Zahraniční tisk - 9. 3. 2010

Zahraniční tiskFoto: Alena Palečková

Jedním z hlavních témat dnešních evropských novin jsou stávky ve Francii a Británii. V obou zemích budou protestovat hlavně zaměstnanci státní správy. V Británii ale stávka ochromí i přístavy a letiště, a to zřejmě pocítí celá Evropa.

Deník The Independent informuje, že 270 tisíc Britů protestuje už druhý den, nelíbí se jim hlavně výrazné snížení odstupného při výpovědích zaměstnanců státní správy. Stát totiž zavedl nové úsporné opatření, na odstupném chce ušetřit v přepočtu asi 14 miliard korun. Jenže měnit podmínky výpovědí v případě už uzavřených smluv není podle komentátora deníku fér. 

Daily Telegraph upozorňuje, že každý, kdo chce dnes letět do Británie, musí počítat s komplikacemi. Do práce totiž nepřijde také hodně imigračních pracovníků a tak se může stát, že odbavování cestujících potrvá mnohem déle než obvykle. Stávka navíc nemusí být poslední, před blížícími se volbami se může opakovat. 

Ve Francii dnes nebudou pro změnu pracovat zaměstnanci vězeňské služby, soudci a další pracovníci v justici. Ti podle deníku Le Figaro protestují proti změnám ve fungování soudů, které podle nich ještě zkomplikují soudní řízení. Kritizují mimo jiné změnu začátku promlčecí lhůty, která se má nově počítat už od chvíle, kdy byl zločin spáchán, a ne od okamžiku, kdy ho policie odhalila. To by v praxi mohlo znamenat, že se hodně trestných činů před soud vůbec nedostane. 

Jerusalem Post informuje, že Izrael dal zelenou rozšiřování osad na palestinských územích. Vláda podpořila vznik 112 nových židovských bytů na západním břehu Jordánu. Rozšiřování osad v této oblasti přitom Izrael loni zmrazil, aby umožnil mírové rozhovory, které mají zprostředkovat Spojené státy. 

New York Times proto odhaduje, že američtí diplomaté Izrael za jeho rozhodnutí určitě nepochválí. Do židovského státu přicestoval americký viceprezident Joe Biden, který má mírové rozhovory zprostředkovat. Teď jsou ale v ohrožení. Je totiž pochopitelné, že Palestinci nebudou po rozhodnutí Izraele moc vstřícní. 

Izraelský Haaretz kritizuje nepřímé mírové rozhovory jako celek. Podle něho by měl židovský stát komunikovat s Palestinci přímo a veřejně, ne s pomocí prostředníka nebo tajně. Jedině tak totiž bude podle komentátora deníku naděje, že se situace v regionu vyřeší a lidem se bude žít lépe. 

Deník Moscow Times uvádí, že diplomaté Ruska a Spojených států budou dnes pokračovat v jednáních o jaderném odzbrojení. Nová dohoda má nahradit smlouvu o omezení stavu strategických zbraní Start z roku 1991. Ta už vypršela, zatím ji ale nový dokument nenahradil. Podle informací deníku je ale velká naděje, že se vyjednavači konečně shodnou a že novou smlouvu brzy podepíší prezidenti Ruska a Spojených států. 

Nadějně vidí jednání také deník Washington Post. Podle něho to naznačil nedávný výrok amerického prezidenta Baracka Obamy, podle kterého pro Spojené státy klesá význam jaderných zbraní. Ty podle něho patří do dob studené války. Jestli se Obamovi podaří o tom samém přesvědčit i ruského prezidenta, bude podle deníku na světě znovu o něco bezpečněji. 

Deník Die Presse si všímá, že na rakouskou prezidentku kandiduje žena, které nevadí nacismus. Politička Svobodné strany Rakouska Barbara Rosenkranzová má podle předvolebních průzkumů dokonce podporu 17 procent voličů. Nedávno prohlásila, že chce nacismus povolit. Zákon, který velebení této ideologie zakazuje, totiž podle ní odporuje základním lidským právům, jako jsou svoboda slova nebo shromažďování. 

Fakt, že se může o prezidentské křeslo ucházet takový člověk, je podle deníku Die Presse pro Rakousko mezinárodní ostuda. Nezmírní ji ani to, že se politička pod tlakem od výroku distancovala. Novináři ji prý špatně pochopili. Jenže, jak Die Presse připomíná, není to zdaleka poprvé, co Rosenkranzová podpořila nacisty. Vlastně znovu zopakovala jen to, co si myslí už roky. Od rakouských komentátorů si za své vystupování dokonce vysloužila přezdívku "skrytá nacistka". Novináři se sice museli omluvit a zaplatit pokutu, označení se ale vžilo. 

Deník Wiener Zeitung varuje, že celé se to nebezpečně podobá třicátým letům v Německu, kdy ve volbách kandidoval Adolf Hitler. Ani Hitler tehdy veřejně nemluvil o svých nejradikálnějších názorech. Předvolební boj rozhodně nevyhrál tím, že by prosazoval vraždění Židů nebo koncentrační tábory. Ani Hitler zpočátku neměl moc velkou podporu a také on využil situace lidí v ekonomické krizi. To jsou podle deníku Wiener Zeitung důvody, proč by teď měli být Rakušané ostražitější než jindy. 

Ekonomický magazín Business Week se zabývá parlamentními volbami v Česku, které podle něj nerozhodnou jenom o příští vládě, ale také o mezinárodním ratingu země. Pokud volby v Česku skončí politickým patem nebo vznikne vláda, které se nepodaří snížit rozpočtový deficit, mohly by podle magazínu Business Week mezinárodní agentury snížit hodnocení Česka. To znamená, že investorům nedoporučí u nás podnikat. Odchod zahraničních firem by pak znamenal propouštění lidí. 

"Senzace na sněhu," tak píší britské Timesy o účasti jamajského mushera na jednom z nejtěžších závodů psích spřežení na světě na Aljašce. Fotografii sedmadvacetiletého Newtona Marshalla z tropického ostrova se psím spřežením otiskly dokonce na titulní straně. 

Jamajčan na sněhu sice působí trošku zvláštně, podle Timesů by ho ale nikdo neměl podceňovat. Může překvapit úplně stejně jako jamajský bobový tým na zimních olympijských hrách v roce 1988. Jeho příběh se stal dokonce předlohou pro slavný film Kokosy na sněhu. Marshallovi fandí mnoho obyvatel Aljašky a pokud těžký závod dokončí, stane se prvním závodníkem tmavé pleti, kterému se to podařilo. Podle Timesů pak určitě přijdou i nabídky z Hollywoodu.