20. 1. 2008 10.06  rubrika: Příběhy 20.století

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných

Václav Benda, spoluzakladatel VONSu - Foto:  redakce Post Bellum

Václav Benda, spoluzakladatel VONSuFoto:  redakce Post Bellum

Letos uplyne třicet let od založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) - a této instituci budou věnovány příští Příběhy 20. století. VONS si zaslouží zvláštní pozornost: díky riskantní práci mnoha lidí, dokumentujících bezpráví v komunistickém Československu, se dostávaly na Západ informace o skutečné povaze husákovského režimu. Díky VONS nebylo téměř možné, aby lidé mizeli v 70. a 80. letech v kriminálech nepozorovaně s pocitem, že zůstali opuštěni, vydáni na milost a nemilost bachařům, fízlům a estébákům.

S myšlenkou, že je třeba založit podobnou organizaci, přišel někdy v roce 1977 historik Jan Tesař, na přípravě se podíleli opoziční aktivisté Petr Uhl, Otka Bednářová, Václav Benda a další. Když byli roku 1977 zatčeni Václav Havel, Jaroslav Kukal a Pavel Landovský, vznikl výbor na jejich obranu - a z něj se pak zrodil VONS, založený roku 1978 sedmnácti chartisty. 

Někteří signatáři Charty 77 si tehdy mysleli, že VONS bude komunistickou moc příliš provokovat, že je příliš radikální a že by se opozice měla spíše snažit o "dialog". Členové výboru to ovšem viděli jinak. Do konce května 1979 vypracovali 113 tzv. Sdělení - tedy informací o případech nespravedlivého stíhání různých lidí, obviněných a odsuzovaných zpravidla za trestné činy pobuřování, hanobení republiky a prezidenta, poškozování zájmů republiky v cizině, výtržnictví, maření státního dozoru nad církvemi atd. Sdělení zasílal VONS Federálnímu shromáždění, Generální prokuratuře, prezidentské kanceláři - a samozřejmě i do svobodného světa, kde je zveřejňovala média. 

Pro StB začal výbor brzy představovat vážný problém. Poprvé proti němu zasáhla 29. května 1979. Ve Sdělení z 5. 6. toho roku se píše: O páté hodině ranní zahájila Státní bezpečnost rozsáhlou a dlouhodobě připravovanou akci proti VONS. Předvedla k výslechu 16 občanů, kteří v loňském roce zveřejnili svá jména a adresy... Vstup do bytů (při domovních prohlídkách) si příslušníci veřejné a tajné policie v nejednom případě vynutili i násilím. Nikde nebyl brán ohled na přítomné děti, které musely být svědky ponižujících procedur... Všem zadrženým bylo oznámeno, že je zahájeno trestní stíhání ve věci přípravy k trestnému činu podvracení republiky. 

Petr Uhl, spoluzakladatel VONSu - Foto:  redakce Post Bellum

Petr Uhl, spoluzakladatel VONSuFoto:  redakce Post Bellum

Část zatčených byla 23. října 1979 odsouzena: Petr Uhl na pět let, Václav Havel na čtyři a půl roku, Václav Benda na čtyři roky, Jiří Dienstbier a Otka Bednářová na tři roky. Dana Němcová vyšla ze soudu s podmínkou. Výbor ale perzekuci přežil. Vstoupili do něj noví členové (Zina a Karel Freundovi, Zbyněk Hejda, Andrej Stankovič, Petruška Šustrová a další). Ustavila se nová "ediční komise", která shromažďovala a redigovala Sdělení, kontaktní adresy na VONS se lidé dozvídali například z vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy. 

Koncem roku 1989 už VONS evidoval tolik případů bezpráví, že je - podle vzpomínek hlavních postav - "ediční komise nebyla schopna zvládat". V té době měl výbor 31 členů v Československu a šest lidí se na jeho práci podílelo v zahraničí (mj. Ivan Medek). Do pádu komunismu vydal více než 1100 Sdělení (některá souhrnná), která jsou dnes archivována v knihovně Libri Prohibiti. Víc se dozvíte z dalšího dílu Příběhů 20. století v premiéře v neděli 20. 1. 2008 od 10.06 a v repríze v sobotu 26. 1. 2008 od 13.06 hodin. 


Příběh Leopolda Färbera 

Leopold Färber - Foto:  redakce Post Bellum

Leopold FärberFoto:  redakce Post Bellum

Na začátku padesátých let vyprávěl Leopold Färber dětem ze skautského oddílu, jak za války tiskli letáky s nápisem "Smrt fašizmu!" Netušil, že děti inspiroval. Byl zatčen, u výslechu ho StB mučila, aby se přiznal - nevěděl k čemu. Došlo mu co se stalo až ve chvíli, kdy před něj vyšetřovatelé ze Státní bezpečnosti položili leták s nápisem "Smrt komunismu!" 

"Estébáci mi řekli: Ty máš ale štěstí, zítra je amnestie. Tady máš papír, napiš, co jste dělali a zítra jdeš domů. Nic jsem nenapsal. Pak bylo hašty hašty.."
Co je to hašty hašty?
"No prostě kopance a facky...!" 

Plakát - Foto:  redakce Post Bellum

PlakátFoto:  redakce Post Bellum

Leopold Färber pochází z židovské rodiny, přežil holocaust, ovšem šestnáct jeho příbuzných zahynulo v koncentračních táborech. Färber spolupracoval s partyzány, získával pro ně peníze a skrýval uprchlíky. Komunistická vděčnost byla velkorysá, za každého jeho příbuzného umučeného v koncentrácích dostal rok kriminálu. 

Výjimečný osud tohoto muže poslouchejte v dalším dokumentu z cyklu Příběhy 20. století, a to v repríze v sobotu 19. 1. 2008 od 13.06 hodin na vlnách Rádia Česko. 


Pokud i vy máte zajímavý osud z války či z doby komunismu, nebo někdo z vašeho okolí, napište nám. Reportéři z občanského sdružení Post Bellum se za vámi vypraví. Své příběhy posílejte na adresu Český rozhlas Rádio Česko, Příběhy 20. století, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 nebo na email: pribehy@rozhlas.cz

Autor:  Adam Drda  (adr)
Pořad: Příběhy 20. století  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 20:10; repríza na Radiožurnálu sobota 21:05  |  Délka pořadu: 51 minut  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace