29. července  2009 v 08:21  rubrika: Domácí tisk

Domácí tisk o kontroverzní dovolené některých čelních politiků

domácí tisk - Foto: Marián Vojtek

domácí tiskFoto: Marián Vojtek

Noviny se dnes neshodují v hlavních tématech, snaží se přijít s vlastní agendou. Například Lidové noviny se v prvním článku titulní strany vracejí k případu žhářského útoku na romskou rodinu ve Vítkově. Připomínají, že se - přes počáteční optimismus - nepodařilo dopadnout pachatele.

Mladou frontu Dnes i Lidové noviny zaujalo dění v letovisku Monte Argentario v Itálii, kde trávil dovolenou nejen bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek a jeho přítel, lobbista Marek Dalík, ale také exministr dopravy Aleš Řebíček, místopředseda ČSSD Milan Urban a především lobbisté napojení na ČEZ. 

Mladá fronta Dnes upozorňuje, že dovolená významných českých politiků se odehrává jen pár dní po té, co čeští zákonodárci definitivně schválili kontroverzní návrh zákona o emisních povolenkách, který přinese energetickému gigantu ČEZ desítky miliard korun. 

Proč se tedy tito vlivní lidé nyní sešli v jeden čas ve známém toskánském letovisku Monte Argentario? Všichni vyprávějí o něčem, co je jen těžko uvěřitelnou náhodou. Prý o sobě nevěděli a někteří se ani nesetkali. 

Hospodářské noviny se zaměřily na populární téma - poslanecké náhrady. Zákonodárci podle vzdálenosti bydliště od Prahy dostávají měsíčně 22 až 34 tisíc. Deník spočítal, že peníze by nemohli projezdit, ani kdyby cestovali z Prahy domů několikrát denně. Téměř 66 milionů ročně se tak vydává z veřejných peněz často zbytečně. 

List uvádí jako příklad náhrady poslankyně Olgy Zubové. Každý měsíc dostane od státu 25 500 korun, aby mohla jezdit autem do Prahy. Poslankyně Demokratické strany zelených ale do práce jezdí zásadně vlakem. A to zdarma, protože za veřejnou dopravu poslanci neplatí. 

U komunistů se rozhořel vnitrostranický spor o tom, zda a případně jak se omluvit za totalitní minulost předlistopadové Komunistické strany Československa. Tématu se věnují Lidové noviny. Předseda strany Vojtěch Filip je ochoten kvůli možné povolební vládní spolupráci s ČSSD zopakovat pouze omluvu, kterou přijal mimořádný sjezd KSČ v prosinci 1989. Jeho postoj se ale hrubě nelíbí místopředsedovi partaje Jiřímu Dolejšovi. Omluvu by v žádném případě nevázal na možný vstup do vlády společně s ČSSD. Sociální demokraté nicméně tvrdí, že ani případná další omluva komunistů nepovede k povolební koalici ČSSD s KSČM. 

Právo se pozastavuje nad tím, že zatímco mezi ministry úřednické vlády se zájemci o vstup do Sněmovny neobjevují, jejich náměstci, kteří fungovali za vlády ODS a dokonce ji i přežili, zájem o poslanecký mandát mají. A jsou i na vysokých místech kandidátek, ze kterých mají šanci prorazit. 

Čtyři náměstci kandidující v barvách ODS - Ivo Hlaváč, Marek Šnajdr, Pavel Staněk a Jaroslav Salivar - mají svůj poslanecký mandát téměř jistý. Za Stranu zelených bude kandidovat náměstkyně ministryně školství Klára Laurenčíková jako číslo dvě v Praze. Nejviditelnějším na lidovecké kandidátce z hlediska náměstků ministrů je exposlanec a bývalý ministr kultury Jaromír Talíř. Za TOP 09 budou celkem kandidovat čtyři bývalí lidovečtí náměstci - Jiří Kubínek, Martin Plíšek, Karel Tureček a Marek Ženíšek, jenž je i členem přípravného výboru strany. 

Předsedkyně Evropské demokratické strany Jana Hybášková zřejmě stane v čele společné kandidátky s KDU-ČSL v Královéhradeckém kraji. Podle deníku tomu nasvědčuje složení kandidátek v ostatních regionech, kde jako lídři figurují současní poslanci či další vlivní lidovečtí politici. A to i přes to, že podle bulletinu KDU-ČSL má stranu ve zmíněném kraji vést Jiří Vitvar, okresní šéf KDU-ČSL na Jičínsku. 

Odbory od vlády i zaměstnavatelů vehementně žádají zavedení " kurzarbeit" čili zkrácený pracovní týden. Tématu se věnují Lidové noviny. Firmy by podle odborářů měly zavést po vzoru Německa zkrácený pracovní týden, stát dotoval firmám výdaje na mzdy v době, kdy zaměstnanci budou na nucené dovolené. 

Od podzimu totiž očekávají prudký nárůst nezaměstnanosti. Odbory nevylučují, že nezaměstnanost v Česku stoupne během podzimu až na deset procent a v některých regionech, jako například v severních Čechách, může zůstat bez práce každý pátý člověk. 

Mladá fronta Dnes píše o tom, že tzv. šrotovné skutečně rozhýbalo výrobu, ale často ne v zemích, které šrotovné zavedly. Dotace zavedená hlavně západoevropskými vládami pomohla k největšímu růstu automobilkám, které své vozy vyrábějí tisíce kilometrů na východ od zakládajících zemí Evropské unie. Ukázaly to nejnovější statistiky Asociace evropských výrobců automobilů za první půlrok. 

Největší nárůsty v počtu prodaných aut zaznamenala totiž rumunská Dacia a největší korejská automobilka Hyundai. Především proto, že mají malá a hlavně levná auta. Naopak problémy postihly všechny výrobce luxusních nebo sportovních aut. Výjimkou byla italská značka Alfa Romeo. (Za její úspěch může hlavně uvedení kompaktního stylového vozu Mito, který je postaven na základu koncernového sourozence - Fiatu Grande Punto.) 

Tentýž list věnoval prostor na první straně spekulaci o tom, do jaké míry je pro Českou republiku prasečí tzv. chřipka opravdu hrozbou. Odborníci, které list oslovil, se obávají příchodu druhé, mnohem agresivnější vlny chřipkového viru H1N1. 

Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romanem Prymulou ale k panice není důvod. Jednak by měla být od zíří kdispozici nová vakcína a také i, kteří onemocněli v první lehčí chřipkové vlně měli být na podzim chráněni. Protilátky proti novému viru vyrobí díky prodělané chorobě přímo jejich organismus. 

Autor:  Dana Votýpková  (dnv)
Pořad: Přehled českého tisku  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do ledna 2011  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas