23. ledna  2013 v 15:45  rubrika: Kultura

Malíř Daniel Pitín: Žijeme pod tlakem a umění je možností úniku

Daniel Pitín: Skok - Foto: Galerie Rudolfinum

Daniel Pitín: SkokFoto: Galerie Rudolfinum

Také se občas sami sebe ptáte, jak je realita, kterou žijeme, formována našimi představami a naopak? Pokud ano, zkuste zajít porovnat svoji zkušenost s tvorbou šesti současných malířů do Galerie Rudolfinum. Právě tam začala výstava Motýlí efekt?, která přináší další zajímavý pohled právě na téma „reality“ a její uměleckou reflexi v současném světě.

Jak tento projekt zapadá do koncepce jeho výstavního programu, magazínu Jak jinak prozradil ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma: 

„Jsou to tři výstavy, z nichž první už proběhla, byla to Beyond Reality, současná britská malba, pak je to výstava Motýlí efekt? a pak poslední, třetí v celé skupině, je výstava Nightfall (Soumrak), která bude následovat ze Motýlím efektem?. Vše jsou to velké skupinové výstavy současné malby.“ 

Petr Nedoma zároveň ale zdůraznil, že další podstatnou spojnicí všech tří výstav je, že jdou napříč zavedeným pravidlům nebo spíše vztahům: 

„Jde o to, že ta britská malba byla dělána českým kurátorem, který přišel do Londýna a nebyl zasvěcený do místních vztahů, který umělec patří do které skupiny a v jaké oblasti nebo v jakém kontextu bývá obvykle prezentován. To je něco, co existuje nejenom na londýnské scéně, existuje to i v Čechách. Ale právě tou určitou neznalostí kontextu a jasným soustředěním pouze na téma, kterým bylo v případě výstavy Beyond Reality téma vztahu reality a obrazu, obrazu a fotografie, fotografie a reality a reality obecně, se podařilo vytvořit něco, o čem Britové říkali, že je to pro ně nesmírně zajímavý pohled, protože to byl pohled zvenčí.“  

Podle Nedomy je stejným způsobem koncipovaná i poslední připravovaná výstava s názvem Nightfall. 

„Kurátorkou té výstavy je Britka Jane Neal, která vytvořila soubor obrazů umělců pocházejících převážně z východní Evropy se speciálním zaměřením na lipskou školu, což je bývalé východní Německo, a klužskou školu, což je Rumunsko.“  

Námět chystané výstavy Nightfall je inspirován otázkou, co se stane s planetou a civilizací, když nastane zatmění Slunce a přijde soumrak. 

„Mezi těmito dvěma výstavami, kdy pohled zvenku Britky na východní Evropu nebo Čecha na západní Evropu, konkrétně Londýn, stojí tato česko-slovenská výstava Motýlí efekt?, nicméně je to opět skupinová výstava figurativní malby,“ dodal ředitel Galerie Rudolfinum.  

Proč jsou tedy v Galerii Rudolfinum postupně zmíněné výstavy představovány v rámci jakési trilogie? 

„To všechno má jediná cíl, totiž přinést na určitém podobném způsobu prezentace velmi rozdílný materiál prakticky z celé Evropy, protože je to od Ruska až po Londýn. Ve velkém evropském prostoru existuje současná malba, která nevykazuje obdobné rysy ve smyslu formálním nebo obsahovém, ale každopádně malba jako taková je velmi silně zastoupena a má v sobě potenciál konstruovat a zároveň řešit otázky nikoliv jenom umělecké, ale i reflexe současného světa,“ uvedl Nedoma.  

I malé změny způsobují velké události  

Prostřední a právě zahájená výstava představuje reprezentativní výběr šesti malířů posledních tří generací Vladimíra Vély, Adama Štecha, Lubomíra Typlta, Martina Gerboce, Daniela Pitína a Jiřího Petrboka. 

Výstava dostala název Motýlí efekt?. Proč je na konci názvu otazník? 

„Tento název podle mě vystihuje určité dění, je to modelová situace, která pojmenovává určitý proces, který se odehrává,“ odpověděl kurátor Petr Vaňous. 

Pojem motýlí efekt vyjadřuje citlivou závislost vývoje systému na počátečních podmínkách, kdy i malé změny mohou mít za následek velké variace. Jinými slovy: I něco tak malého, jako je třepotání motýlích křídel, může v konečném důsledku vyvolat tajfun. 

„Je to pojem z fyziky, ale je důležité, že je za ním ten otazník. Otazník propojuje tento striktně exaktní termín s uměním. Umění vždy bořilo konvence a snažilo se znovu tázat na ty samé věci, které už se zdají lidstvu všeplatné nebo nadčasové. Motýlí efekt s otazníkem znamená: nějaká příčina má nějaký následek a ten může být velký proti té malé příčině. Ale zároveň to není všeplatný zákon, protože těch motýlích efektů souběžně může probíhat milióny. Umění je tím opakujícím procesem čištění veškerých začátků a konců, které cyklicky neustále probíhají,“ doplnil kurátor. 

Vyprávěcí strategie šestice výtvarníků jsou poměrně různé. Pro jejich lepší pochopení připravilo lektorské oddělení několik přednášek a komentovaných prohlídek s kurátorem i vystavujícími umělci. O své tvorbě bude mluvit v Galerii Rudolfinum například Daniel Pitín: 

„My žijeme vlastně v trošku determinovaném světě, jsme neustále pod tlakem něco si o něčem myslet, média nám dávají určité návody k tomu, jak máme vnímat realitu, co máme dělat a tak dále. Umění může být možností úniku z těchto hranic, které nám současná společnost poskytuje. Náš mentální prostor se potom zužuje. Já věřím, že umění může otevírat tyto hranice a může dávat lidem svobodu a cesty k tomu, aby znova nalezli svůj vlastní osobní prostor,“ řekl Rádiu Česko Pitín.  

Výstava Motýlí efekt? potrvá v Galerii Rudolfinum do 10. března 2013. 

 

I něco tak malého, jako je třepotání motýlích křídel, může v konečném důsledku vyvolat tajfun. Říká se tomu motýlí efekt. Stejný název dostala také výstava v pražské Galerii Rudolfinum. Více Michaela Vrchotová.

Vložit na svůj web

Autor:  Michaela Vrchotová, Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Umění na vlnách   |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace