Moje matka cizinecká legie - 1. a 2. díl

Pálešova vojenská vietnamská knížkaFoto:  redakce Post Bellum

Co víte o francouzské cizinecké legii? Že byla plná zlodějů, vrahů a esesmanů? Podle pamětníků, které vyzpovídali lidé z Post Bellum, se jedná o typický mýtus. Určitě znáte americké angažmá ve Vietnamu, které bylo mnohokrát filmově zpracováno. Co ale víte o první vietnamské válce, francouzské Indočíně na začátku padesátých let 20. století?

Nechte se strhnout nedělními příběhy, a to 21. a 28. března 2010. Vyprávět budou někdejší vojáci francouzské cizinecké legie, parašutisté a pěchoty: Otakar Hašek, Rudolf Němček a Ervín Páleš. Tito tři lidé se znají a přátelí se. 

Mají společné velmi bolestné vzpomínky na Indočínu na začátku padesátých let. Všichni tři byli nakonec zachráněni. V dubnu 1952 se vrátili domů. Jejich návrat organizovali vietnamští a českoslovenští komunisté. Slibovali, že se jim nic nestane a budou propuštěni. Přes Vietnam, Čínu, Sovětský svaz přijeli až do Prahy, kde je zatkla StB. 

Rudolf Němček dostal osmnáct měsíců a Otakar Hašek dvacet za službu v cizí armádě a nedovolený přechod státních hranic. Ervín Páleš byl zproštěni obvinění a propuštěn na svobodu, protože z francouzské „kapitalistické“ armády dezertoval a uprostřed džungle se přidal na stranu „komunistických“ Vietnamců.
 

V následujících dvou nedělích se dozvíte o jedné z nejkrvavější bitvy cizinecké legii v polovině září 1950 u Dong Khe, kde na zhruba 200 vojáků legie zaútočila obrovská přesila, cca 30 tisíc Vietnamců. Peter MacDonald v knize Cizinecká legie uvádí:
 

„Útok byl zahájen 16. září 1950 intenzivní dělostřeleckou palbou, po níž následovala mohutná zteč pozemních jednotek v čele s šesti pěchotními prapory. Obrana pevnosti ztratila tři ze čtyř opevněných rohových strážních věží a vzhledem k opakovaným pokusům dobýt je zpět ztrácela další území i další muže. K večeru osudného dne měli legionáři ztráty v počtu 40 padlých a 100 raněných. Nepřítel obklíčil poslední odolávající baštu s úmyslem ji zapálit a obránce vykouřit. Legionáři se zformovali k protiútoku a vyrazili na protivníka s obnaženými bajonety. Nepřežil ani jediný.“
 

Přežil a byl to Rudolf Němček. Zraněn střepinou a v obklíčení Vietnamci se vzdal se a padl do zajetí. O maléru v pevnosti Dong Khe se velitelství legie dozvědělo pozdě, přesto do oblasti vyslalo asi 1200 mužů – speciální výsadkový oddíl, který měl francouzské vojáky v obležení zachránit. Parašutisté se hned po seskoku ocitli takřka v bezvýchodné situaci.
 

Mezi záchranáři se džunglí prodíral i Otakar Hašek. Pomoci Němečkovi už nemohl, snažil se tedy s jednotkou a několika vietnamskými zajatci proplížit se z obklíčení vyschlým údolím místní říčky. Tam, kde se mírně koryto točilo doprava, jeden ze zajatců zahalekal a z ničeho nic okolní břehy ožily. Tisíci Vitenamců spustilo křížovou palbu na obklíčené výsadkáře. Přežil jediný. Za balvanem schoulený Otakar Hašek. Po několika dnech zoufalého prodírání se džunglí padl do zajetí. 

Možná oba dva Čechoslováky zajímal jejich krajan Ervín Páleš. O dezerci z cizinecké legie se pokusil už v severní Africe v Sidi-bel-Abbes, ve výcvikovém středisku francouzské cizinecké legie. Byl zadržen a důrazně mu pohrozili trestním pracovním oddílem na Madagaskaru. Podruhé mu útěk vyšel, jenomže, jak říká, byl donucen dva své pronásledovatele zastřelit. Tím se stal pro Francouze vrahem. Dezertoval na vietnamsko–čínských hranicích, které přešel. 

V první čínské vesnici ho zadrželi - pro jeho překvapení - čankajšovské vojenské oddíly bojující na straně Francie. Vojáci ho zbili a uvěznili. Druhý den na vesnici zaútočili čínští komunisté a Páleše osvobodili. Dali mu na výběr: vietnamskou armádu nebo místní civilní službu. Vybral si uniformu. Téměř dva roky bojoval na straně Viet Minhu proti Francouzům až do oku 1952, kdy byl s ostatními zajatci repatriován do Československa. 

Jaké vztahy asi panovaly mezi vojáky Haškem Němčekem a Pálešem? I o tom budou Příběhy 20. století, a to 21. a 28. března 2010 v premiéře vždy od 10.06 hodin a v repríze o sobotách 27. 3. a 3. 4. 2010 od 13.06 hodin.  

Pokud i vy máte zajímavý osud z války či z doby komunismu, nebo někdo z vašeho okolí, napište nám. Reportéři z občanského sdružení Post Bellum se za vámi vypraví. Své příběhy posílejte na adresu Český rozhlas Rádio Česko, Příběhy 20. století, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 nebo na email: pribehy@rozhlas.cz.