30. ledna  2013 v 15:45  rubrika: Kultura

V Trmalově vile už brzy začne rok lidové architektury. Akci podpoří v jednotlivých krajích výstavy

Trmalova vila - Foto:  Foibos

Trmalova vilaFoto:  Foibos

V Praze existují celkem čtyři původně rodinné vily, které dnes fungují jako muzeum. Pravidelní posluchači magazínu Umění na vlnách si možná vzpomenou na pořad o Millerově vile od Adolfa Loose. Do čtyřlístku slavných pražských domů také patří vila Františka Bílka nebo Rothmayerova, která se v současné době rekonstruuje.

Nejstarší je ale vila Trmalova. Byla postavena podle návrhu významného architekta Jana Kotěry, který stál u zrodu české moderní tvorby. 

„Jan Kotěra je brněnským rodákem, nicméně svá hlavní studia strávil ve Vídni na slavné Vídeňské akademii. Studoval v ateliéru dalšího výtvarného architekta Otty Wágnera, který byl považován za zakladatele evropské moderny a Jana Kotěru my zase považujeme za zakladatele české moderny. Do Prahy přichází roku 1898 a záhy se Jan Kotěra stává profesorem na uměleckoprůmyslové škole, byl velmi mladý, bylo mu 27 let. Jeho ateliér se stal záhy velmi slavným a vychovával architekty, jako byl Josef Gočár,“ uvedla pro magazín Umění na vlnách ředitelka Trmalovy vily Kristýna Jirátová.  

První Kotěrovou realizací byl Peterkův dům na Václavském náměstí v Praze v čistě secesním stylu. Poprvé se při této realizaci sešel se sochařem Stanislavem Suchardou, se kterým pak spolupracoval na řadě projektů především v Hradci Králové. 

Už na počátku století navrhoval Kotěra domy a vily a Trmalova vila patří mezi nejrannější stavby. „Trmalova vila byla postavena mezi lety 1902 a 1903,“ upřesnila ředitelka.  

Přestože jsou dnes Strašnice naprosto samozřejmou součástí velkoměsta, před více než 100 lety se tam teprve zakládala nová zahradní čtvrť, která vyrůstala na místě bývalých polí. 

„Víme, že Strašnice byly tenkrát takovým venkovem, takže i ten dům byl koncipován jako v podstatě venkovské sídlo. Byl postaven pro učitele a pozdějšího zemského školního inspektora Františka Trmala,“ doplnila Jirátová. 

Jak dále připomněla, Kotěra byl silně ovlivněn soudobou anglickou moderní architekturou a její filozofií rodinného bydlení. Současně se ale také inspiroval domácím lidovým stavitelstvím. 

A tak v sobě jeho vily z počátku 20. století spojují touhu po pohodlném bydlení se všemi vymoženostmi a nároky na moderní hygienu a zároveň jistou nostalgii po životě na venkově: 

„Dům, mimo to, že patří do ranného Kotěrova díla ještě ovlivněného secesí, nese známky především lidové architektury. To může mít mimo jiné i souvislost s Kotěrovým přátelstvím s Dušanem Jurkovičem. Kromě lidové architektury ten dům nese všechny známky anglické venkovské viktoriánské architektury. To se týká i členění domu nebo také toho, že jádrem domu není síň, ale dvoupodlažní schodišťová hala, což bylo typické pro anglickou architekturu.“ 

Nábytek se nedochoval  

Jan Kotěra své stavby většinou navrhoval jako souborné umělecké dílo do posledního detailu včetně nábytku. Ten se bohužel v případě Trmalovy vily nezachoval. 

Dodnes ale její návštěvníci mohou obdivovat zahradu, která byla také součástí původního projektu. A jaké byly další osudy Trmalovy vily? 

„Trmalovi zde nevydrželi žít příliš dlouho, po pár letech ji prodali, možná z toho důvodu, že jim byla malá, jelikož je to opravdu nejmenší Kotěrova vila, kterou postavil, a Trmalovi měli tři syny. Prodali ji rodině Válkových,“ odpověděla Jirátová.  

Po roce 1948 byla i Trmalova vila, tak jako většina podobných objektů, znárodněna. V současné době je v majetku Městské části Praha 10 a díky společnosti Foibos byla v roce 1999 zpřístupněna veřejnosti. 

Bylo tam založeno Kotěrovo centrum a expozice Slavné pražské vily. Během února tam začne další ze série výstav. Podrobnosti nám řekl autor koncepce Slavné vily a předseda ediční rady Foibos books Oldřich Janota: 

„Za pár dnů bychom tady chtěli představit první výstavu lidové architektury, protože před 200 lety, 21. července 1813 se narodil jistý Jakub Bursa, což byl jeden ze zakladatelů selského baroka v jižních Čechách.“ 

Oldřich Janota vysvětluje, že Jakub Bursa, který působil v oblasti mezi Strakonicemi a Prachaticemi, byl nejznámějším, nejoriginálnějším a také nejsvéráznějším tvůrcem zděné lidové architektury 19. století. 

Bursa byl jedním z prvních zedníků, kteří začali průčelí vesnických usedlostí zdobit do plochy rozvinutým štukovým dekorem. A hospodyně určitě ocenily i technické novinky, se kterými slavný zednický mistr přicházel. Například místo černých kuchyní zřizoval sporáky s tahovými komíny. 

„Letos začne v Trmalově vile rok lidové architektury a rok Jakuba Bursy a v krajích dalších známých i neznámých mistrů lidové architektury. Připravujeme řadu výstav v regionech, protože jsou známy desítky mistrů: jednak tesařských nebo zednických mistrů, kameníků a dalších, kteří v celé tom kraji postavili stovky skvostů. Protože se vybudovaly desítky cyklostezek, které vedou krajinou, tak chceme cykloturisty pěší turisty a další orientovat ke stavbám lidové architektury. 21. července bude den lidové architektury Čech, Moravy a Slezska. Vše začne tady v Trmalově vile v Kotěrově centru, který se inspiroval lidovou architekturou,“ uzavřel autor koncepce Slavné vily a předseda ediční rady Foibos books Oldřich Janota. 

Součástí zahájení Roku lidové architektury bude otevření výstavy Slavné stavby Jakuba Bursy a jihočeských lidových mistrů. Výstavu si v Trmalově vile budete moci prohlédnout do 3. března 2013. 

 

Michaela Vrchotová tentokrát v pražských Strašnicích navštívila Trmalovu vilu, která patří mezi špičkovou vilovou architekturu počátku 20. století.

Vložit na svůj web

Autor:  Michaela Vrchotová, Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Umění na vlnách   |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace