Pražská část Jednoho světa končí

Filmový festival Jeden svět 2010Foto: Tomáš Adamec

Festival jeden svět je ve finále, ve čtvrtek večer převezmou vítězové v pražském kině Lucerna své ceny. A kdo jsou ti, kteří zaujali poroty 12. ročníku mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech natolik, že si podle nich zasloužili ocenění?

V hlavní části soutěžilo 16 snímků. Cenu za nejlepší film získají Nepřátelé národa britského dokumentaristy Roba Lemkina a kambodžského novináře Theta Sambatha. Snímek pojednává o důsledcích totalitního maoistického režimu v Kambodži pod vedením Pol Pota a jeho Rudých Khmérů. 

Cenu za nejlepší režii obdrží dokument Chemo polského režiséra Pawla Lozinského, který přináší příběhy onkologických pacientů podstupujících chemoterapii. 

Hlavní ceny předají ministr kultury Václav Riedlbauch a pražský primátor Pavel Bém. 

Ocenění se udílelo i v sekci Máte právo vědět: Cenu Poroty Rudolfa Vrby si zasloužil film Slunce za mraky tibetské dvojice Ritu Sarinové a Tenzinga Sobaka. Porota, která udílí Cenu Rudolfa Vrby, je specifická i tím, že se neskládá z filmařů, ale z osobností, které se ve svém běžném, každodenním životě zasazují za lidská práva. Na poli lidských práv se angažuje i porotce Ko Maung. 

Za demokracii bojuje v rodné Barmě od 70. let, kdy stanul v čele hnutí za znovuobnovení studentských svazů. V 90. letech byl vojenskou juntou uvězněn a po svém propuštění přesídlil do Thajska, odkud pomáhá barmským politickým vězňům. Už tento krátký medailonek dokazuje, že místo v porotě Rudolfa Vrby si skutečně zasloužil. 

Rádiu Česko řekl, že to pro něj byl naprosto nový a nečekaný zážitek. Všechny filmy považuje Ko Maung za vysoce kvalitní jak po stránce kulturní a filmařské, tak z hlediska obsahu, protože všechny poukazují na potřebu demokratických principů a dodržování lidských práv. 

Právě o tomto konceptu, kdy je dokument používán k propagaci a zvyšování povědomí o lidských právech si barmánský porotce myslí, že je ideální k šíření této tématiky, a proto by se měl přenášet do co nejvíce zemí. A Ko MAung promluvil i o situaci ve své rodné zemi, kdy Barmu čekají na podzim parlamentní volby. 

Podle Ko Maunga je ale v současné době velmi těžké odhadovat, co se od nich dá očekávat. Každopádně se demokratická opozice bude snažit nějakým způsobem ovlivnit jejich výsledek nebo i jejich průběh, ale momentálně, jak říká Ko Maung, jde především o naději, že se podaří vůbec něco podniknout. Hlavní opoziční představitelkou v Barmě je Aun Shan Su ťij, kterou vojenská junta stále drží v domácím vězení, a tak ji znemožňuje kandidaturu do voleb. 

Ko Maung apeluje na vnitřní opozici i opozici, mimo Barmu, na samotnou národní ligu pro demokracii, ale i na mezinárodní společenství, aby se velmi tvrdě snažili o to, aby byli barmští demokratičtí představitelé v čele s Aun Shan Su ťij propuštěni. Věří, že se to podaří do podzimních voleb. 

Rádiu Česko Ko Maung potvrdil, že vítězný film Slunce za mraky v sekci, o níž spolurozhodoval, byl i jeho tajným favoritem, a to především proto, že ukazuje nejen závažnost situace v Tibetu, ale i jeho krásu. 

Dále pak proto, že velmi významně přispěl k lepšímu pochopení celé tibetské situace, zejména pohledu Tibeťanů a tibetských aktivistů na dalajlámu a na jeho koncepci střední cesty. Ta spočívá v tom, že dalajláma pro Tibet vyžaduje od Číny pouze autonomii, nikoliv plnou nezávislost. 

Pro Ko Maunga bylo velmi zajímavé vidět v tomto filmu, že existuje docela velká skupina tibetských aktivistů, kteří nesouhlasí s touto dalajlámovou koncepcí, a přesto byl sám znovu fascinován i pozicí dalajlámy, který říká, že všichni máme právo na to mít svůj názor 

Tibet vůbec učaroval porotě Rudolfa Vrby, protože zvláštní uznání získá snímek Tibet zpívá o cestě tibetského muzikologa Ngawang Choephela zpět domů.