22. října  2010 v 09:25  rubrika: Speciál

Tmavé oblečení, patka a neskrývané emoce. To je emo

Na Pražské vysoké škole psychosociálních studií zkoumali odborníci fenomén emo, tedy teenagery a dospívající, kteří si libují v melancholických až depresivních stavech, jsou fascinováni temnotou a smrtí a dávají svým oblečením, stylizací i vyjadřováním najevo příslušnost k jedné skupině. Často se v této souvislosti mluví o dark-image.

„Neřekl bych, že si emaři libují v depresivních stavech. Výstižnější by bylo asi říci, že emo neskrývají a nepotlačují prožívání emocí, které většinová společnost obvykle schovává nebo se za jejich pociťování stydí,“ řekl Rádiu Česko Martin Kuška z Pražské vysoké školy psychosociálních studií. 

„Současná konzumní společnost je orientována na úspěch, na materiální bohatství, štěstí a citlivějšími dospívajícími i je vnímána jako povrchní a nespravedlivý svět, který je plný násilí, bolesti a smutku. A k tomu se přidají ještě první nešťastné lásky a rozchody a poptávka po reflexi souvisejících emocí na světě,“ dodal Kuška. 

Začalo to v 80. letech 20. století  

Historie stylu emo má kořeny do 80. let minulého století a vztahuje se k washingtonské hardcoreové punkové scéně. Masově se subkultura vyvinula až po roce 1992. 

Její příznivci vyhledávají jinou hudbu a samozřejmě i jinou módní produkci. Převládá tmavé oblečení a líčení a nejvýraznější jsou patky, které často zakrývají oko. „Snad žádná jiná subkultura nemá tak pestrou paletu značkového módního oblečení a doplňků,“ upozornil Kuška. 

Nic není tak, jak vypadá  

Emo je ale také póza, potvrzuje Kuška: 

„Když se podíváte na vyznavače subkultury emo, tak můžete říct, že jeho postoj k okolnímu světu je odmítavý, zdrženlivý, apatický, nicméně vnitřní svět emo tak, jak jsme je poznali během roku a půl studia, je poměrně odlišný od vnější pózy. Jsou to veselí mladí lidé, jejichž společným jmenovatelem je velká citlivost nejen k sobě samotným, ale i k problémům ostatních lidí a problémům tohoto světa.“ 

Emem na čtyři roky 

Být emem na celý život? Ne. Tato epizoda trvá tři čtyři roky, a to zhruba do 25 let věku. 

„Rodiče bych rozhodně uklidnil tím, že se velmi liší mediální obraz o emo s tím, co tato subkultura ve skutečnosti je. Medvědí službu této subkultuře prokázala medializace takzvaných pravidel emo, která nejsou z dílny žádného emaře, vznikla jako recese nebo dokonce jako cílená snaha poškodit tuto subkulturu a diskreditovat ji v očích veřejnosti,“ uzavřel Kuška. 

 

Fenomén emo. Téma pro Martina Kušku z Pražské vysoké školy psychosociálních studií.

Vložit na svůj web

Pořad: Zajímavosti z kultury, vědy a techniky  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas