29. března  2009 v 10:06  rubrika: Příběhy 20.století

Příběhy z Protektorátu

Praha, 15. 3. 1939, Pražané "vítají" okupační německé jednotky - Foto: Vojenský ústřední archiv  Praha

Praha, 15. 3. 1939, Pražané "vítají" okupační německé jednotkyFoto: Vojenský ústřední archiv Praha

26. září 1938 křičí do mikrofonu, rozhazuje rukama a podivně se klátí nacistický vůdce Adolf Hitler, který bezostyšně před 15tisícovým davem a miliony posluchačů vyhrožoval a lhal: "Svojí zemi jsem vyzbrojil tak, že to svět dosud neviděl... Benešova hrůzovláda se dopouští vražd, každý odbojný sudetský Němec je zastřelen." Jedná se o slavný projev ze Sportpalastu, který živě přenášely snad všechny evropské rozhlasové stanice. Odehrál se krátce před uzavření Mnichovské dohody, ve které Anglie a Francie - Chaberlain a Deladier - nechali československé pohraničí zabrat Německem.

Projev Hitelra byl nepříjemným šokem pro celý svět. Západní politikové naslouchali agresivním provokacím, hanlivým a nenávistným lžím Hitlera, přesto se byli schopni nadchnout ve chvíli, kdy oznámil, že Sudety jsou jeho posledním územním nárokem, který hodlá v Evropě vznést. Je to ale nárok, od nějž neustoupím a který, dá-li Bůh, dotáhnu do konce, prohlásil Hitler. 

Západní politikové - britský premiér Chamberlein a francouz Deladier -, kteří za tři dny na to podepsali Mnichovskou dohodu, doma vítězoslavně oznamovali, že zachránili světový mír. 

Hitler samozřejmě lhal, když tvrdil, že zabráním Sudet budou jeho územní nároky uspokojeny. Svět se o tom mohl přesvědčit o přesně za půl roku. Němci obsadili Československo. Válka ale začala až 1. září 1939, tedy až rok po Mnichovu, a to útokem německé armády na Polsko. Teprve touto německou vojenskou operacím Fall Weiss se datuje začátek druhý světová válka. Svět nic nedělal, když Hitler obsazoval Sudety a nedělal, když obsazoval Česko-Slovensko. 

15. března 1939 přestala existovat takzvaná druhá republika. To je označení období Československa po Mnichovu právě do německého vpádu v březnu 1939. Byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, vzniklo Slovensko, nikoliv nová svobodná země, ale autonomní nacistický satelit Německa. Od těchto událostí uplynulo 70 let. 

Britský premiér Neville Chamberlain tři dny po okupaci 18. března 1939 slavil sedmdesáté narozeniny. V BBC měl projev, kde místo toho, aby přiznal, že se v Hitlerovi spletl, položil si řečnickou otázku: Jaká byla alternativa? Podle něj žádná a nic nemohlo Československo zachránit před invazí a zkázou. Čechoslováci byli definičně v koncích, zůstali v sami. 

"Ano to si pamatuju, to byla moje první noc, kdy jsem nespal..." "Žili jsme v naivní víře, že se nám nic stát nemůže, že jsme přeci nikomu neublížili." "Pamatuji si na projíždějící kolony, jako děti jsme na ně ukazovali a posmívali se jim, že jezdí v papundeklu, to si pamatuju." 

To jsou krátké ukázky ze svědectví pamětníků - veteráni z 2. světoví války, Židé, kteří přežili holocaust, odbojáři, například Tomáš Sedláček. Ondrej Hioadlovský, Anna Hyndráková roz. Kovanicová a další budou vzpomínat v dalším dokumentu z cyklu Příběhy 20. století na události staré přesně 70. let. Premiéru bude mít dokument Mikuláše Kroupy premiéru v neděli 29. 3. 2009 od 10.06 a reprízu v sobotu 4. 4. 2009 od 13.06 hodin na Rádiu Česko. 


Tajný agent vzpomíná aneb osudy Miroslava Jandy 

Miroslav Janda se spolužákem Stanislavem Mottem - Foto:  redakce Post Bellum

Miroslav Janda se spolužákem Stanislavem MottemFoto:  redakce Post Bellum

Hydrogeolog, který má na starosti měření průtoku vody, může jezdit na služební cesty po celé republice. A když má ještě velkou zálibu ve volejbalu a jeho mančaft "je pouštěn" na zápasy do zahraničí, je ideálním kandidátem na tajného agenta. Aspoň tak to chodilo v době studené války. Někdy v roce 1972 zachytila Státní bezpečnost podezřelý dopis do Německa. Psalo se v něm, že tu máme dobré pivo, je tu hezky a podobné banality. 

Dopis byl psaný tiskacím písmem a každá věta začínala zvýrazněným písmenem. Státní bezpečnost usoudila, že by se mohlo jednat o zpravodajský dopis napsaný šifrou. A zahájila po špionovi pátrání. 

Měla pravdu! Tento dopis a celou řadu dalších skutečně napsal tajný agent německé zpravodajské služby BND Miroslav Janda a sděloval v něm pozice sovětských raket, přesuny vojsk, vybavení sovětské armády a podobně. Jandu zverboval jistý Wolfgang Fanki v roce 1971. 

Poprvé se setkali v Československu, kam tento německý zpravodajský důstojník jezdil na myslivecké hony. Po druhé ho kontaktoval sám Miroslav Janda z Jugoslávie. V té době osudově rozhodnutý jít "do toho": 

"Přijel jsem do Záhřebu. Protože přes Rakousko mě nepustili, jel jsem přes Maďarsko Hungaria Expressem. Ubytoval jsem se v Hotelu Central, asi 300 metrů od nádraží. Ptám se, kde je pošta, abych si zatelefonoval. ,Telefon máte tady v hotelu.' - ,Jak se volá do Německa?' Zavolal jsem a on říká, že pozítří je v Záhřebu, a jak dlouho se prý zdržím. Pobyt jsem měl na 14 dní, tak říkám, že počkám, že jsem v Hotelu Central. Přiletěl letadlem z Mnichova a přijel taxíkem. Recepční mi volá, že mám návštěvu. Tak jsem seběhl dolů a bylo. Dva dny jsme byli spolu ve dvou hotelech, vždycky do noci. Vyprávěl mi, že můj bratr mu říkal, že jezdím měřit vodu do oblastí, kde jsou Rusové - všechno věděl. Šlo o vojenský prostor Mimoň. ,Měl bych zájem, kdybyste nám o tom něco napsal. O nic nejde. Jen se budete rozhlížet a psát.' Druhý den přišel, měl bonboniéru: ,Nerozbalujte to, až doma v Praze. Dole na spodku budou šifrovací tabulky.' - ,Co když na to na hranicích přijdou?' - ,Jugoslávci nekontrolují, ani Maďaři. Jediný nebezpečí jsou Slováci.' - ,Když to náhodou najdou a řeknou, abych bonboniéru otevřel, budu tvrdit, že o ničem nevím, že jsem jen v obchodě koupil bonboniéru.' - ,Správně, dělejte, že o ničem nevíte.' Převezl jsem to až domů." 

Miroslav Janda vypráví do naprostých detailů, proč a jak se stal špionem. Říká, že měl dost důvodů komunisty nemít rád. Dvakrát zavřeli jeho otce, různým způsobem šikanovali jeho rodinu. Proto se rozhodl přijmout nabídku západních služeb a pomyslně navléci uniformu a jít do studené války. Sedm let úspěšně unikal StB, scházel se s řídícím důstojníkem BND, předával mu zprávy. 

Podle všeho Miroslav Janda je jeden z nejúspěšnějších tajných agentů v Československu v době normalizace. Právě o něm bude další dokument z cyklu Příběhy 20. století, který připravil Mikuláš Kroupa. Reprízu poslouchejte v sobotu 28. 3. 2009 od 13.06 hodin. 


Pokud i vy máte zajímavý osud z války či z doby komunismu, nebo někdo z vašeho okolí, napište nám. Reportéři z občanského sdružení Post Bellum se za vámi vypraví. Své příběhy posílejte na adresu Český rozhlas Rádio Česko, Příběhy 20. století, Vinohradská 12, 120 99 Praha nebo na email: pribehy@rozhlas.cz

Pořad: Příběhy 20. století  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 20:10; repríza na Radiožurnálu sobota 21:05  |  Délka pořadu: 51 minut  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas