Příběh Julie Hruškové, přezdívané Komár - 2. díl

Julie Hrušková, při natáčení rozhovoru ve VěstonicíchFoto:  redakce Post Bellum

Setkat se s Julií Hruškovou je radost, vést s ní životopisný rozhovor nikoli: mluví o věcech natolik bolestných, že se při tom dost dobře nelze ubránit bezmocnému vzteku na bezcitné obludy ve službách Státní bezpečnosti, které jí zničily nejkrásnější roky života, připravily ji o muže, kterého milovala, i o dítě, které s ním čekala.

Julie Hrušková (mezi politickými vězni známá pod přezdívkou Komár) je neobyčejně laskavá dáma, v mládí asi měla dost dobrodružnou povahu, ale věřím, že současně vždy byla žena snadno zranitelná a křehká. Vypráví vyrovnaně a klidně, mluví jako člověk, který si před desítkami let vybral správnou cestu a pak už z ní nemohl sejít, i když věděl, že ta cesta je riskantní a trnitá. 

Dopis, který napsala Julie rodičům těsně před útěkem za hranice v roce 1948Foto:  redakce Post Bellum

Narodila se 18. května 1928 v Boskovštejně. Její otec Karel Hruška byl hajný na panství hraběte Trautmansdorfa - a po druhé světové válce se i s rodinou odstěhoval za prací do Vranova nad Dyjí, do pohraničí. Julie se chtěla stát malířkou, plánovala studia. Jenže po převratu v únoru 1948 se ukázalo, že ze studií nic nebude: nebyla členkou ani sympatizantkou KSČ. Gottwaldův režim se jí naopak natolik hnusil, že se rozhodla odejít za hranice na Západ a vstoupit do armády, která - jak věřila - se v zahraničí zformuje a povede s rudými válku. 

Ještě roku 1948 Julie Hrušková Československo skutečně opustila. A protože dokonale znala otcův příhraniční revír, vzala s sebou i další uprchlíky. Šťastně se dostala do Rakouska, zamilovala se do amerického vojáka Franka Farnettiho a otěhotněla. Zůstalo v ní ovšem taky přesvědčení, že by proti nesvobodě ve své zemi měla něco udělat. A tak se nechala přemluvit a vrátila se ještě jednou do Československa. Za odvahu zaplatila mnoha lety za mřížemi věznic... 

Podrobnosti o osudu Julie Hruškové se dozvíte v premiéře druhého dílu v neděli 7. 3. 2010 od 10.06 a v repríze v sobotu 13. 3. 2010 od 13.06 hodin. Reprízu prvního dílu uslyšíte v sobotu 6. 3. 2010 od 13.06 hodin. 

Pokud i vy máte zajímavý osud z války či z doby komunismu, nebo někdo z vašeho okolí, napište nám. Reportéři z občanského sdružení Post Bellum se za vámi vypraví. Své příběhy posílejte na adresu Český rozhlas Rádio Česko, Příběhy 20. století, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 nebo na email: pribehy@rozhlas.cz.