11. ledna  2013 v 16:40  rubrika: Kultura

Kocovina je jedinečnou cestou za sebepoznáním, píše z vlastní zkušenosti Kingsley Amis v Manuálu každodenního pijáka

Knihy Východní Šumava a Manuál každodenního pijáka - Foto: Marián Vojtek

Knihy Východní Šumava a Manuál každodenního pijákaFoto: Marián Vojtek

Anglického spisovatele Kingsley Amise v Česku známe především díky jeho prvotině, sarkastickému a jízlivému dílku z britského univerzitního prostředí Šťastný Jim z poloviny 50. let. Neméně úspěšný byl i jeho román Egyptologové, nebo pozdější Jakův problém.

Sir Amis byl ale také celoživotním studentem v oboru alkoholu. A právě jeho poznatky, ale také osobně odzkoušené recepty jak na koktejly, tak na to, jak setkání s alkoholem přežít, jak být dobrým hostitelem, nebo naopak tím nejpříšernějším a jak to nedat hostovi znát a podobně, teď vyšly v knize s názvem Manuál každodenního pijáka. 

Jde vlastně o souhrn textů ze 70. a 80. let, včetně sloupků, které psal o všech stránkách alkoholu pro sobotní vydání novin. Podle Kingsley Amise prostě lidské plémě zatím nevynalezlo lepší způsob, jak bořit zdi, jak se rychle poznat s jiným člověkem a jak rozpouštět ledy. 

S důsledky, například s kocovinou, je pak třeba si poradit:  

"Jaké to téma! Téma poslední dobou skutečně nepochopitelně opomíjené. Ale ovšem, já vím, že skorem nemůžete otevřít noviny či časopis, aby na vás nejuklo pár rad - zhusta neoriginálních, zřídka užitečných a tu a tam dokonce nebezpečných - jak tuto doslova pandemickou chorobu léčit.  

 Ale řečená pojednání se soustřeďují výhradně na fyzické projevy, jako by se člověk kurýroval z pouhé nemoci. Zcela se zapomíná na psychologické, morální, emocionální a duchovní aspekty problému: na celou tu rozsáhlou, neurčitou, strašnou, pableskující metafyzickou superstrukturu, díky které kocovina je (naštěstí) jedinečnou cestou za sebepoznáním a uvědoměním si sama sebe. " 

A následuje řada zasvěcených rad, jak přežít fyzickou i morální kocoviny, včetně doporučené četby a hudby pro tyto krušné chvíle. Závěrečné varování zní: 

"Dejte si dobrý pozor, aby na té nahrávce nedul do saxofonu Davisův příležitostný spoluhráč John Coltrane. Ten vám bude těmi nejsilnějšími prostředky naznačovat, že život je přesně takový, jak ho právě vnímáte: bezcenný, marný a bezvýznamný." 

Sir Amis přiznává, že alkohol studuje více než 40 let. A jak že to dopadlo, když jednou zkusil přestat? 

"Během tohoto roku jsem na pár týdnů přestal pít alkohol. Věřte mi, že to bylo zcela dobrovolné rozhodnutí. Mimo jiné se mi totiž zachtělo podívat se na život takříkajíc "z opačné strany".  

Byla to poněkud jiná zkušenost, než jsem čekal. Bývalí ochmelkové, kterým lékaři důtklivě doporučili přestat pít, vás budou nadšeně ujišťovat, že kdyby byli věděli, oč líp by se cítili bez alkoholu, začali by abstinovat už léta předtím, než když už jim nic jiného nezbývalo.  

To je ovšem žalostná lež, která ve vás má vzbudit pocit, že jste vyvrhel, motivovaná nenávistnou závistí vůči těm, kdo ještě pít mohou. Ve skutečnosti ta změna vaší zdravotní situaci nijak nevylepší a každodenní střídavé prožívání jak povznášejících, tak deptajících stavů pokračuje nerušeně dál."  

Aby bylo jasno, Manuál každodenního pijáka není propagací a návodem k alkoholismu. Jen je to soubor vtipných, jízlivých a ze života odpozorovaných textů o různém druhu alkoholu, o upadajících hospodách s příšernou zvukovou kulisou (jak aktuální, že!), hostech a hostitelích. 

Manuál každodenního pijáka vydalo nakladatelství Plus ve společnosti Albatros Média, v překladu Ivara Tichého a Miroslava Jindry. Až vás přepadnou chmury, sáhněte po téhle knížce. 

Zmizelá Šumava  

Nakladatelství Paseka dlouhodobě mapuje v edici Zmizelé Čechy, Morava a Slezsko regiony i města, kde se neblaze podepsaly politické i ekonomické okolnosti. 

Tuto záslužnou řadu aktuálně rozšířila publikace Východní Šumava. Jak připomíná autor Petr Jelínek, bývalý ředitel Regionálního muzea v Českém Krumlově právě tahle oblast by se dala považovat za jakýsi model "zmizelých Čech". 

Podle dostupné databáze zaniklých nebo částečně zaniklých měst, osad, a samot po roce 1945, ve které je přes 2200 obcí a osad a stejně tak objektů, se jen v dnešním okrese Český Krumlov nacházelo 403 obcí, osad a samot a 177 objektů. 

Jde tedy o jeden z nejpostiženějších regionů. Důvody jsou nasnadě - nucený odchod německých obyvatel, vznik vojenského prostoru Boletice a konečně vybudování masivního zakázaného hraničního pásma. Knihu Východní Šumava pak doprovázejí staré fotografie postižených míst, které připravila Lenka Hůlková. 

Novinky od Mladé fronty 

Nabízíme vám také tipy na nejočekávanější knihy letošního roku, tentokrát z nakladatelství Mladá fronta. 

„V letošním roce připravujeme vydání hned několika velkých očekávaných knih. Hned na leden máme připraveno vydání knihy mladého historika Tomana Lukáše, která se jmenuje Rozdělení Československa: 20 let poté. Na únor máme připravenu knihu Davida Grosmana, což je jeden z nejúspěšnějších izraelských autorů současnosti. Titul se bude jmenovat Žena prchá před zprávou. Na březen máme připraveno vydání nové knihy Davida Mitchella, autora bestselleru Atlas mraků, kniha se bude jmenovat Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta. Jedna z nejočekávanějších knih prvního pololetí vyjde v dubnu: kniha čínského disidenta Liou Sia Rozhovory se spodinou. Autor by měl být oficiálním hostem veletrhu Svět knihy,“ řekl pro magazín Po čtení Ondřej Vohnický z nakladatelství Mladá fronta. 

 

Knihu Manuál každodenního pijáka přečetla a hodnotí Patricie Polanská.

Vložit na svůj web

Autor:  Patricie Polanská  (ptp), Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Po čtení  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do 22. února 2013  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace