10. 2. 2008 10.06  rubrika: Příběhy 20.století

Únor 48 aneb jak se z hrdinů stávají konfidenti

František Kraus - Foto:  redakce Post Bellum

František KrausFoto:  redakce Post Bellum

Výsadkář z 2. světové války Jaroslav Klemeš, někdejší vězeň koncentračního tábora Toman Brod, skautský vůdce a někdejší politický vězeň Jiří Navrátil, František Kraus, bývalý vězeň koncentračního tábora a později i komunistického kriminálu, a další mají jedno společné - prošli těžkou životní etapou, přežili válku a někteří z nich i komunistické lágry, stali se pro společnost vzorem hrdinství, čestnosti, statečnosti a houževnatosti. Kromě toho mají ještě jedno společné - jsou vedeni v seznamech spolupracovníků komunistické StB jako konfidenti a agenti...

Reportéři Post Bellum jejich svazky objevili a s pamětníky natočili jejich vysvětlení. Tito lidé na rozdíl od jiných jsou ochotni o svojí spolupráci s StB otevřeně mluvit, chtějí vysvětlit, jak se stalo, že se ocitli v seznamech. 

Jiří Navrátil - Foto:  redakce Post Bellum

Jiří NavrátilFoto:  redakce Post Bellum

"Když za mnou v kriminále přišli potřetí, podepsal jsem jim to. Někdo byl statečnější, ale já jsem chtěl na svobodu...," říká František Kraus alias Krása a Správce. 

"Ptal jsem se jich: To je výslech nebo co? Oni, že ne. Nic jsem jim nepodepsal, ani vázací akt, ani slib mlčenlivosti, asi třikrát jsem se s nimi sešel jako jednatel Klubu volných novinářů, ale nic důležitého jsem jim neřekl, je to v těch svazcích, můžete si to ověřit," vysvětluje Jiří Navrátil, který je v seznamech veden pod krycím jménem Junák. 

Toman Brod - Foto:  redakce Post Bellum

Toman BrodFoto:  redakce Post Bellum

"Volili taktiku velmi slušných a přátelských lidí, nijak mě nevydírali. Chtěli po mě, abych chodil na určité recepce a stýkal se s nějakými zahraničními diplomaty. Ale spolupráce brzy skončila, přesto je to pro mě hanba...," říká spisovatel Toman Brod, který je veden pod krycím jménem Mefisto. 

Každý z těchto pamětníků má vlastní pozoruhodný osud. Poslouchejte jejich vyprávění v dalším dokumentu z cyklu Příběhy 20. století ve vysílání Českého rozhlasu Rádia Česko v premiéře v neděli 10. 2. 2008 od 10.06 a v repríze v sobotu 9. 2. 2008 od 13.06 hodin. 


Jaroslav Klemeš - Foto:  redakce Post Bellum

Jaroslav KlemešFoto:  redakce Post Bellum

Výročí komunistů, estébáků a hrdinů aneb Příběhy 20. století připomínají 60 let od února 1948 

Co se stalo před šedesáti lety 25. únoru 1948? Začal v tehdejším Československu čtyřicetiletý komunistický teror, který má na svědomí jen za prvních patnáct let 242 lidí popravených pro politické trestné činy, 174 zastřelených lidí při pokusu o přechod československých hranic, 88 lidí usmrcených v elektrických drátěných zátarasech na státní hranici, statisíce lidí uvězněných pro politické trestní činy, milióny lidí okradených o majetek. 

Únor 1948 komunisty označovaný za "vítězný" (Vítězství pracujícího lidu nad buržoazií a reakcí) znamenal pro každé člověka fatální bod zlomu - každý se musel rozhodnout: budu proti "novým pořádkům" nebo "půjdu s davem a přežiji" nebo "jsem, stanu se, zůstanu komunistou, tedy tím, kdo drží totalitu při životě". 

V únoru bude každou neděli od 10.06 hodin Český rozhlas Rádio Česko vysílat Příběhy 20. století o lidech, kteří se před 60 lety nějakým způsobem "rozhodli". Autoři Adam Drda a Mikuláš Kroupa začnou v neděli 3. 2. 2008 dokumentem nazvaným Únor 48 jako překvapení

Dal se tehdejší puč, respektive přechod k totalitnímu systému sovětského typu čekat? Byli nekomunisté zaskočeni - nebo s takovým vývojem počítali? V pořadu, v němž vystoupí řada pamětníků, m.j. pozdějších politických vězňů, se autoři soustředí i na to, jak kdo z nich 25. únor 1948 prožíval. (Reprízu tohoto dílu vysílá Rádio Česko v sobotu 9. 2. 2008 od 13.06 hodin.) 

Cyklus k 60. výročí bude pokračovat 10. 2. 2008 dokumentem nazvaným Únor 48 aneb jak se z hrdinů stávají konfidenti: Výsadkář z 2. světové války Jaroslav Klemeš, někdejší vězeň koncentračního tábora Toman Brod, skautský vůdce a někdejší politický vězeň Jiří Navrátil a další mají jedno společné - prošli těžkou životní etapou, přežili "vlastní smrt" a stali se pro společnost vzorem hrdinství, čestnosti, statečnosti a houževnatosti. 

Kromě toho mají ještě jedno společné - jsou vedeni v seznamech spolupracovníků StB. Reportéři Post Bellum jejich svazky objevili a s pamětníky natočili jejich vysvětlení. Tito lidé na rozdíl o jiných (viz kauza Nohavica) byli ochotni svojí spolupráci přímo nad zachovanými svazky StB podrobně okomentovat. Autoři dokumentu na těchto případech objasňují některé metody tajné policie v komunistickém Československu. 

Následující neděli 17. 2. 2008 bude Rádio Česko vysílat dokument Únor 48 jako příběh řadových komunistů. Pořad bude ilustrovat, jak se na svou minulost dívají ti, kdo kolem roku 1948 propadli komunistické ideologii, jaké jsou jejich argumenty, co si od režimu Klementa Gottwalda tehdy slibovali. 

Poslední "výroční" pořad z cyklu Příběhy 20. století autoři nazvali: Únor 48 jako výzva: Hrdinové do zbraně: "Před šedesáti lety komunisté rozpoutali proti svým spoluobčanům válku," tak někteří pamětníci hodnotí represe vůči nepřátelským osobám. Pořad bude vyprávět osudy lidí, kteří se rozhodli proti totalitnímu režimu bojovat se "zbraní v ruce". 

Příklad za všechny: 17. května 1949 měla do Prahy v ranních hodinách přijet tanková jednotka z Žatce, čtyřicetičlenné ozbrojené komando mělo obsadit generální štáb armády, budovu Československého rozhlasu a osvobodit politické vězně zvláště na Pankráci vězněného generála Kutlvašra, který se měl stát symbolem protikomunistického povstání. 

Spiknutí bylo prozrazeno, zatčeno bylo asi pět set lidí, šest popraveno a jedenáct odsouzeno na doživotí. Dodnes někteří z účastníků spiknutí žijí. V tomto dokumentu budou vyprávět své osudy lidé, kteří se s režimem nesmířili a vedeni stejným vlasteneckým přesvědčením, které je vedlo do odboje proti nacistům, se pustili do války s komunisty. 

Za každou historickou událostí se skrývají osudy jednotlivců. Velké dějiny, které se děti a studenti biflují jako matematiku, ztrácejí smysl a obsah, když k nim neumí vyprávět skutečné příběhy. Rozhlasový projekt a dokumentární hodinových pořadů Příběhy 20. století, který vzniká ve spolupráci Českého rozhlasu Rádia Česko a občanského sdružení Post Bellum se na výročí roku 2008 připravoval skoro celý minulý rok. 

Farber, protikomunistický odbojář - Foto:  redakce Post Bellum

Farber, protikomunistický odbojářFoto:  redakce Post Bellum

Sedm redaktorů objíždělo pamětníky - veterány z 2. světové, vězně z koncentračních táborů, někdejší politické vězně, československé emigranty, ale i komunisty, konfidenty StB, NKVD, KGB, funkcionáře KSČ a natáčeli s nimi jejich osudy. Vedle jejich životopisného vyprávění s nimi natočili i rozhovor, během kterého pamětníků položili symbolických osm otázek, například: Co jste přesně dělal 25. února 1948?, Věděl jste v té době o Gulazích v Sovětském svazu? nebo Jaké bylo pro vás 20. století? Když se podíváte na roky 1918, 1938, 1948, 1968 - plyne z těchto let a jejich událostí něco jako poučení? 

Sbírka Post Bellum obsahuje skoro 700 zpracovaných svědectví všech možných pamětnických kategorií, zvuková nahrávka je doplněna fotografiemi, deníky, texty, protokolem, dotazníkem, stává se tedy unikátním zdrojem pro tvorbu rozhlasových dokumentů, které mohou srovnávat, prozkoumávat intimní osudy jednotlivců, kteří stáli v minulém století před nejhrůznějšími totalitami, které kdy lidstvo stvořilo. 


Pokud i vy máte zajímavý osud z války či z doby komunismu, nebo někdo z vašeho okolí, napište nám. Reportéři z občanského sdružení Post Bellum se za vámi vypraví. Své příběhy posílejte na adresu Český rozhlas Rádio Česko, Příběhy 20. století, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 nebo na email: pribehy@rozhlas.cz

Pořad: Příběhy 20. století  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 20:10; repríza na Radiožurnálu sobota 21:05  |  Délka pořadu: 51 minut  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas