10. ledna  2013 v 09:00  rubrika: Kultura

Mědiryt. Náročná grafická technika, která uchvátila i Rudolfa II.

Aegidius II Sadeler: Vladislavský sál, 1607, mědiryt a lept - Foto: Národní galerie v Praze

Aegidius II Sadeler: Vladislavský sál, 1607, mědiryt a leptFoto: Národní galerie v Praze

V Paláci Kinských na pražském Staroměstském náměstí uspořádala Národní galerie výstavu, která nás v čase přenese o více než čtyři století nazpět. Do doby, kdy se Praha stala jako sídlo císaře Rudolfa II. významným evropským kulturním centrem.

Vedle malířů a sochařů se tehdy stále sebevědoměji uplatňovali také mistři grafického umění. Tisklo se nejen v proslulé pražské dílně Aegidia Sadelera, ale vystavené rytiny vznikaly také v jižním Německu a Nizozemsku. 

Jakou úlohu hrála grafika v rudolfínské době?  

„V té době grafika už měla významnou úlohu v rámci ostatních druhů umění, už byla chápána jako umění také. To, co vidíte tady na výstavě, jsou skutečně mistrovská díla mistrů grafického umění. Nicméně ta druhá poloha, informativní v té době probíhala souběžně také a mnohé listy hrály jak roli uměleckou, tak také informativní,“ odpověděla pro magazín Umění na vlnách ředitelka Sbírky grafiky a kresby Národní galerie Alena Volrábová. 

Kurátorka výstavy Blanka Kubíková k tomu dodala: „Už od 15. století existovaly techniky dřevořezu a mědirytu. V 16. století pro volné listy to byl především mědiryt. Rytci experimentovali také s leptem. Dřevořez pokračovala používal se zejména jako knižní ilustrace. Byla to technika, která hodně vydržela na rudolfínském dvoře. Na dílech, která máme vystavena, je to zejména mědiryt.“  

Koncem 16. století dosáhl mědiryt takových kvalit, že je možné mluvit o jednom z nejvýznamnějších období grafiky. Jak zdůrazňuje kurátorka výstavy Blanka Kubíková, jedná se ale o techniku velmi náročnou: „Bylo zapotřebí specializovaného školení od dětství a mládí, kdy vstupovali do ryteckých dílen, protože je to technika, která v podstatě nesnese opravy.“ 

Aegidius Sadeler podle Pietera Stevense: Dřevěná lávka přes horskou říčku, 1606-1610, mědiryt - Foto: Národní galerie v Praze

Aegidius Sadeler podle Pietera Stevense: Dřevěná lávka přes horskou říčku, 1606-1610, mědirytFoto: Národní galerie v Praze

A spolukurátorka výstavy Alena Voldánová doplnila: „Technika mědirytu byla také velmi ceněná a byla brána jako nejvýznamnější technika ještě v 17. století, kdy významní umělci sami třeba požívali lept, ale uznávali mědiryt jako nejlepší grafickou techniku.“ 

Z významné rodiny mědirytců pocházel také Aegidius Sadeler, jehož dílo je na výstavě dobře zastoupeno. Jako u většiny jeho uměleckých současníků vedla i Sadelerova tovaryšská cesta do Říma a snad také do Benátek, aby se pak vrátil do Mnichova. A odtud rovnou do císařské Prahy, kde byl jmenován dvorním mědirytcem. 

„V Praze působil od roku 1597 až do své smrti v polovině 20. let. To je velmi dlouhá doba,“ uvedl Blanka Kubíková. 

Sadeler jako mědirytec a vynikající kreslíř  

Kurátorka výstavy Blanka Kubíková zdůrazňuje, že Aegidius Sadeler jako mědirytec díla pouze nereprodukoval, ale byl také vynikajícím kreslířem, který řadu portrétů významných osobností té doby ryl podle vlastních předloh. 

„Jeho tvorba byla tématicky velice rozsáhlá od portrétní tvorby, kde je zejména důležité, že většinu portrétů vytvářel podle vlastních předloh. Velmi významné jsou ovšem i jeho rytiny s mytologickým a náboženským námětem a jeho krajinářské cykly,“ vysvětlila ředitelka Sbírky grafiky a kresby Alena Volrábová. 

V Konírně paláce Kinských je vystaveno přes padesát rytin včetně tří knih od nejvýznamnějších mistrů grafického umění. Předlohy k nim většinou vytvářeli slavní umělci tzv. rudolfínského okruhu, například Hans von Aachen nebo Bartholomeus Spranger. Řada grafických listů je v přípisu věnována císaři a chráněna císařským privilegiem. 

Aegidius Sadeler podle Pietera Stevense: Dřevěná lávka přes horskou říčku, 1606-1610, mědiryt - Foto: Národní galerie v Praze

Aegidius Sadeler podle Pietera Stevense: Dřevěná lávka přes horskou říčku, 1606-1610, mědirytFoto: Národní galerie v Praze

A samozřejmě nechybí ani monumentální Sadelerův prospekt Prahy z roku 1606, který je jedním z prvních pokusů zachytit město jako urbanistický celek. Lektorské oddělení Národní galerie připravilo v rámci doprovodného programu .hravé aktivity pro děti a jejich rodiče, které se týkají Sadelerovy veduty.  

„Zaměřili jsme se na dominanty Prahy, které děti znají, ale v době Rudolfa II. vypadaly jinak. Například tady můžeme vidět ještě nedokončený Pražský hrad, respektive katedrálu svatého Víta. Děti se za pomocí rodičů mohou zaměřit i na další stavby, které třeba už nestojí, a srovnávat je s dnešním městem a skládat tu mozaiku dohromady,“ upřesnila Anna Zajícová z Lektorského oddělení. 

Výstava Rudolf II. a mistři grafického umění potrvá v Národní galerii do 26. května 2013. 

 

V roce 2012 uplynulo 400 let od smrti velkého mecenáše věd a umění, císaře Rudolfa II. Na výstavu do Národní galerie se vypravila autorka magazínu Michaela Vrchotová.

Vložit na svůj web

Autor:  Michaela Vrchotová, Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Umění na vlnách   |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace