15. února  2013 v 15:10  rubrika: Příběhy 20.století

Vůbec jsem netušila, že by se proces se Slánským mohl týkat i táty aneb Příběh Heleny Koskové a její sestry Evy Vaňkové

Helena Kosková a Eva Vaňková v Praze v roce 2012 - Foto: Post Bellum

Helena Kosková a Eva Vaňková v Praze v roce 2012Foto: Post Bellum

Vykonstruovaný „Proces s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského“ se konal v roce 1952. Bylo v něm vyneseno 11 rozsudků smrti, jedním z popravených byl Otto Fischl. V příštích Příbězích 20. století uslyšíte vzpomínky jeho dvou dcer.

Paní Helena Kosková se narodila jako Fischlová roku 1935 ve smíšené česko-židovské rodině. Otec tehdy pracoval jako právník, maminka zůstávala v domácnosti. V roce 1939 musel Otto Fischl z rasových důvodů svou praxi zrušit. Smíšené rodině (respektive otci a oběma dcerám) se podařilo vyhnout deportaci do Terezína, díky lékaři, který Otto Fischla uznal za těžce nemocného. 

Po válce vstoupil pan Fischl do KSČ a zahájil kariéru politika a diplomata. Helena a především její starší sestra Eva (1930, dnes Vaňková) byly naopak protikomunisticky zaměřené. V letech 1949-1951 působil jejich otec jako velvyslanec v NDR. 

V lednu 1951 však Eva emigrovala do Západního Německa, Otto Fischla odvolali z diplomatického postu, v červnu 1951 byl zatčen a zařazen do procesu s generálním tajemníkem KSČ Slánským. 

„Několik dní po zahájení procesu vyhodili mámu ze zaměstnání dělnice v Pražských papírnách, které si našla po tátově zatčení. Soudružky z tamní organizace KSČ prohlašovaly, že nás by měli rozšlapat po Staroměstském náměstí. Mě vyhodili ze školy, byla jsem v septimě Akademického gymnázia, rok před maturitou,“ vzpomíná Helena Kosková. 

Dostala tehdy nabídku, že se do školy může vrátit, pokud se otce veřejně zřekne. Na rozdíl od jiných na ni nepřistoupila: V něčem jsem to měla jednodušší než děti jiných popravených, byla jsem naprosto přesvědčena o tátově nevině.“ 

Otto Fischl byl v listopadu 1952 odsouzen k trestu smrti a začátkem prosince 1952 popraven. V květnu 1953 se Helena s maminkou musely vystěhovat z Prahy do Stachovic u Fulneku. 

V létě 1956 se Helena vdala a přestěhovala zpět do Prahy, po studiích bohemistiky pracovala v Památníku národního písemnictví a v létě 1965 s rodinou a s matkou emigrovala přes Jugoslávii do Švédska, kde dosud žije. 

Pokud vás Příběh sester Heleny a Evy zajímá, poslouchejte její příběh v Rádiu Česko v premiéře neděli 17. února 2013 po 10. hodině a v repríze v sobotu 23. února 2013 po 13. hodině. 

Autor:  Adam Drda  (adr)
Pořad: Příběhy 20. století  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 20:10; repríza na Radiožurnálu sobota 21:05  |  Délka pořadu: 51 minut  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace