„Nepřátelé národa“ jsou mrtvi, Rudí Khmérové vypovídají

Záběr z filmu Nepřátelé národa britskéhoFoto: Jeden svět
V září 2007 zatkla kambodžská policie nejvyššího žijícího představitele maoistického režimu Rudých Khmerů, "bratra číslo dvě" Nuona Cheu. Byl obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti a také z podílu na genocidě páchané na Kambodžanech Rudými Khméry. Soud bude o výši jeho trestu rozhodovat nejdříve na jaře 2011.
Do té doby se však výpověď o řádění Rudých Khmerů, doplněná o rozhovor se samotným Nuon Cheem, dostává k veřejnosti v podobě snímku Nepřátelé národa britského dokumentaristy Roba Lemkina a kambodžského novináře Theta Sambatha. Rob Lemkin původně plánoval natočit film o soudním tribunálu s Rudými Khméry sám, ale když odcestoval do Kambodže, zjistil, že jediná cesta, jak se dostat ke skutečným špičkám totalitního maoistického režimu, je přes osobu jménem Sambath.
Tento muž, kterému Rudí Khmérové zabili otce, a tím de facto zničili zbytek rodiny, si získal důvěru samotného Nuona Chea. Thet Sambat s ním během sedmi let natočil mnoho rozhovorů, zatímco britskému dokumentaristovi „bratr číslo dvě“ neřekl ani slovo. Proto se autoři snímku Nepřátelé národa dohodli, že na dokumentu o krutostech Polpotova režimu budou pracovat spolu.
Ačkoliv film pojednává o nesmírné brutalitě levicového maoistického režimu a přináší po letech výpovědi samotných vojáků Rudých Khmérů i jejich vůdce Nuon Chea nevynáší žádné soudy. To bylo podle režiséra Roba Lemkina také záměrem obou autorů, kteří chtěli především objasnit historické souvislosti.
„Jednu věc jsme ale velmi významně podtrhli,“ řekl Rádiu Česko Rob lemkin, “a to, co říká Sambath ke konci filmu: když se Polpet a Nuon Chea rozhodli vraždit z politických důvodů, aby vyřešili svou situaci, tak to rozhodnutí vraždit lidi, coby politické řešení, byl problém.“
Prokuratura i vyšetřovatelé válečných zločinů a genocidy v Kambodži, požádali oba filmaře, aby jejich snímek mohl být použit při dokazování zločinů Rudých Khmérů. Rob Lemkin a Thet Sambath to ale odmítli, a to z toho důvodu, že lidé, s nimiž mluvili, ač to byli členové Rudých Khmérů, jim svěřili svá hrůzná tajemství pod podmínkou, že nebudou použita proti nim a že nebudou obviněni.
Oba filmaři by vydání filmu c by důkazu soudnímu tribunálu považovali za porušení důvěry těch, kteří se rozhodli promluvit pravdivě a otevřeně, a poskytli tak další dosud neznámá svědectví, která by jinak pohltily mokřiny tzv. vražedných polí.
