Indická nevěsta z chladného Norska

Kniha Indická nevěstaFoto: Marián Vojtek

Severská detektivka vůbec není jen trilogie Milénium Stiega Larssona, nebo velmi populární Nor Jo Nesbøa. Právě jeho kolegyně Karin Fossumová bývá titulována jako norská královna detektivek. Debutovala v roce 1974 sbírkou básní, psala povídky. S detektivní literaturou si začala v roce 1995. A už v tomto prvním příběhu Evino oko se objevuje postava kriminálního komisaře Konrada Sejera.

Zatím ho autorka nechala vyšetřovat zločiny v deseti knihách. Nakladatelství Host vydalo v překladu Karolíny Stehlíkové v pořadí pátou s názvem Indická nevěsta. 

Jestli ji něco opravdu zdobí, pak je to civilní, úsporný styl vyprávění, schopnost s minimálními prostředky přenést na čtenáře opravdové dusno vztahů a předsudků mezi lidmi. 

Příběh se v tomto případě odehrává v obyčejné vesnici Elvestad, kde se všichni znají, leccos na sebe vědí, a proto jen málokdo mluví. I v případě, že v místě je spáchána brutální vražda. 

Karin Fossumová má pro vytváření charakterů svých postav jistě dobrou průpravu - pracovala totiž jako taxikářka, sestra v nemocnici, v odvykacím centru pro drogově závislé nebo v pečovatelském domě. 

Toho roku, kdy mu bylo jednapadesát, listoval po večerech knihou, kterou dostal od své mladší sestry Marie. Lidé celého světa. Protože nikdy nikam nechodil, jen z práce a do práce, do malé solidní firmy prodávající zemědělské stroje, starala se sestra o to, aby alespoň na obrázcích viděl všechno to, co je tam venku. Gunder obracel stránky a četl. Nejvíc ho zaujala Indie. Krásné ženy s červenými tečkami na čele. Nalíčené oči, šelmovské úsměvy. Jedna z nich na něj z knihy upírala zrak a Gunder okamžitě propadl sladkému snění. Nikdo neuměl snít tak jako Gunder. Zavřel oči a odplul pryč. V těch červených šatech byla lehounká jako peříčko. Oči měla hluboké a tmavé jako černé sklo, vlasy schované pod šálem se zlatým okrajem. Gunder na tu fotografii zíral měsíce. Bylo mu jasné, že chce mít indickou manželku. Ne proto, že by si přál poddajnou a obětavou ženu, ale proto, že si přál ženu, kterou by mohl nosit na rukou. Norské ženy nechtěly být nošeny. V podstatě jim nikdy nerozuměl, nikdy nepochopil, co vlastně chtějí. 

Padesátník Gunder v Indii svou ženu najde. Jenže když za ním přijede do Norska, někdo jí zabije. "Zbýval jí kilometr, když zemřela." Jednoduchá a mrazivá věta vystihuje celou tragédii. 

Ona se nikdy nedozví, proč pro ni nepřijel na letiště, přestože to slíbil. On se nikdy nedozví, jaký by byl skutečný život s cizinkou v prostředí, které rozhodně není předsudků prosté. 

Komisař Konrad Sejer svého vraha najde, ale spodní proudy jinak obyčejné vesnice mohou být hodně hluboké. 

Číst Indickou nevěstu Karin Fossumové je prostě potěšení, a na charaktery postav se nezapomíná. Ostatně román získal ocenění Los Angeles Times Book Prize. 

Další šance pro knihy 

Pokud vám už doma přetékají poličky knihovny, pak je tu jeden tip. Na pobočkách Městské knihovny v Praze jsou nově k nalezení zvláštní sběrné boxy označené Dejme knihám další šanci. V nich je možné nechat ty, o které už nestojíte. 

A poslat je tak takříkajíc dál do světa, do dobrých rukou. Knihovna stojí obzvláště o knihy vydané v posledních pěti letech, a čtivé žánry - detektivky, horory, sci-fi, fantasy literaturu a podobně. 

A samozřejmě nepoškozené. Knihovníci je roztřídí a buď budou k dispozici členům, nebo na místech označených Čtenáři čtenářů i volně návštěvníkům knihovny.