17. března  2011 v 10:27  rubrika: Také se stalo

V městech budoucnosti budou lidé muset více chodit, říká světově proslulý architekt

V těchto dnech navštívil Prahu světově uznávaný dánský architekt a urbanista Jan Gehl. Během středy se zúčastnil v Pražském Veletržním paláci mezinárodní konference nazvané anglicky: Public Spaces - Living Places (Veřejné prostory - živá místa).

Jan Gehl je paradoxně celosvětově uznávaný ne kvůli návrhům budov, ale prostorům mezi nimi, jejichž funkci se snaží změnit tak, aby více vyhovovala přirozeným lidským potřebám. 

Jak by měla podle vás vypadat změna přístupu k veřejnému prostoru?  

Jak jsem napsal ve své nové knize Cities for People (Města pro lidi), domnívám se, že právě nyní zažíváme posun paradigmatu od toho, které panuje asi od 60. let, a které směřovalo k technokratickým procesům plánování, kdy se staví množství vysokých a samostatně stojících budov, a součástí tohoto technokratického přístupu je také snaha přizpůsobit plánování zejména automobilové dopravě. Po dlouhou dobu šlo o to udělat šťastnými hlavně naše automobily. 

Ale já tvrdím, že nyní vidíme známky posunu od tohoto paradigmatu k daleko většímu zaměření na skutečné potřeby lidí. Soustředíme se daleko více na to, co víme o vlivu bydlení a formě obydlí na lidský život. Dnes bude stále více nutné stavět města tak, aby byla živá a zároveň bezpečná a „trvale udržitelná" a důležité bude při projektování myslet na zdraví obyvatel. Protože v dnešní době velké množství lidí prostě nemá během dne dostatek pohybu. A v téhle situaci hodně měst po celém světě začíná úplně s novou politikou, která říká: místo toho, abychom společnost organizovali tak, že lidé mají používat automobil tak často, jak jen mohou, pojďme projektovat veřejný prostor tak, aby lidé mohli co nejvíce chodit a nebo jezdit na kole. 

Jediná hodina mírného cvičení denně, ať už chůze nebo jízdy na kole, v průměru prodlouží člověku život o 7 let, což může být o něco efektnější, než říkat lidem, aby chodili do fitness center - tam chodíte týden dva a potom často lidé přestanou, je lepší, když je cvičení začleněné do vašeho denního vzorce. 

Ale přesto: lidé mají dnes velmi mnoho aut a společnosti stále raději staví pro své potřeby volně stojící samostatné výškové budovy. Tak jak by se tato změna měla uskutečnit? Je zapotřebí ji nějak vynutit?  

Víte, ty všechny změny paradigmat v historii lidských osídlení přišly, protože musely. Protože došlo k nějakému důležitému posunu ve společnosti. A my vidíme celou řadu takových důležitých změn v naší společnosti právě dnes. Ubývá ropných zásob, a už se nedá otálet s řešením klimatických změn a lidé mají vážné zdravotní problémy způsobené nezdravým způsobem života a nedostatkem pohybu. Žijeme v menších domácnostech, ale máme více volného času než lidé kdykoliv dřív. 

Je tu celá řada demografických faktorů, které podněcují ke změně. Já bych zmínil jen jednu věc z Dánska. U nás se průměrný důchodce dožívá dvaceti dvou let života od doby, kdy odejde do důchodu. Za stejnou dobu od narození už můžete mít bakalářský diplom. A čím více starších lidí je ve společnosti, tím více vzrůstá potřeba umožnit jim strávit tato léta spokojeně. V jistém období života už člověk prostě není schopen ovládat dobře automobil. 

V historii vývoje obydlení lidstvo umělo dělat úžasná sídla. Ale zapomněli jsme to. Přehlíželi jsme ty možnosti snad více než padesát let. Ale dnes se stále můžeme poučit z toho jak jsou stavěná stará města. 

To ale může být pořád těžké v přelidněných velkoměstech současnosti. Váš ateliér působí například také v New Yorku. Jak obtížné tam bylo pro vás pracovat?  

New York je město o osmi milionech lidí. A oni si už uvědomili, že produkují velké množství skleníkových plynů a že tento způsob života je neudržitelný. Co centra New Yorku každý den přijíždí jeden milion aut. I přes to, že mají velmi efektivní systém metra. A protože je dopravní síť hustá, ale ulice jsou široké a jde v podstatě o rovinu, rozhodli se pro podporu cyklistiky, také požadovali rozšíření chodníků a více náměstí. Šlo v podstatě o to vytipovat ulice pro cyklostezky, jejich šířku, jejich ochranu před automobily, šlo o to najít efektivní a ekonomicky nenáročný systém. Moje společnost spolu s hlavním městským inženýrem z Kodaně navrhla cyklistickou síť a také strategii pro rozvoj veřejných míst. 

Čemu se věnujete teď 

Byli jsme pozváni na Nový Zéland podílet se na znovu- budování města Christchurch postiženého zemětřesením, kde se rozhodli, že je čas stavět město pro 21. století, namísto města plného kompromisů, jaké se stavěly ve 20. století. A to je velmi zajímavá výzva. 

 

Rozhovor Dalibory Zíty s dánským architektem a urbanistou Janem Gehlem.

Vložit na svůj web

Autor:  Dalibor Zíta, Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Rozhovor Rádia Česko  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do března 2012  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas