Co má zakrýt debata o „zastávkové dani“?

tramvajová zastávkaFoto: Břetislav Tureček

Ještě není ani polovina ledna a už tu máme kandidáta na „koninu roku“. Nápad pražské radnice vybírat zvláštní daň za bydlení v blízkosti zastávek městské hromadné dopravy jen tak něco nepřekoná. Pražák, který bydlí kupříkladu na Evropské třídě a sviští mu v noci pod okny jedna tramvaj za druhou, musí při poslechu tohohle návrhu zažívat podobné pocity jako Michael Douglas ve filmu Volný pád - těsně před tím, než vzal do ruky baseballovou pálku, aby si to vyřídil s celým světem. Kolega Milan Knotek k tomu poznamenal, že to připomíná dobu Ludvíka XIV., za kterého se platily daně ze všeho, třeba i z oken. Zkrátka: Je to tak pitomé, že to nemůže být myšleno vážně.

A tak si člověk, vycvičený k ostražitosti miliardovými finančními tunely, jež za poslední roky vydlabali pražští komunální politici, řekne: Není to náhodou tak, že se na radnici zase odehrává nějaká špinavost, kterou má vypuštění informace o „zastávkové dani“ překrýt? Novináři se budou zabývat zastávkami, dělat si z magistrátu legraci - což v tomto případě opravdu není těžké - a dají na chvíli pokoj v podstatnějších věcech. Třeba se na chvíli přestanou ptát, proč pořád nevíme, kdo může za to, že Tunel Blanka bude o osm miliard dražší, než měl být. 

Tady si dovolím ilustrační vsuvku - mistrem v oboru tvorby informační mlhy je ministr školství Josef Dobeš. Ten ve chvíli, kdy měl problém s miliardovými eurodotacemi, vypustil zprávu, že se budou zkracovat přestávky na základních školách. Lid začal řešit přestávky a problém s eurodotacemi se naředil do homeopatické koncentrace. No, a když si to Dobeš s přestávkami po pár dnech definitivně rozmyslel, eurodotace už nikoho nazajímaly. Kvalitní výkon. 

Aby bylo jasno: Chraň mě kopie všech svatých na Karlově mostě před podezřením, že chci srovnávat nebohého Josefa Dobeše s pražským primátorem Bohuslavem Svobodou. Svoboda je úplně jiný formát. Dokázal vyběhnout s letitou politicko podnikatelskou galerkou, vytvořil novou koalici, jedná o zlevnění nehorázně předražených staveb, pražští kmotři si jeho přičiněním zatím jen lížou rány v kavárně u Myšáka. 

Primátoru Svobodovi se zkrátka zatím dá věřit, že to myslí upřímně. Zastávková daň je nejspíš jen úlet. Jenže na druhou stranu - pokud je schopný vyhodit peníze za studii, která s takovou hloupostí přijde, a neříci rovnou – pardon, vybrali jsme si špatnou firmu - naznačuje to, že se pod povrchem cosi nehezkého děje. 

Od občasného přešlapu totiž není tak daleko k premanentnímu blábolení nesmyslů a posléze k absolutní bezradnosti. Což je moment, na který odstavení pražští kmotři nejen čekají, ale který především s veškerou erudicí pečlivě připravují. 

Bez naivity - dá se pochopit, že Svoboda bude muset s kmotry nějakým způsobem vyjít. Ale měl by si zachovat schopnost rozpoznat, kdy začne hrozit, že se Mariánskému náměstí, na kterém sídlí pražský magistrát, bude opět říkat Mafiánské. To, že poblíž jezdí tramvaje 17 a18, staví tam metro C a autobus, tuším číslo 135, bude v tu chvíli už úplně jedno.