Dvě knižní ohlédnutí za historií. Přečtěte si podrobnosti o Mnichově nebo rodině Rothschildů

Knihy Dlouhé stíny Mnichova a RothschildovéFoto: Marián Vojtek

Dnešní rubrika je hned o dvou knihách, které se věnují historickým událostem. Přesněji, jedné významné historické události - Mnichovské dohodě, a jedné významné finanční rodině, totiž dynastii Rothschildů

Mnichovská dohoda podepsaná v noci z 29. na 30. září 1938 fascinuje už od svého uzavření jako téma nepřeberný zástup autorů z řad profesionálních historiků, novinářů, bývalých politiků či právníků. 

Tak začíná kniha nazvaná Dlouhé stíny Mnichova: Mnichovská dohoda očima signatářů a její dopady na Československo. A nedá se s tím, než souhlasit. 

Právník Jan Kuklík a historici Jan Němeček a Jaroslav Šebek ovšem v nové knize dávají důraz spíš než na samotnou Mnichovskou dohodu na to, jaké úsilí bylo potřeba k jejímu zneplatnění. 

A seznamují čtenáře i s tím, jakou mezinárodněpolitickou roli tenhle dokument hrál nejen v období 2. světové války, ale ještě dlouho po ní. 

Kniha úvodem probírá události, které vedly k Mnichovu, průběh a důsledky mnichovské konference. Dál pak popisuje úsilí o zneplatnění dohody, které okamžitě vyvíjí exilová vláda v čele s prezidentem Edvardem Benešem, ale také související zápas o oficiální uznání právě exilové vlády ve Velké Británii. 

Zásadní obrat pak přišel po vojenské porážce Francie v červnu 1940. Beneš v rozhovorech s britskými politiky a vojenskými činiteli spojil jednání o evakuaci československých vojáků z Francie s požadavkem uznání československé prozatímní vlády vytvořené na bázi Československého národního výboru. V memorandu nazvaném Vytvoření československé vlády Beneš již 21. června 1940 britským úřadům nabízel, že právě vytvoření a uznání československých exilových vládních orgánů pomůže vyřešit i otázky spojené s vytvořením vojenských jednotek na britském území a také problémy československých uprchlíků a emigrantů. Zároveň upozornil britskou stranu, že uznání česko-slovenské exilové vlády vyřeší i některé otevřené finanční otázky. Navrhoval totiž, že by financování československé exilové vlády a vojenských jednotek mohlo být uskutečněno formou zvláštní půjčky, za niž by Československo ručilo svým měnovým zlatem a dalšími majetkovými aktivy blokovanými na základě britských opatření proti nepřátelskému majetku. 

Přestože pro nás je neplatnost mnichovské smlouvy jako jasného porušení práva od prvopočátku jasná, z mezinárodního hlediska to tak úplně jednoduché nebylo. 

A tak se kniha věnuje i tomu, jak se představitelé Francie, Itálie, Spojených států, ale především Velké Británie stavěli k požadavkům o prohlášení neplatnosti Mnichovské dohody. Ale také o obnovení československého státu v jeho předmnichovské podobě, včetně hranic. Neméně podstatná část knihy 

Dlouhé stíny Mnichova je pak věnována poválečnému období. Fundovaný rozbor fenoménu Mnichovské dohody Jana Kuklíka, Jana Němečka a Jaroslava Šebka vydalo pod názvem Dlouhé stíny Mnichova: Mnichovská dohoda očima signatářů a její dopady na Československo nakladatelství Auditorium. 

Z ghetta na výsluní 

Bohatý jako Rothschild - přirovnání, kterému rozumí každý. Právě rodině, která se stala synonymem pro bohatství a úspěch věnoval americký spisovatel a novinář Frederic Morton knihu Rothschildové: Portrét jedné dynastie. Napsal ji už v roce 1962. V 90. letech ji doplnil o osudy posledních generací rodu, a v této podobě ji nakladatelství Paseka předkládá českým čtenářům. 

Je to fascinující historie vůle, tvrdosti a bezohlednosti, schopnosti riskovat, rodinné soudržnosti, příběh o cestě z židovského ghetta ve Frankfurtu nad Mohanem do nejvyšších pater evropské politiky a světových financí. 

Nečekejte kritický odstup, Morton rozhodně nenapsal objektivní rozbor činnosti Rotschildů. Ale pro ověření, proč že se říká bohatý jako Rothschild je jeho Portrét jedné dynastie více než poutavým materiálem.