30. srpna  2011 v 13:46  rubrika: Také se stalo

Oscar Pistorius: Nejrychlejší člověk bez nohou

Oscar Pistorius na Zlaté tretře - Foto: Filip Jandourek

Oscar Pistorius na Zlaté tretřeFoto: Filip Jandourek

Blade Runner nebo Nejrychlejší člověk bez nohou - tak se přezdívá Oscaru Pistoriovi, prvnímu hendikepovanému atletovi, který se účastní mistrovství světa nehandicapovaných. Hluboce lidský příběh 24letého Jihoafričana i odborná debata o tom, jestli protézy nejsou pro běžce vlastně nepřípustnou výhodou, se staly námětem úterního sportovního magazínu Za sportem.

Před třemi lety vyhrál Oscar Pistorius na paralympiádě v Pekingu závod na 100, 200 i 400 metrů a stal se miláčkem ochozů na stadionu zvaném Ptačí hnízdo. Jak ale připomíná Oscarova teta Diana Bingeová, která se ho ujala, když mu před devíti lety zemřela matka, první paralympijské zlato vybojoval na trati 200 metrů už o čtyři roky dříve v Aténách: 

„Myslím, že jeho maminka by na něj byla pyšná, kdyby viděla, jak si vede, protože lékaři jí řekli, že Oscar nikdy nebude chodit. Musím ale říct, že nás úplně odrovnalo, když se v roce 2004 dostal na první paralympiádu. Ani v nejdivočejších snech jsme si nepředstavovali, že Oscar poběží v tak významných závodech.“ 

Lékaři Pistoriovi v jedenácti měsících amputovali nedostatečně vyvinuté dolní končetiny. Malý Oscar si tak od nejútlejšího dětství musel zvykat na protézy. 

„To byly jeho nohy, a tak, jako si jeho bratr obouval boty, tak si on připínal protézy. Vychovávali jsme ho tak, aby nečekal, že mu za to jeho takzvané postižení někdo něco odpustí. Chtěli jsme, aby byl jako ostatní,“ říká jeho teta. 

A podařilo se to? Jaký je Oscar Pistorius mimo závodní dráhu? 

„Jak bych ho popsala… Má skvělý smysl pro humor. Dovede pěkně zlobit. Jako malý kluk nadělal spoustu rošťáren. Třeba si v obchodě odepnul protézy, schoval je za regály a běhal po pahýlech, čímž šokoval nakupující paničky. Jednou i s protézami skočil do bazénu a maminka musela v šatech okamžitě skočit za ním, aby ho zachránila, protože protézy ho stáhly ke dnu jako betonové boty. Byl to zkrátka divoch - šplhal po stromech, lámal protézy a dělal všechny možné klukovské věci.“ 

Dnes je někdejší rošťák Oscar Pistorius velkým vzorem pro podobně postižené lidi na celém světě - a nejen pro ně. 

„Vím, že ho spousta lidí s amputovanými končetinami oslavuje jako hrdinu. A vím také, že on hodně pracuje s postiženými dětmi a mluví s jejich rodiči - tak jak to dělávala jeho máma, když ještě byla naživu. Mluví s nimi a ukazuje jim, že postižení nemusí být velkou nevýhodou.“ tolik Diana Bingeová, která se starala o Oskara Pistoria po smrti jeho matky. 

Úspěšné odvolání, nesplněný limit  

Před třemi lety jihoafrický Blade Runner usiloval o účast na pekingské olympiádě nehandicapovaných, a poté, co mu Mezinárodní asociace atletických federací start nepovolila, se úspěšně odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne. Jenže nesplnil kvalifikační limit. 

Letos ovšem v Římě zaběhl na čtyřstovce čas 45,07 sekundy a kvalifikoval se na právě probíhající mistrovství světa v Tegu. S jakými ambicemi Pistorius do Jižní Koreje odjížděl? 

„Myslím, že to má dvě části. Za prvé bych se chtěl pokusit o postup do semifinále. Vzhledem k mým letošním časům to je realistický cíl. A za druhé bych chtěl získat co nejvíc zkušeností s ohledem na můj plánovaný start na londýnské olympiádě v příštím roce.“ 

Svůj cíl pro mistrovství světa Pistorius splnil. V závodě na 400 metrů se probojoval do semifinále a kromě toho bude v Tegu startovat ještě v jihoafrické štafetě na 4 x 400 metrů. 

Jsou protézy výhodou? Možná  

Někteří experti si ale myslí, že protézy Pistoriovi oproti nehandicapovaným atletům poskytují určitou výhodu - i když sami jeho účast na mistrovství světa a případně i na olympiádě nezpochybňují. 

Do této skupiny odborníků patří i Wolfgang Potthast z Německé vysoké školy sportovní v Kolíně nad Rýnem, člen týmu, který před časem vypracoval expertízu o Pistoriových protézách pro Mezinárodní asociaci atletických federací: 

„Nikdy jsem neřekl, že Pistorius má neférovou výhodu. Naším úkolem bylo provést biomechanickou analýzu. A zjistili jsme, že způsob běhu na protézách je z mechanického hlediska úplně odlišný od sprintu na normálně vyvinutých dolních končetinách - zvláště pak, pokud jde o předávání energie a mechaniku klubů. Mám pocit - a dokazují to i naměřené údaje - že v určité fázi závodu má Pistorius mechanickou výhodu.“ 

A o jakou fázi závodu jde? 

„Jde o tu fázi, kdy závodníci naberou rychlost. Pistorius dokáže zužitkovat energii nashromážděnou v protézách, což je úplně odlišné od normálně vyvinutého biologického systému. Problémem ale samozřejmě je filozofický pohled na věc. Je někdo schopen dokázat, že když dáme do jednoho hrnce všechny výhody a možná i nevýhody protéz, zamícháme a podíváme se na výsledek, můžeme jednoznačně říct, že Pistorius je celkově zvýhodněn? Myslím, že to možné není,“ míní Wolfgang Potthast z Německé vysoké školy sportovní v Kolíně nad Rýnem. 

Jiný názor má přední americký odborník na biomechaniku a protetiku profesor Bob Gailey z univerzity v Miami na Floridě: 

„Souhlasím s doktorem Potthastem v tom, že protézy z uhlíkového vlákna dokážou akumulovat energii a pak ji zase vydávat. To ale dokáže i lidské chodidlo, třebaže ne v takové míře jako protéza. Chodidlo však také dokáže posílit pohyb končetiny. Když si prostudujete pohyb nehandicapovaného běžce, zjistíte, že největším generátorem energie jsou kotníky. Oscar tedy přichází o schopnost vyrábět tuto pozitivní energii a zčásti mu to vynahrazují jeho protézy ve tvaru písmene j. Kromě toho musí práci chybějících kotníků kompenzovat usilovnější prací kyčlí. Celkově tedy musí vynaložit mnohem větší úsilí než nehandicapovaný běžec.“
 

 

Handicapovaného atleta Oscara Pistoria představuje Petr Nosálek.

Vložit na svůj web

Autor:  Petr Nosálek, Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Za sportem  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do prosince 2011  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas