28. května  2012 v 15:50  rubrika: Také se stalo

V koncentračním táboře na Karlově náměstí je výstava o atentátu na Heydricha

Replika koncentračního tábora na Karlově náměstí v Praze - Foto:  ČTK

Replika koncentračního tábora na Karlově náměstí v PrazeFoto:  ČTK

V Praze je od včerejška otevřena výstava Atentát na Heydricha - 70. Zvláštností expozice je už její umístění. Najdete ji v kulisách koncentračního tábora, který vyrostl uprostřed Karlova náměstí.

Vernisáž výstavy sedmdesáti příběhů pamětníků zahájila znělka Příběhů 20. století v podání Smyčcového kvarteta Pavla Bořkovce. Proč Post Bellum zvolilo pro výstavu takové prostory vysvětluje ředitel Post Bella Mikuláš Kroupa: 

„Většina lidí si spojuje s atentátem na Heydricha pouze skupinu Anthropoid tedy Gabčíka a Kubiše. To je myslím velká chyba, protože za tou událostí se skrývají stovky příběhů dalších lidí, kteří je ukrývali, kteří jim nosili jídlo, kteří ukrývali jejich zbraně, kteří jim pomáhali při atentátu na Heydricha. Všichni tito lidé byl 24. října 1942 popraveni v Mauthausenu.“ 

A právě Mauthausen a jeho oběti jsou nový obsah, který by podle pořadatelů mělo výročí atentátu na Hedricha dostat. Koncentrační tábor na Karlově náměstí tvoří tři baráky, ve kterých z tlampačů zaznívají vzpomínky pamětníků. 

Aby se návštěvníci do koncentračního tábora dostali, musí vejít bránou, nad kterou je nacistická orlice, která drží v drápech hákový kříž a pod níž je nápis Arbeit machts frei. 

Když vejdete do uličky, která je zůžená ostnatými dráty, dostaví se pocit stísněnosti a to přesně byl záměr architekta Josefa Mádra, který za projektem koncentráku stojí. Kromě ostnatého drátu vyvolává takový pocit i struktura stavby. 

„Prkna nedotažená k sobě, vyvolávají další nadstandardní pocit toho, že vás pořád někdo pozoruje. Že jste uvnitř, ale pořád máte pocit, že vám někdo stojí za zády, že nejste úplně o samotě a že vás někdo poslouchá. To přispívá k tomu pocitu, který jsme tím koncentračním táborem a tím stísněným prostorem chtěli docílit,“ říká architekt Josef Mádr. 

Architekt Josef Mádr. Vernisáž byla samozřejmě spojena i s návštěvou a proslovy důležitých lidí. Báraky koncentračního tábora si prošel například ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda nebo ministr obrany Alexandr Vondra. Tomu se nápad výstavy líbil. 

„To je způsob jak to přiblížit nejmladší generaci. Dcera mě sama prosila, ať jí dnes vezmu s sebou,“ řekl Vondra. 

Pamětníci a děti 

Nejdůležitějšími osobami celé vernisáže ale byli pamětníci a jejich rodiny, tedy ti, kteří mají uvnitř baráků i své panely a své příběhy. Jednou takovou pamětnicí je i Věra Šmejkalová. Ta po válce našla a vychovala syna své sestry, kterou za Heydrichiády nacisté popravili. 

„Když si to představíte, tak si řeknete, že snad vůbec není možné aby ve 20.století ve středu Evropy se děly takové zvěrstva,“ popisuje svoje vzpomínky Věra Šmejkalová. 

Potěšil jí také zájem mladých lidí, kterých se v první den výstavy přišlo podívat hodně. Nouze nebyla ani o maminky s dětmi. A právě děti jsou na výstavě vítány aje pro ně připraven i doprovodný program v podobě vyplňování pracovních listů. 

Pracovní list se dá vyplnit správně i bez předchozích hlubokých znalostí. Veškeré odpovědi se dají najít na panelech, i když už to vyžaduje jejich pečlivé pročtení. Určitě to stojí za to, protože všichni, kdo pracovní list vyplní mají šanci na výhru. 

Ať už s dětmi nebo bez, výstavu Atentát na Heydricha 70 najdete na Karlově náměstí do 18. června. Otevřeno je denně od deseti hodin dopoledne do osmi hodin večer. Vstupné je dobrovolné, stejně tak jako zapálení svíčky na pietním místě za všechny oběti heydrichiády. 

 

Barbora Kreuzerová: Reportáž z výstavy Atentát na Heydricha - 70

Vložit na svůj web

Pořad: Reportáž Rádia Česko  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas