9. března  2011 v 15:21  rubrika: Jeden svět

Syn politického vězně: Místo dopisu jsme dostali jen kostrbatý podpis…

Azimžan Askarov - Foto: Jeden svět

Azimžan AskarovFoto: Jeden svět

Cenu pro lidská práva a demokracii Homo homini dostal opět muž, který chce po své vládě, aby dodržovala vlastní zákony: politický vězeň a malíř Azimžan Askarov z Kyrgyzstánu.

Upozorňoval na mučení ve vazebních věznicích, hájil práva nespravedlivě obviněných. Podařilo se mu donutit státní moc, aby zahájila nová vyšetřování a trestala policisty, kteří porušovali lidská práva. 

Doživotí
 

V odvetě za to byl obviněn z podílu na vraždě policisty, který zemřel loni v červnu při nepokojích mezi Kyrgyzy a Uzbeky v oblasti Bazar-Kurgan a odsouzen na doživotí. 

„Nevím, podle jakého zákona ho věznili celé měsíce. Byl pak v takovém stavu, že často ani nemohl psát,“ řekl Rádiu Česko Askarův syn Šerzodbek, který přijel na festival Jeden svět za otce cenu převzít. 

Příbuzní několikrát dostali z vězení jen kostrbatý vlastnoruční podpis, nic jiného nebyl otec schopen napsat. Prokuratura a soudy odmítají přiznat, že otce mučily, tvrdí, že se pral se spoluvězni: 

„Ti mu naopak pomohli, když mu bylo nejhůř, když se ani neudržel na nohou,“ argumentuje Askarov mladší. 

Pogromy zvenčí  

Azimžan Askarov se dlouhobě snaží zprostředkovat usmíření mezi místními Kyrgyzy a Uzbeky. 

Někdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, která pochází z Kazachstánu a zná dobře i Kyrgyzstán, tvrdí, že obvinění z podněcování etnických nepokojů, kvůli nimž byl odsouzen, v oblasti bývají vážná. 

„Nejen otce, ale i další uzbecké vůdce úřady obviňují z toho, že chtěli založit autonomní uzbeckou republiku. Pokud by ji skutečně chtěli, pak by přece podpořili svrženého prezidenta Bakijeva,“ oponuje obviněním úřadů syn vězněného. 

Argumentuje tím, že Uzbeky a Kyrgyzy z jihu Kyrgyzstánu spojují sousedské i příbuzenské vazby. Ti, kdo se dopustili pogromů, podle něj pocházejí odjinud. 

Bazar-Kurgan, dějiště nepokojů - Foto: Organizace Občané proti korupci

Bazar-Kurgan, dějiště nepokojůFoto: Organizace Občané proti korupci

Beze svědků 

Kolegyně Azimžana Askarova z kyrgyzské nevládní organizace Občané proti korupci Tolekan Ismailova řekla Rádiu Česku, že ani jeden soud, který případ projednával, nevyslechl svědky obhajoby. Azimžam Askarov byl v době pogromů podle ní doma. 

„Soudy pracují ještě v sovětském stylu, proti zájmům veřejnosti,“ řekla Rádiu Česko aktivistka s odvoláním na mezinárodní pozorovatele, kteří se případu Azimžana Askarova věnují. 

Podle ní sice teď na jihu Kyrgyzstánu nedochází k tak velkým nepokojům, jako loni, ale tolerance a ochrana lidských práv je tam spíše jen zbožným přáním. 

Dozor nad dozorci  

Organizacím hájícím lidská práva z Kyrgyzstánu i ze zahraničí se alespoň povedlo zajistit, aby byl Azimžan Askarov převezen do věznice v hlavním městě Biškeku. 

V oblastní věznici mu hrozila msta kolegů těch, kteří se kvůli jeho práci museli zodpovídat z mučení a šikany vězňů. 

„Obracím se na prezidentský úřad, vládu, parlament i nejvyšší soud. Nikdo se totiž nezabývá státním dozorem nad věznicemi,“ popsala nejbližší kroky organizace Občané proti korupci, kolegyně vězněného Tolekan Ismailova. 

 

Cenu za ochranu lidských práv Homo Homini dostal na festivalu Jeden svět vězněný kyrgyzský malíř a publicista Azimžan Askarov. Martina Mašková natočila rozhovor s jeho synem Šerzodbekem Askarovem.

Vložit na svůj web

Autor:  Martina Mašková  (mam)

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace