3. května  2011 v 10:46  rubrika: Kultura

Michael Reynolds: Stavby domů prodražují především předpisy a zákony

Architekt Michael Reynolds - Foto: www.petrecycling.cz www.petrecycling.cz

Architekt Michael ReynoldsFoto: www.petrecycling.cz www.petrecycling.cz

Do Prahy přijel Michael Reynolds, ve světě známý jako architekt odpadu. Muž, který staví domy z pneumatik, plechovek od piva nebo lahví od vody, dokáže k bydlení pomoci i nemajetným obyvatelům naší planety. Pražský magistrát se s ním domluvil, že dostane možnost ukázat, co umí, i v Praze. Pro českou metropoli má slavný architekt navrhnout energeticky soběstačný dům, který bude stoprocentně nezávislý na vnějších zdrojích.

Kde bude stát, zatím není jasné, ve hře je ale například pražská botanická nebo zoologická zahrada. 

„Myslím, že to bude v botanické zahradě, což je skvělé místo, protože moje budovy vlastně jsou takovou malou botanickou zahradou, dokáží totiž produkovat jídlo, banány a další tropické ovoce. Tato nová budova bude zřejmě využívána pro turistiku a vzdělávací účely,“ uvedl Reynolds, který navrhuje a staví domy z odpadu už více než pětatřicet let. K rozhodnutí využívat pro stavbu budov právě odpad, dospěl Reynolds postupně a značně tomu přispěla média. 

„Byl to postupný proces, vlastně to byla reakce na to, o čem neustále psala a vysílala média. Ta informovala o problémech s odpadem, o kácení deštných pralesů, emisích CO2 a ničení ovzduší naší planety a já jsem se rozhodl tyto problémy řešit. Pokusil jsem se recyklovat materiály, které už máme, místo toho, abych dál kácel stromy. Pak jsem k tomu přidal solární energii a zachytávání vody a krůček po krůčku jsem tyto věci do svých budov doplňoval. A zhruba před deseti lety jsem zjistil, že stavím naprosto soběstačné budovy, které nezanechávají žádnou uhlíkovou stopu. A uvědomil jsem si, že to je přesně to, co svět potřebuje. Takže to nebyl blesk z čistého nebe, ale postupný vývoj, kterým jsem reagoval na dění ve světě kolem mě,“ zmínil Reynolds pro Rádio Česko. 

Otázkou je, jak vlastně zmiňované soběstačné domy v praxi fungují. 

„Znamená to, že jde o nádobu, která vám nabízí všechno, co k životu potřebujete. Tedy například přístřeší, topení a chlazení, elektřinu, vodu, odpad a kanalizaci, ale také jídlo. A navíc je dům postavený celý z věcí, které normálně vyhazujete. Tyto budovy vlastně řeší všechny problémy, se kterými se města potýkají, a zároveň lidem nabízejí to, co potřebují. Je to vlastně perfektní řešení a zdá se až příliš dobré na to, aby to byla pravda, ale my to děláme a funguje to a chceme, aby se o tom dozvěděli další lidé,“ zmínil Michael Reynolds. 

Dům z pneumatik  

Ke stavbě domů Reynolds často používá pneumatiky, plechovky od piva, různé plasty, ale také třeba prázdné skleněné láhve. 

„Na samotnou výstavbu kostry domu jsou nejlepší automobilové pneumatiky, které se naplní hlínou. Jsou dostatečně masivní, aby v sobě uchovaly teplo, nesmí je termiti, nekorodují a jsou vhodné do oblastí, kde hrozí zemětřesení, protože jsou z gumy a nemohou se zlomit. Mají zkrátka spoustu dobrých vlastností. Navíc je seženete prakticky po celém světě. Všude, kde jsem byl, jsou hory pneumatik. Navíc jsou téměř nezničitelné a jednoduše se používají,“ uvedl Reynolds a dodal: 

„Podobně je to i s plastovými láhvemi, které se hodí ke stavbě stěn, a také se skleněnými láhvemi, ze kterých se vyrábějí skleněné cihly, které propouštějí světlo. Používáme ale i další materiály. Zamyslete se někdy nad tím, kolik energie se spotřebuje při recyklaci materiálů a při jejich distribuci poté, co se je zrecyklovat podařilo. Je to celý průmysl. Ale na to, abyste posbírali odpad na silnicích a použili jej na stavbu domu, žádnou energii nepotřebujete, stačí ho jen sebrat.“
 

Zdraví neškodné materiály 

Ozývají se ale i kritické připomínky, že je otázka, jaký vliv mají na lidské zdraví právě třeba použité pneumatiky, pokud jsou například zabudovány do stěn domů. 

„Na to mám hned dvě odpovědi. Jednou je studie fyzika z univerzity ve Wisconsinu, který použití starých pneumatik v budovách zkoumal. Proléval je vodou, foukal do nich vzduch a zjistil, že staré pneumatik si už prošly procesem odpařování těkavých chemických látek a další uvolňování škodlivin u nich nehrozí. A co se týče staré gumy, ta není o nic horší stavební materiál než ty, které se běžně při stavbách používají. Testovali jsme to i na nově postavených domech a zjistili jsme, že u nich jsou často negativní účinky na zdraví silnější, protože odpařování chemikálií je čerstvé a může být pro děti a starší lidi dokonce zdraví škodlivé. Takže je pouze zapotřebí překonat stigma odpadu. Odpad je zkrátka náš další produkt a v postavených domech není nijak nebezpečný,“ myslí si Michael Reynolds. 

Věhlasný architekt například tvrdí, že celý koncept bydlení z odpadu může pomoci mnoha lidem, pro které je vlastní bydlení nedostupná záležitost. 

„Náklady na stavbu takového domu, pokud si na to najmete firmu, jsou podobné, jako když si postavíte klasický dům. Ale nemusíte už platit jeho provoz, tedy žádné účty. To platí pro situaci, kdy dům z odpadu splňuje všechna současná zákonná kritéria. My se teď ale snažíme udělat v každé zemi jakousi testovací zónu, ve které se na existující regulaci nebere zřetel, a pak můžeme stavět mnohem levněji. Jako například na Haiti. Tam neplatily žádné přísné zákony a my jsme dokázali postavit dům, ve kterém bychom sami rádi žili, za deset dní. A měl všechno, splachovací záchod, sprchu, světla, mohli jste si v něm nabít telefon počítač, zkrátka mohli jste v něm žít. Jsou to právě zákony a předpisy, které domy tak prodražují. A navíc, u domů z odpadu neplatíte jejich provoz, což je dneska velká úleva,“ uzavřel Reynolds. 

 

Architekt odpadu Michael Reynolds v rozhovoru s Naďou Bělovskou.

Vložit na svůj web

Autor:  Naďa Bělovská  (nab), Lukáš Vincourek  (lvi)
Pořad: Domácí událost  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno de července 2011  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas