Domácí tisk - 2. dubna 2011

domácí tiskFoto: Marián Vojtek

Dnešní noviny nemají jednotné téma. Lidové noviny svůj úvodní článek nadepsaly: ‘Schwarzenberg odepsal svého přítele Vondru‘. Právo oznamuje, že žijeme o 4,5 roku déle, než před dvaceti lety a Mladá fronta Dnes představuje ‘nový recept na zlobivé děti: Vyhodit ze školy‘.

Začneme u Lidových novin - v rozhovoru tu ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na adresu Alexandra Vondry, se kterým se přátelí 25 let, říká, že ‘je v blbé situaci‘. Jeho chování v kauze ProMoPro považuje za ‘bolák, který je potřeba vyříznout‘. Nicméně Schwarzenberg nevyzývá Vondru v k rezignaci, tak jako jeho straničtí kolegové z TOP 09 Miroslav Kalousek a Petr Gazdík. O Vondrovi ovšem říká: „Považuji ho za jednoho z nejschopnějších našich politiků vůbec. Bude mi strašně chybět.“ 

Stejný deník také píše o tom, že najít otevřenou lékárnu po desáté večer je v půlce krajů nemožné. Kraje, pod jejichž kompetence pohotovosti patří, nemusí totiž nonstop otevřenou lékárnu povinně zajistit. A řada z nich se spoléhá na dlouho otevřená nákupní centra.  

Podle prezidenta České lékárnické komory Stanislava Havlíčka by bylo smysluplné, kdyby součástí klasické pohotovosti byla jakási forma urgentní lékárny, která by sloužila jen pro účely samotné pohotovosti. Stejně jako lékárny ale bývají v noci, o víkendech a o svátcích špatně dostupné i lékařské pohotovosti. Současná legislativa jejich provoz víceméně neupravuje. 

Mladá fronta Dnes píše o plánech ministerstva školství, podle kterých by napříště bylo možné v krajním případě vyloučit z výuky i žáka základní školy. Z dnes povinné školní docházky by se mělo stát povinné vzdělávání, což by mělo umožnit právě toto krajní řešení. Podle ministra školství Dobeše jsou zvyšující se problémy s kázní, nezájem rodičů je řešit a klesající autorita učitelů jedny z největších problémů českého školství. 

Kromě fotografie bývalého předsedy ČSSD Miloše Zemana, který si na své chalupě třese rukou s ministrem dopravy Vítem Bártou, deník Právo rozebírá záměr ministerstva zdravotnictví výrazně omezit úhradu lázeňské péče z veřejného zdravotního pojištění. To může být podle prezidenta Svazu léčebných lázní Eduarda Bláhy pro mnohá lázeňská střediska téměř likvidační. 

Pacienti, jejichž pobyt a léčbu hradí pojišťovny, totiž tvoří až 75 procent celkové klientely. Pokud by se tedy z komplexně hrazených léčebných pobytů staly pobyty jen příspěvkové, které si hradí klient sám, došlo by k jejich výraznému poklesu. A samozřejmě by také došlo k růstu nezaměstnanosti v lázeňských městech a střediscích.