15. června  2011 v 15:36  rubrika: Kultura

Novinář Hans-Peter Riese: Od podpory umění k Chartě 77

Vchod do Galerie Středočeského kraje (GASK) - Foto: Petr Kološ

Vchod do Galerie Středočeského kraje (GASK)Foto: Petr Kološ

Ve Středočeské galerii GASK v Kutné Hoře od června do září vystavuje svou sbírku umění německý novinář Hans-Peter Riese. Muž, který od 60. let 20. století popularizoval české umění v německých médiích a zasloužil se o zveřejnění Charty 77 ve světovém tisku.

Letos sedmdesátiletý Riese od roku 1968 přispívá do německého deníku Frankfurter Algemeine Zeitung, v letech 1969-73 psal i pro další média, včetně německého rozhlasu. 

Rieseho sbírka nese příznačný název „Dialog přes hranice“odráží oblasti, kde se za čtyřicet let novinářského působení pohyboval. Za tu dobu se přátelil s mnoha českými umělci a šířil povědomí o nich na Západě. 

Podpora od 60. let  

„Přijel jsem do Prahy poprvé v roce 1963, německý umělec Reinhold Köhler tady chtěl uspořádat výstavu spolu s českými umělci,“ popsal začátky těchto vazeb Riese pro Rádio Česko. 

V Praze ho tehdy prováděl kunsthistorik Zdeněk Felix, redaktor časopisu Výtvarná práce a zavedl ho do nejdůležitějších ateliérů v Praze. 

V té době vznikl základ Rieseho sbírky více než 300 obrazů, plastik a grafik. 

Postupně Riese, absolvent politických věd, historie a sociologie napsal řadu knih o konstruktivním umění ve střední a východní Evropě. Za svou práci získal několik cen, včetně ceny Fritze Sängera za angažovanou žurnalistiku. 

V Praze nežádoucí  

K umělcům, které podporoval v Česku, patřili například Jan Kubíček, Jiří Sýkora, později i dnes světoznámý Jiří Kolář. 

Kontakty se zvláště upevnily po roce 1964, kdy Riese začal působit jako rozhlasový zpravodaj v Praze. 

„Celé to výustilo až v mé vyhoštění z Československa v roce 1973,“ popisuje Riese. 

O umělcích pak alespoň v Německu publikoval a pokračoval v organizaci kulturních akcí, na universitě ve Frankfurtu například uspořádal výstavu o konstruktivních tendencích v Československu. 

České a německé umělce Riese propojoval se svými známými, umělci v Kolíně nad Rýnem, Frankfurtu nad Mohanem a dalších městech. 

Z Prahy byl Riese vyhoštěn 11. září 1973. To už měl za sebou deset let soustavné popularizace československého umění v německých médiích. 

Umělecká izolace 

Hans-Peter Riese a Zdeněk Sýkora, Galerie Teufel, Mahlberg/Eifel 1996 - Foto: Barbara Klemm

Hans-Peter Riese a Zdeněk Sýkora, Galerie Teufel, Mahlberg/Eifel 1996Foto: Barbara Klemm

Pokračující normalizace v Československu prohlubovala izolaci jeho zdejších uměleckých přátel. 

„ Na umělecké scéně to bývá tak, že když nejste vidět, postupně se na Vás zapomíná,“ vysvětluje Hans-Peter Riese. 

Jednoho z jeho uměleckých známých, Zdeňka Sýkoru zastupovala západní galerie. Jiří Kolář podporoval zdejší umění z Paříže, jak ale Hans-Peter Riese vzpomíná na potíže, jaké měli v 70. letech jeho přátelé v Československu: 

„ Skvělí umělci, jako jsou Kratina, Boudník nebo Kubíček, přestali být v době normalizace Západem vnímáni,“ doplňuje Riese. 

V roce 1985 odjel Riese coby zpravodaj do Moskvy. To už ale nastávalo oteplení a gorbačovská perestrojka. 

Německé galerie opět projevovaly zájem o umělce Československa. Jejich nejvýznamnějšími partnery byly tehdy například galerie Teufel v Kolíně nad Rýnem, která zastupovala Sýkoru, Malicha a Kubíčka. 

Schůzka v bytě  

Hans–Peter Riese coby novinář v Bonnu se zasadil o to, aby se světový tisk dozvěděl o Chartě 77. Měl důvěru jejích signatářů a ti ho požádali, aby zajistil zveřejnění jejího textu v důležitých západoevropských denících. 

Pozval si kolegy-novináře k sobě domů, a díky jeho přičinění tak 7. ledna 1977 text Charty vyšel současně v listech New York Times, Corriere de la Serra, Frankfurter Allgemeine Zeitung a dalších. 

Po dlouhé době nezájmu a mlčení se díky Chartě ve světě probudil zájem o Prahu a Československo. 

Dobří umělci obstojí  

Čeští umělci dnes musí obstát na světovém trhu bez vizitky disidentů. Z Rieseho pohledu to dokážou. 

„Nedávno jsem byl v New Yorku, míjím tam jednu galerii a ve výkladní skříni jsem tam ke svému překvapení zahlédl plastiku Karla Malicha, což mě velmi potěšilo,“ líčí Riese. 

S politováním dodává, že řada z jeho uměleckých přátel se kvůli tlaku komunistického režimu dožila uznání až ve svých sedmdesáti osmdesáti letech. Zdeňku Sýkorovi se to přihodilo až v jednadevadesáti. 

 

GASK vystaví sbírku Hanse-Petera Rieseho. S tímto novinářem a také s kurátorem výstavy Pavlem Kappelem mluvila Martina Mašková.

Vložit na svůj web

Autor:  Martina Mašková  (mam), Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Studio Česko  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace