený muž, ročník narození 1918, rodem Moravák, trvalé bydliště Velká Británie. Přiletěl na poslední návštěvu staré vlasti. Otakar Černý, plukovník ve výslužbě, předválečný letec, který utekl z Protektorátu, aby mohl bojovat s nacisty v řadách britského letectva. V roce 1941, kdy nacisté vítězně táhli Evropou, 

Černý jako radiotelegrafista 311.čs.bombardovací perutě létal nad Třetí říši: cíl Berlín, Hannover, Hamburk, Brémy. Osudným se mu stal šestnáctý bojový let - jeho posádka musela ze zasaženého letedla vyskákat a Černý padl do zajetí. V roce 1944 byl eskortován do Prahy - a právě na hradčanský Domeček. 

Procházím s Otakarem Černým celým areálem. Vysoká zeď kolem dokola, průchod na bývalý vězeňský dvůr, kde dnes stojí montované garáže, několik schodů a na vyvýšeném asfaltovém plácku patrová budova onoho Domečku. Dnes je objekt v majetku ministerstva vnitra a sídlí zde speciální útvary. 

"Tudy mě vozili do Pečkárny na výslechy, tady byl velký plac, kde jsme mlčky chodili dokola", ukazuje směrem k rohu pan Černý a vysvětluje své anglické družce, jak byl tehdy s dalšími českými letci odsouzen k trestu smrti, ale nacisté se je nakonec neodvážili popravit. 

Ve stínu pod kaštany se zastavíme - pan Černý se dívá do země - jako by hledal v betonovém prachu své dávné stopy. A tu od Lorety přiletí něžná zvonkohra - Tisíckrát pozdravujeme Tebe... Málomluvný letec prohodí: "Ty zvony byly pro nás jako hlas jiného světa. I o devět let později..." Otakar Černý byl totiž hned po únoru 1948 - to se mu zrovna narodil syn - zatčen a v jednom z prvních monstrprocesů odsouzen ke 3,5l letům. 

A vyslýchán byl znovu v hradčanském "Domečku", kde tehdy pro změnu řádilo OBZ - obranné zpravodajství Ministerstva národní obrany - vojenská obdoba civilní Státní bezpečnosti, velitel Pergl a v rajtkách sadistický vyšetřovatel přezdívaný Suchá lípa. Jako vězení byl "Domeček" ideální ke střežení i utajení všech zvuků, zejména řevu dozorců i nářku týraných. 

Vcházíme s panem Černým do přízemní chodby - vysoké stropy, lednička, v bývalé úzké cele dnes kuchyňka, jinde kanceláře nebo ubytovací místnosti. Otakar Černý prochází místnostmi a kontroluje podlahy: "Někde tady by měla být ještě moje pilka, donesli mi ji sem v botě mí přátelé. Ale nepoužil jsem ji a zastrčil do škvíry v podlaze - čekal jsem, až manželka se synem odjedou do Británie. Kde ta pilka může být?" Otakaru Černému - starému zkušenému útěkáři - se podařilo v roce 1950 zdrhnout z bolševického tábora v Dolním Jiřetíně: z vlasti, za kterou nasazoval krk, utekl do Německa, které za války bombardoval. Šestaosmdesátiletý vysoký hubený muž vychází branou z areálu "Domečku" a pomalu stoupá po kočičích hlavách Kapucínské ulice. Otočí se a udělá fotografii. Zajde ještě k Loretě, kterou nikdy neviděl, ale tisíckrát slyšel. 

 

Miloš Doležal: Tisíckrát slyšel

Vložit na svůj web

Autor je básníkem a novinářem 

Pořad: Ranní zamyšlení  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do ledna 2011  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas