27. 3. 2007 8.34  rubrika: Ranní zamyšlení

Čestmír Klos: Král Velichovek?

Mise Velichovky projíždí Hořicemi - Foto:  Hořice.org

Mise Velichovky projíždí HořicemiFoto:  Hořice.org

Takzvané "malé dějiny" nezkreslené politickou propagandou, začíná zveřejňovat Česká televize v cyklu Soukromé století. První díl Král Velichovek, velebený filmovými zpravodaji a oceněný na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě a v amerických Syracusách, však bohužel není zatížen ani prostou pravdou. Deset let pečlivě sbírané a sedm let stříhané amatérské záběry z rodinného života velichovského statkáře Karla Seissra si pak autor Jan Šikl dovolil doprovodit servilním komentářem, zřejmě narychlo spíchnutým z velmi omezeného zdroje informací.

Tím komentářem, často nepřesným a místy nepravdivým, sesbírané a sestříhané záběry, které jsou samy o sobě výmluvné, vlastně znehodnotil. Už sám název filmu je neomalený. Možná tak svého otce vnímaly jeho tři princezny, avšak realita byla jiná. Seisser měl sice ohromný velkostatek, s nímž se nemohl měřit nikdo v širokém okolí, ale místní sedláci byli hrdí, ti by si nenechali svůj punč nikým zaplatit. 

Volili mezi sebou starostu, a ten byl představitelem obce. Velkostatkář starostou nebyl a nikdy nikomu ve Velichovkách nekraloval. Mnoha bezzemkům sice dával práci, ale ti k němu chodili do zaměstnání, ne do roboty. A pak tu byly proslulé lázně, další nezávislý fenomén. Nebylo komu kralovat. 

Ač to Jan Šikl tvrdí, nebyli Seissrovi ve Velichovkách jedinými trvale usídlenými Němci. Ve vile Zátiší žila pokojská paní Kinclová, lázeňskými hosty oblíbená osůbka, která jim dokázala udělat první poslední. Roku 1926 k ní přišla na nedělní návštěvu patnáctiletá dívka, sirotek ze Žirče. Zůstala tam už na celý život. Byla to moje maminka. 

Ač neuměla slůvka česky, česká mládež ji přijala vřele. Tatínek nadstandardně. Do týdne byla z Elisabeth Eliška, za pár měsíců mluvila plynně česky. Tatínek dál ani slovo německy. Přestože do lázní tehdy jezdívala pražská smetánka, nebyly mezi mladými nepřekonatelné společenské přehrady. Senátorův synek si s sebou z Prahy přivezl mladého pražského tramvajáka a oběma nebylo zatěžko přátelit se s německým sirotkem a vesnickým klukem a samozřejmě s dalšími mladými lidmi. 

Národnostní atmosféra ve Velichovkách byla opravdu velmi tolerantní a nijak nevadilo, že sousední dvě vesnice byly převážně německé. Tvrdit však, že Velichovky jsou nebo byly na česko-německém pomezí, je neuvěřitelný nonsens, přitakání nacistickému záboru pohraničí, který se zastavil na kopci nad vesnicí. 

Do řemesla bratrům Grimmům fušuje Šikl, když po komsi opakuje, že se statkáři Seissrovi podařilo odvrátit zábor Velichovek. To by se musel podílet na henleinovském komplotu s říší. Spíš lze uvěřit tvrzení z jiného místa, že se snažil být apolitický. Jenže odsud až posud. 

Když přijely do Velichovek první okupační vojáci, vyrazila jim celá Seissrova rodina vstříc se zvednutou pravicí. A pak se na jeho zámečku hajlovalo po celou válku. Že by se to filmujícímu zeti dentistovi nepodařilo nikdy natočit? Těžko uvěřit. Spíš uvěřím tomu, že někde zapracovaly nůžky. 

Seisser neměl pověst zlého člověka. Přesto hajlující návštěvy naháněly lidem hrůzu. V té době objevil Seisser moji maminku. Možná to ani nemyslel špatně, když ji přesvědčoval, aby se projevila jako Němka, že z toho bude mít výhodu. Pro ni by to však byla zrada všeho, co s tatínkem začali ve společném životě budovat. Definitivně přestala mluvit německy a Seissrovi se obloukem vyhýbala. 

Okatá lojalita Seissrovy rodiny k okupantům nepřekáží Šiklovi, aby toto období viděl jako selanku, v níž se jedna z mladších statkářových dcer provdá za nacionalistického německého úředníka a druhá dokonce za generála okupačních vojsk. To nejsou "malé dějiny" nezkreslené politickou propagandou, to je propaganda sama, zastírající smysl skutečných dějin. 

Čas odvál nespravedlnosti války, a tak je možné bez emocí sledovat i svatbu okupačního generála. Jen ten Král nepravdy na několika festivalech korunovaný mi vadí. 

 

Čestmír Klos: Král Velichovek?

Vložit na svůj web

Autor je novinářem a redaktorem časopisu EURO 

Pořad: Ranní zamyšlení  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do ledna 2011  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace