Markéta Bartošová: Kdo všechno se vejde pod evropský záchranný deštník?

EuroFoto: Marián Vojtek

Už to bude rok, co "řeckou tragédií" začala krize eura. Přes četné pokusy o záchranu je společná evropská měna stále v ohrožení.

Irsko, donedávna keltský ekonomický tygr, je na pokraji bankrotu, z evropského záchranného fondu si bude muset půjčit desítky miliard eur. A jméno Portugalska padá v souvislosti s potenciální žádostí o pomoc z eurofondu tak často, jako by se snad už stalo. 

Další na řadě má být podle černých scénářů Španělsko. Kandidát na evropskou ekonomickou superstar dnes trpí 20% nezaměstnaností a třese se ve strachu před nadcházejícími roky deflace. 

Šéf Evropské komise José Manuel Barroso se ale bojí, že na záchranu tak velkých zemí jako je právě Španělsko už 440 miliard eur z evropského záchranného fondu stačit nebude. A tak zkouší přemluvit kolegy z eurozóny, aby deštník rozšířili. Jenže předtím, než se budeme ptát o kolik, měli bychom si položit otázku, zda vůbec stabilizační mechanismus rozšiřovat. 

Jak naznačují ekonomičtí experti, deštník určený členům eurozóny, které se topí v ekonomických problémech, moc nefunguje. Měl uklidnit finanční trhy, ale opak je pravdou. 

Hrozí, že čím štědřeji se deštník rozeveře, tím víc peněz „schlamstne" a začne do svých útrob vtahovat jednu zemi po druhé. Kdyby v něm skončilo i Španělsko, euro by dostalo ránu přímo na solar. 

Jaké důvěře by se mohla společná evropská měna asi tak těšit, kdyby jedna z největších zemí Unie nezvládla svou ekonomiku? 

To, že nestabilita eura - jednoho ze základních pilířů Evropské unie - vážně ohrožuje celou myšlenku evropské jednoty, není třeba dodávat. Už na jaře to jasně řekla Angela Merkelová: "Když padne euro, padne Evropa". 

Další rozšiřování deštníku si ale německá kancléřka nepřeje. Jasně, že se o stabilitu evropské měny budeme bát méně, až budou všichni členové eurozóny držet své schodky pevně v rukou . 

Jenže čekat s rukama za zády na to, než se hříšníci oddluží, by eurozóna klidně mohla až do svého zániku. 

Základy evropské spolupráce položil před 60 lety Robert Schuman. Cesta k jednotě byla pomalá, ale až až na drobné odchylky přímočará. Konec eura by byl krokem zpátky. 

Dopustí ho evropští lídři? Nebo se domluví a pomůžou - ať už skrze eurofondy anebo jinak - svým zadluženým sousedům? 

Včera večer v Bruselu se nedohodli. Přitom na jejich verdikt čeká skoro celý svět. 

Autorka je redaktorka ČRo Rádia Česko