Čáslavské k medaili pomohla fotografie soupeřky. Říkala jí: Počkej, Lariso, to ti jen tak neprojde

Anketa Sportovec roku 2010 - Věra ČáslavskáFoto: Vojtěch Bureš

V pátek začíná v Tokiu mistrovství světa ve sportovní gymnastice. Japonsko má s organizováním velkých sportovních akcí bohaté zkušenosti. Už třikrát například pořádalo olympijské hry - letní v Tokiu (1964) a zimní v Sapporu (1972) a Naganu (1998).

Na šampionátu gymnastů bude letos čestným hostem Věra Čáslavská. Sedminásobná olympijská vítězka a čtyřnásobná mistryně světa získala na tokijské olympiádě tři zlaté a jednu stříbrnou medaili. 

Loni Čáslavská v Praze převzala jedno z nejvyšších japonských státních vyznamenání - Řád vycházejícího slunce. A jak vysvětluje spolupracovník Rádia Česko v Japonsku Milan Hubáček, je tam dodnes velkou ikonou: 

„Je to především její sportovní mistrovství a styl, potom také osobní vlastnosti, to je krása a elegance. Ona se skutečně stala takovou jakousi ikonou sportovní tehdejšího Japonska. Pak je to také popularita tehdejšího Československa mezi Japonci, ti mají o naší bývalé federaci velice hluboké znalosti. No a nesmíme zapomenout ani na tehdejší politickou situaci. Tehdejší Československo procházelo politickou oblevou a liberalizací a Japonci nám drželi palce. Ještě dnes, když se zeptáte nějakého postaršího Japonce na Čeko, jak naší zemi říkají, tak automaticky odtuší Čáslavská, Zátopek." 

Nabitý program: sport i návštěva města Sendai  

Čáslavská bude mít v Japonsku nabitý program. Poskytne několik televizních rozhovorů, setká se s dávnými kamarády-olympioniky a zavítá také na sever země, do města Sendai, které v březnu postihlo zemětřesení, následná vlna tsunami a únik radiace z elektrárny Fukušima: 

„Turistika v Japonsku teď ohromě zeslábla a japonská ekonomika, společensky a vůbec tím hrozně trpí. No a tak jsem organizátorům řekla, že bych moc ráda navštívila jeden z těch evakuačních táborů těch lidí, kteří to tsunami přežili. Tam si vezu olympijské odznáčky a naše vlaječky. Já vím, že jim tím moc nepomůžu, ale třeba na vteřinku je člověk dostane z té špatné situace, aspoň v myšlenkách, protože to je strašná tragédie," řekla pro magazín Za sportem Čáslavská. 

Milovaní Japonci 

Medaile z olympiády v Mexiku zapůjčila Věra ČáslavskáFoto: Khalil Baalbaki

Japonských gymnastů si poprvé všimla už na mistrovství světa v Moskvě v roce 1958, ale více se o ně začala zajímat na římské olympiádě v roce 1960. 

„Mně se hrozně líbil ten jejich přístup k těm závodům. To by pan Coubertin z nich měl ohromnou radost, protože oni závodili s takovou radostí, s lehkostí, oni neměli žádná traumata nebo nervy jako ostatní závodníci,. Třeba sovětští závodníci než skočili na to nářadí, tak oni se tak hluboce zarytě soustředili. Zatímco ti Japonci než šli na o nářadí, tak jeden druhého poplácal po zádech, plácli si rukou, objali se, vyslali ho na to pódium, smáli se, on to odcvičil, ti dole pod pódiem měli radost, zas ho objímali. To byl jakoby takový kabaret, ale to nebylo hrané, to bylo absolutně opravdové, a bylo to pro mě nádherné představení toho, jak asi ten sport by se měl prožívat a prezentovat, protože já už jsem z nich nemohla spustit oči," uvedla olympionička. 

Jen počkej, Lariso! 

V roce 1964 Čáslavská na OH v Tokiu sesadila z gymnastického trůnu Ukrajinku Larisu Latyninovou. Sovětská reprezentantka jí ovšem k vítězství sportovně poblahopřála a zůstaly přítelkyněmi: 

„Platí to dodnes. Sice bohužel se spolu nestýkáme, nevídáme se, ale já mám na ni ty nejlepší vzpomínky. My jsme byly velké rivalky. Já jsem ji dokonce měla ve svém deníčku před tou tokijskou olympiádou, její fotografii, kde měla nádhernou pózu a vždycky, když už jsem byla hrozně unavená, tak jsem si to otevřela, tu fotografii, jsem si říkala: Počkej, Lariso, nemysli si, že ti to jen tak lehce projde! To jsem si tak říkala pro sebe. Ale my se vždycky viděly na nějakých kontrolních závodech nebo tak, tak jsme si vozily gramofonové desky. Ona měla ráda muziku, já taky. A ona, protože v Sovětském svazu klasická muzika tam byla na světové úrovni, tak mně vozila klasiku, já zase po music nebo nějaké moderní žánry a tak dále. Takže vždycky jsem si vyměnily dáreček, ty desky, no a fandily jsme si," zavzpomínala Věra Čáslavská.