Patricie Polanská: Sjezd ČSSD. Den první
Jak zhodnotila většina médií, hvězdou prvního dne sjezdu sociální demokracie nebyl předseda Jiří Paroubek, ale prezident Václav Klaus. Na to, co vyjde z jeho úst, čekali snad ještě více než přátelé v oranžovém v pražském Průmyslovém paláci další lidé. Rebelové v ODS i ve Straně zelených, vládní koalice, jež má před úterním hlasováním poslanců o nedůvěře kabinetu stabilitu trojúhelníku postaveného na jeden z jeho rohů. Prezident pronesl státnickou zdravici, sociální demokraté se mu odměnili uznáním za nadstranickost a korektnost.
Ne že by se Václav Klaus odhodlal k jasnému útoku na vládu nemilovaného Mirka Topolánka. Na to je prezident příliš dobrý politický hráč. Ale byl to dostatečně dobrý projev pro řekněme flexibilní výklad. Spokojený Jiří Paroubek si prezidentovu zdravici přečetl tak, že jak řekl novinářům:
"Marně hledáte ve vystoupení pana prezidenta něco, čím by podpořil vládní koalici, tentokrát to tam nenajdete. Je mi líto, ale pan prezident přímo ani nepřímo vládní koalici nepodpořil."
Pokud si ho stejně "přečtou" i všichni ti, kteří teoreticky mohou v úterý hlasovat proti kabinetu a rozhodnou se, že je to dostatečný "signál" k činu, může být Jiří Paroubek ještě spokojenější.
O to více, že se mezitím koalice dál a dál rozkládá bez pomoci zvenčí. Přitvrdil předseda zelených Martin Bursík. Když nebude odvolána nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, budeme požadovat hlavu ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, řekl Lidovým novinám. Křesťanští demokraté zase na jednání širšího stranického vedení mimo jiné potvrdili, že odmítají privatizaci Letiště Praha.
Už dávno schválenou vládou a jednu z mála velkých privatizací této koalice vůbec, která by mohla do strádající státní pokladny přinést podle odhadů ministra financí a jinak taktéž křesťanského demokrata Miroslava Kalouska až 100 miliard korun. Ve své straně je zkrátka málokdo prorokem. Letiště se ovšem má podle lidovců znovu vrátit na koaliční dohadovací stůl. Stejně jako některé zdravotnické zákony, jako zrušení platových stropů.
Nebude-li koaliční dohoda, bude - co přesně? To lidovci zatím naplno neřekli, ale velké koaliční smíření určitě ne.
Suma sumárum, prezident Klaus může být spíše spokojen. Politický boj opravdu zastaven není. Na to nestačí ani světová hospodářská krize, ani momentální české předsednictví Radě Evropské unie. Přesto - ani dění v koalici, ani snaha o vyslovení nedůvěry vládě asi nejde tak úplně zařadit do kolonky katastrofický scénář nebo strašení lidí dopady komplikující se hospodářské situace, které by od politických stran Václavu Klausovi opravdu vadily. Jestli je to malichernost a politikaření, to se nejspíš bude lišit podle znaménka vztahu každého jednotlivce k zeleným, občanským, sociálním a křesťanským demokratům i Hradu obecně.
