7. ledna  2011 v 09:16  rubrika: Speciál

Praha potřebuje diskusi o architektuře a urbanismu, myslí si signatáři iniciativy Za novou Prahu

turisté na Vyšehradě fotografují - Foto: Marián Vojtek

turisté na Vyšehradě fotografujíFoto: Marián Vojtek

Někteří architekti a urbanisté se domnívají, že Praha stále není moderním rozvíjejícím se evropským městem. A chtějí to změnit.

Členové občanské iniciativy s názvem Za novou Prahu hodlají navázat spolupráci s novým vedením hlavního města a přesvědčit radnici, aby ustavila poradní sbor složený z odborníků, jehož názor poté nebude brát na lehkou váhu. 

Iniciativa žádá odbornou diskusi, ale zajímá ji i názor laiků. Pražané, kteří mají zájem zvelebovat své město, se mohou ke snaze expertů připojit. 

Signatáři se chtějí ohlédnout do minulosti, pořádat diskuse a ustavit poradní sbor  

Signatáři iniciativy Za novou Prahu chtějí zhodnotit rozvoj Prahy v posledních dvaceti letech a pojmenovat nejvíce problematická rozhodnutí. Iniciativa hodlá také pořádat mezinárodní workshopy a diskuse o strategii rozvoje, zvát odborníky z evropských měst, například z Hamburgu, Vídně, Berlína, Kodaně a hledat inspiraci. 

Za důležitý prvek signatáři považují ustavení nezávislého poradního sboru, který by posuzoval zásadní záměry a byl by schopen kvalitně oponovat politikům z radnice. Architekt a bývalý primátor Prahy Jan Kasl takový sbor v minulosti na magistrátu sice měl, ale svou roli na sto procent neplnil. 

Podle Kasla se radní doporučeními sboru příliš neřídili. Iniciativa Za novou Prahu by teď, jak míní, mohla situaci změnit: 

„Bude připravena pomoci definovat, jak by ten sbor měl vzniknout, jak by mohl fungovat, jak by měl být ustaven, jaká bude mít pravidla, aby to nebyla uzavřená lobbistická skupina některých kolegů, což by samozřejmě hrozilo a mohlo by se tak stát,“ řekl Kasl Rádiu Česko. 

Architekt Pleskot považuje iniciativu za slabou  

Proti optimistickému Janu Kaslovi ale stojí jeden z tuzemských nejuznávanějších architektů posledních dvaceti let Josef Pleskot, který je k iniciativě Za novou Prahu kritický, považuje ji za slabou: 

„Pro politiky je nástroj architektury a urbanismu velmi důležitá složka jejich činnosti, a tudíž nejde o žádný konsensus mezi takzvanými odborníky z oblasti architektury a urbanismu a s politiky. Ale jde o pochopení, že politika bez těchto nástrojů špatně funguje a architekti a urbanisti bez politiků také špatně fungují. Toto já v té výzvě postrádám a kdyby to tam bylo, tak jsem ochoten se za to velmi, velmi, hodně přimlouvat,“ tvrdí Pleskot. 

Silné stránky Prahy: Vltava a Letná 

Iniciativa Za novou Prahu také hodlá podporovat a rozvíjet kvalitní veřejná prostranství, podporovat vznik kvalitní soudobé architektury. Jeden z mladých architektů Adam Gebrian se domnívá, že je třeba nejdříve najít a pojmenovat takzvané silné stránky Prahy, z čeho vůbec hlavní město Česka může čerpat pro svůj vlastní rozvoj. 

„Jedna silná stránka je úplně viditelná, je to Vltava. Nádherná řeka, která protéká centrem města, má meandr, má ideální šířku, je přes ní x mostů a tak dále. Já si myslím, že nábřeží Vltavy jsou na tom špatně. Druhá věc je Letná, to je přece fenomenální prostor, který má neuvěřitelnou kvalitu. Doteď nebyla vypsána a iniciována ideová soutěž na to, co má být Letná pro Prahu v následujících padesáti sto letech. Mě by to strašně zajímalo, vidět přehlídku názorů. Já si myslím, že se musíme naučit investovat peníze do začátku, to znamená do přemýšlení, do diskuse, do idejí, do úvah, do dialogu. Pak už to bude levné,“ tolik Adam Gebrian. 

Inspirace v zahraničí  

Čerstvě vystudovaná architektka Yvette Vašourková, která působí v Centru pro středoevropskou architekturu, tvrdí, že se lze při rozvoji Prahy inspirovat i v zahraničí, ale vždy je nutné respektovat polohu daného města, jeho historický vývoj, prostě daná specifika. 

„Tendence například v Berlíně v tuto chvíli jsou trošku otočená než v Praze, co se týká například dopravních staveb. To je oříšek pro Prahu hlavně teď, jak víme, že se dokončuje tunel Blanka a podobně, je vlastně investování veškerých veřejných financí, asi 95 %, do dopravních staveb. Třeba v Berlíně naopak se snaží eliminovat a zužovat silnice, které jsou městem, což je koncept, který začal od šedesátých sedmdesátých let nebo i padesátých, kdy auto bylo jako novátorský prostředek a byla to nová idea, auto ve městě. Dneska už jsme úplně jinde, naopak se upřednostňuje chodec,“ vysvětluje Vašourková. 

Praha spolupracuje s Vídní 

Architekta zmínila Berlín a jeho rozdílný pohled na dopravu ve městě, ale Praha už spolupracuje s Vídní, co se týká nejen urbanistického rozvoje. Potvrzuje to Jan Krčmář z kontaktní kanceláře města Vídně. Ten tvrdí, že Praha i Vídeň spolupracují nejen na úrovni politické - tedy mezi radnicemi, úředníky. 

Například v minulosti jsme poskytovali aktuální informaci o problému bezdomovců ve Vídni v zimě anebo problémy čištění chodníků. Právě naše kancelář spolupracuje například s iniciativou Auto*mat nebo Arnika s tím, že dodáváme informace, jak se určité problémy ve Vídni řeší, ať to je urbanismus, architektura, cyklodoprava, bezbariérová doprava a tak dále. Mohu říct, že v současné době ta spolupráce asi nefunguje na takové úrovni, jak by mohla fungovat, takže ten potenciál není využit na 100 %. Ale máme signály, že ze strany Prahy je zájem tuto spolupráci zlepšit a že Praha a Vídeň budou spolupracovat nejenom, jak je to teď, ale nějak systematicky a že se budou návštěvy politiků, úředníků objevovat ve vyšším počtu než v současné době,“ doufá Jan Krčmář z kontaktní kanceláře města Vídně. 

Autor:  Lenka Buriánková  (lbu), Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Reportáž Rádia Česko  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas