18. ledna  2013 v 16:35  rubrika: Příběhy 20.století

Alois Kánský. Příběh kněze - a spolupracovníka Státní bezpečnosti

Alois Kánský - Foto: Post Bellum

Alois KánskýFoto: Post Bellum

Spolupracovníků Státní bezpečnosti byly v Československu tisíce. A jejich jména, uvedená v registru, tvoří ve vnímání řady lidí jakýsi nedílný celek „práskačů“, ačkoli je jasné, že co člověk, to jiný příběh, jiné činy, jiný osud. V příštích Příbězích 20. století budou vypovídat ti, kdo na spolupráci s StB přistoupili a jsou ochotní o tom mluvit. Především katolický kněz Alois Kánský.

Hlavním krokem k tomu, aby se příběhy spolupracovníků začaly pojednávat odděleně, bylo zpřístupnění svazků tajné policie. Spisy a estébácké záznamy ale dávají jen omezenou výpověď: řeknou, co agent hlásil a zda si třeba nechal za službu platit, ale už ne, co se v něm dělo, proč se ten a ten muž či žena s StB zapletl, co to pro něj znamenalo, jak žil. Tzv. živé svazky činných agentů navíc StB v roce 89 většinou stačila skartovat. 

Proto je důležité, když se aspoň někdejší registrovaní spolupracovníci odhodlají o své minulosti mluvit. Našlo se takových jen pár, ale jejich výpovědi přispívají k poznání, jakou měl předlistopadový režim povahu a co s lidmi dělal. 

A o to právě jde: nikoli o senzační odhalení, o možnost cítit se morálně povýšen, o touhu po přísunu drbů a šťourání se v cizích životech. 

Komunismus nebyl jen systém, v němž se nesmělo vyjet na Západ a v obchodech byl omezený výběr veškerého zboží. Byl to systém založený na pohrdání člověkem, na každodenním zneužívání jeho slabostí, špatných vlastností, bolestí, krizových momentů. 

Pater Alois Kánský se narodil 20. října 1954. Jeho matka byla řádová sestra, která v roce 1950 z řádu vystoupila, jeho otec byl vysoký komunistický funkcionář, který záhy od rodiny odešel. 

Alois Kánský i přes otcův odpor vystudoval teologii a v roce 1978 ho kardinál Tomášek vysvětil na kněze. Působil ve farnostech v Plzni, v Praze u sv. Markéty na Břevnově, u sv. Gotharda v Bubenči, v Roztokách, Uněticích, Libčicích, na Levém Hradci, v Suchdole a naposledy u sv. Antonína v Praze-Holešovicích. 

V roce 1986 sloužil Alois Kánský zádušní mši při pohřbu Jaroslava Seiferta, jíž se zúčastnilo množství představitelů českého kulturního života a také mnoho osobností známých svým odporem ke komunistickému režimu. 

V roce 1991 oblíbený kněz veřejně přiznal, že podepsal spolupráci s StB a omluvil se všem, jež mohl tímto počínáním poškodit. Zemřel 31. října 2008 v Praze, rozhovor jsme s ním natáčeli o dva roky dříve. 

V Příbězích 20. století uslyšíte i rozhovor s herečkou Vlastou Chramostovou, vzpomínky Ivana Medka a dalších. Tento dokument vysílá Rádio Česko v premiéře v neděli 20. ledna 2013 po 10. hodině a v repríze v sobotu 26. ledna 2013 po 13. hodině. 

Autor:  Adam Drda  (adr)
Pořad: Příběhy 20. století  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 20:10; repríza na Radiožurnálu sobota 21:05  |  Délka pořadu: 51 minut  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace