Svatá trojice, plná sedmička a (ne)šťastná třináctka. Magie čísel člověka láká odpradávna

Čísla, která ovládají naše životy.Foto: Hilde Vanstraelen, Fotobanka Stock.xchng

Je pátek třináctého, den jako stvořený pro triskaidekafobii, zvláštní formu fóbie z čísla 13. Pověra o nešťastném pátku třináctého je velice vytrvalá a letitá. Právě v pátek 13. října roku 1307 začal francouzský král Filip IV. Sličný pronásledovat templáře.

Zvláštní je, že podle starých Germánů byl pátek naopak šťastným dnem zasvěceným bohyni lásky. V severských ságách to byla bohyně Freya, její jméno slyšíme třeba v anglickém slově friday (pátek). 

„Už v Písmu je psáno, že Bůh stvořil svět v poměrech. Atady musíme jít až do antiky, kde právě jsou kořeny u Pythagora a dalších v té harmonii, kterou čísla vytváří. Muzika byla spojena s početními poměry a středověk navazuje na antiku,“ řekl Rádiu Česko historik umění Jan Royt. 

Čísla byla od středověku přiřazena k symbolům. „Například trojka, číslo Nejsvětější trojice, čtyřka, čtyři evangelisté, dvanáctka a sedmička, číslo plnosti,“ upřesnil profesor. 

Podle něj symbolika čísel souvisí s náboženstvím, křesťanským nebo židovstvím. 

Na slavné Dürerově rytině Melancholie z roku 1514 je v pravém horním rohu číselný magický čtverec. Když číslice sčítáme jakýmkoli směrem, vždy je součet 34. 

„Dürer napsal první matematickou knihu v německém jazyce. Ti umělci začali uvažovat o poměrech, o vztazích v obrazech, o ideální harmonii, ať už to byl zlatý řez, brána harmonie, to všechno lze vyjádřit čísly,“ upřesnil Royt. 

Jistou symboliku kromě čísel mají také barvy. „Máme určitou hierarchozaci barev, že třeba purpurová je pro Krita, modrá pro Pannu Marii a zároveň to bylo i s hodnou těch pigmentů, protože ten purpur byl nejdražší. Ostatně purpur má své kořeny v antice: purpurové tógy měli triumfátoři a senátoři,“ uzavřel historik umění Jan Royt